Budujeme domácí studio XXII: vybíráme channel strip

U výběru channel stripu je především potřeba si ujasnit, co od něj požadujeme. Vyplývá to z toho, co s jeho pomocí budeme nahrávat. U vokálů se bude hodit, když bude co nejvíce vybavený, naopak pro nahrávání nástrojů některé funkce klidně oželíme. De-esser nám k ničemu při nahrávání nástrojů nebude.

Budeme-li točit bicí, postačí nám jednodušší ekvalizér a stejně jako u basy oceníme rychlý VCA kompresor. Naopak u vokálů je lepší, když kompresor je pomalejší, takže se může více hodit optický.

Klíčové také je, zda budeme zařízení používat především pro záznam z mikrofonu, nebo linkou. V druhém případě nebudeme klást tak velký důraz na první stupeň předzesilovače a požadovat co nejkvalitnější operační zesilovače, jako jsou Burr Brown. I zisk může být nižší. Naopak při nahrávání z páskových mikrofonů budeme potřebovat maximální zesílení a zisk 50 dB nám rozhodně stačit nebude.

Někoho může také lákat teplý lampový zvuk, takže je potřeba si jistit, jakým napětím jsou žhavené elektronky, aby měly čistý zvuk, který při maximálním vybuzení začne být lehoučce nakreslený, a nešlo o oblíbený trik výrobců, kdy použijí nízké žhavící napětí, takže elektronka brzy produkuje zkreslený zvuk, který ale působí jako z laciného no name distortionu.

Důležité je taky zvážit, zda má mít channel strip digitální výstup. To sice zvyšuje náklady, ale ušetříme vstupy na kartě a popřípadě obejdeme i předzesilovače na kartě, pokud nemá přímé vstupy. Zejména v tomto případě se hodí limiter.
Avšak nelze zapomínat ani na další požadavky, které si nemusíme hned uvědomit, jako je ergonomie. Ovládání musí být snadné a intuitivní stejně, aby nám bylo hned jasné, co se stane při otočení každého potenciometru.

Indikátory nám také musejí poskytovat dostatečné údaje, což je důležité zejména při nastavování kompresoru, aby se nestalo, že bude zabírat moc, jako se mi to stalo u Joe Meeku SixQ, protože se měl kompresor nastavit jen s pomocí čtyř led diod.

A neškodí taky, když je vstup na čelním panelu, a to nejen nástrojový, ale i mikrofonní, jak to má SSL Alpha Channelu. Pokud potřebuje častěji přehazovat kabely, velmi se to hodí.

Dostupné channel stripy

Jak pravil náš bývalý prezident, o peníze jde vždy až v první řadě. Takže je celkem jasné, že cena rozhoduje. Jen málokdo z nás má takové prostředky, aby si koupil Gyratec jen kvůli tomu, aby se jím pochlubil. Na premapy se holky moc balit nedají.

Takže začneme na opačném konci u toho nejlevnějšího zařízení. Tím je známý dbx 286S, obstojně vybavený jednokanálový channel strip s VCA kompresorem, de-esserem, gatem s expanderem a jakousi zvláštní verzí ekvalizéru, označenou jako enhancer. Koncept je starý přes dvacet let, první verzi v řadě Project One navrhoval Bob Orban, který stál za řadou de-esserů a ekvalizérů. V dalších generacích bylo odstraněno pár nedostatků, zejména nízká úroveň phantomového napájení, které mělo jen 15 v místo 48 V.

Ovládání je sice dost omezené, u kompresoru můžeme měnit jen dva parametry, které jsou navíc označené trochu netypicky drive a density, ale funguje, jak má. Slušný je i de-esser se dvěma parametry. Pod enhacerem se skrývá podivný druh ekvalizéru, který ve výškách přidává a u basů ubírá na 250 Hz a současně přidává na 80 Hz. V basech to zas tak špatně nefunguje, ale u výšek bych ocenil možnost je ubírat. V době vzniku 286 se ale většinou ještě točilo na pás a požadavky byly trochu jiné. Zdůraznění výšek nástroje mohlo zvýšit odstup signálu od šumu. Příznivcem expanderů jsem nikdy nebyl, ale gate je použitelný.

