Budujeme domácí studio XXVII: výběr mikrofonu

Volba mikrofonu záleží opět na tom, co budeme nahrávat. Na basový aparát budeme potřebovat jiný mikrofon než na housle a jedním nebude možné kvalitně sejmout elektrickou kytaru a velký buben i operní zpěvačku. Je to jako u aut. Žádné univerzální nenajdete. V kapele se uplatní dodávky nebo velkoprostorové vozy. Ty se ale nehodí příliš na pojíždění ve městě, protože mají velkou spotřebu a špatně se s nimi parkuje v úzkých ulicích. Ovšem do nejmenší škodovky Citygo těžko naskládáte bicí a do terénu se ani jedno z těchto aut nehodí.

Výhodou mikrofonů oproti automobilům je to, že jsou přece jen levnější a hlavně menší, takže není problém jich mít víc, aniž bychom museli řešit, kam je uložit. To ale neznamená, že není důležitá pečlivá rozvaha v duchu dvakrát měř, jednou řež. Nikdo nemá tolik peněz, aby si mohl kupovat věci, které nevyužije.

Volba mikrofonů se odvíjí od žánru, který budeme zaznamenávat. Na rock je potřeba úplně jiné vybavení než na sborovou hudbu nebo písničkáře. U rocku budeme muset počítat se mikrofony pro snímání bicích a aparátů na baskytaru, které při nahrávání folkového písničkáře zrovna neuplatníme. To ale neznamená, že neexistují mikrofony, které lze použít skoro v každém žánru.
Jedním ze základů je vždy kvalitní univerzální dynamický mikrofon. Tím lze vždy sejmout zpěv, ale taky kytarové kombo nebo virbl a použít se dá i tomy nebo conga. Nikdy nezůstane dlouho ležet v šuplíku a čekat na chvíli, kdy zazáří. Je docela pravděpodobné, že uplatníme i dva nebo tři.

Pokud budeme točit pravidelněji točit basové nástroje, rozhodně se bude hodit dynamický mikrofon určený právě pro jejich snímání. Speciální mikrofon, který je většinou deklarovaný, že se hodí na kopák, se uplatní i při nahrávání baskytary, kontrabasu, tuby ale i pozounu nebo basů akordeonu. Použít ho můžeme i na floor tom. Jen je vhodnější volit univerzálnější mikrofon, než ten, který už má frekvenční průběh přizpůsobený právě kopáku, kdy má zvýrazněné basy a výšky okolo pěti kilohertz, aby zachytil jak tělo bubnu, tak i mlasknutí při dopadu beateru na blánu. Toto zvýraznění frekvencí by se nám třeba u cella už moc nehodilo. A pokud častěji točíme rock, jeden nám opět stačit nebude.

Opominout samozřejmě nejde ani kondenzátorový mikrofon. Ten se hodí na zpěv mnohdy více než dynamický, i když je to vždy otázka interpreta a žánru. U rocku s forzírovaným zpěvem může být někdy vhodnější dynamický, ale u soulu nebo jazzu či opery a muzikálu se více hodí velkomembránový kondenzátorový, který je velmi vhodný i pro záznam sborů. Můžeme ho uplatnit i při snímání akustických nástrojů, jako je kytara nebo cello, kontrabas, akordeon či piano, kde ale možná lépe uplatníme pár takovýchto mikrofonů. Dá se ale použít i při nahrávání perkusí, zejména je-li jich více, nebo jako druhý při nahrávání kytarového komba. Jejich dvojice se dá uplatnit i při nahrávání bicích vcelku, pokud tento přístup upřednostníme před nejrozšířenějším snímáním jednotlivých bubnů a v nouzi lze dvojici použít i na overheady, i když tam se uplatní spíše tužky, snímající více výšek