Jak vše funguje u aktuální verze S, nevím, ale s úspěchem jsem používal předchozí verzi 286A, která si své vždy odvedla. Zvuk byl čistý, k čemuž přispíval kvalitní předzesilovač. Pokud není potřeba plnohodnotný ekvalizér, lze těžko najít zařízení s lepším poměrem ceny a výkonu. Výhodou ale je, že dbx 286 má na zadní straně insertový vstup, takže k němu lze připojit další potřebná zařízení, třeba právě zmiňovaný ekvalizér.

Firma dbx nabízí i dokonalejší a lépe vybavená zařízení, jako je dbx 376, ovšem lampový preamp s kompresorem, třípásmovým ekvalizérem a de-esserem vybavený digitálním výstupem už vyjde na 18 000. Ale teprve dbx 676 má u lamp plnohodnotné žhavení 250 V, jenomže za něj zaplatíte 28 tisíc. Takže zpátky k dostupnějším zařízením.

Plně vybavený channel strip nabízí Presonus, což je firma nabízející vedle špičkových zařízení i levnější určená pro poloprofesionální, nebo dokonce hobby využití, jak by se řeklo u elektrického nářadí. Její Studio Channel, který vyjde na osm tisíc, má opět VCA kompresor, u něhož už lze ovládat poměr komprese, nastavení prahu, náběhu i doběhu a dodatečného zesílení. Třípásmový ekvalizér umožňuje u basů a výšek nastavit frekvenci a úroveň zesílení a u středů i šíři pásma Q. Opět nechybí horní propusť, ovšem k dispozici není žádný de-esser.

Studio Channel trochu degraduje předzesilovač, který je odvozený z toho použitého v levném Blue Tube. Jde o preamp XMAX použitý v jejích zvukových kartách, který je doplněn elektronkou. Ta je sice prý žhavena dvojnásobným napětím, aspoň se to někdo psalo, já jsem to neprověřoval, ale nemusíme o to starat, protože zvuk procházející elektronkou k signálu nemusíme vůbec přimíchat. Ovšem zvuk při maximálním zesílení (tedy při zisku okolo těch 50 dB v části preampu) už není optimální, takže na mikrofony s hodně nízkou úrovní signálu bych ho nedoporučil.

Kvalitnější je tranzistorový Presonus RC-500, jehož předzesilovač má zisk až 70 dB. Kompresor je typu FET, má ale přednastavený poměr 1:3, ostatní hlavní parametry – náběh, doběh, práh – se však už ovládat dají. Třípásmový ekvalizér má standardně nastavenou dvouoktávovou šíři záběru 0,5, ale frekvence jsou nastavitelné a u okrajových pásem se dá volit mezi špičkou a rampou. Ovšem cena je více než dvojnásobná, blíží se devatenácti tisícům.

Další preamp do deseti tisíc je od firmy JoeMeek, jejíž zařízení se v posledních letech moc na našem trhu neobjevují, ale dají se objednat v Německu u Thomanna. Nové výrobky od JoeMeeku jsou docela drahé, ale v nabídce naštěstí zůstal půlrackový ThreeQ, který vyjde na 7 500. Navzdory malým rozměrům nabízí všechny potřebné funkce. Třípasmový ekvalizér má sice pevně nastavené basy a výšky na 80 Hz, respektive dvanácti kHz, ale u středů se dá volit frekvence. Kompresor je optický, poměr 5:1 je nastaven pevně, ale lze nastavit úroveň, o níž začne zabírat, nastavit rychlost, s níž začne zabírat, i doběh. Pravda, čtyřledkový ukazatel znova nastavování neusnadňuje, ale u tak malého zařízení nemůže očekávat, že splní všechna očekávání. Předzesilovač se ziskem 60 dB je čistý kvalitní, což je hlavní. A pokud bychom chtěli připojit de-esser, je vzadu insertový vstup.

Více už toho v kategorii do deseti tisíc nenajdeme. Prostě náklady pod určitou hladinu stlačit nejdou, i kdybychom se rozkrájeli. Dostupná zařízení se však dají najít i lehce nad touto úrovní, i když se většinou se budou pohybovat až nad patnácti tisíci. A pokud se vám zdá, že výrobci v posledních letech nechutně zdražili, tak se obraťte na Českou národní banku a jejího guvernéra Singera, který v posledních letech dělal kroky proti deflaci tím, že vehementně oslaboval korunu.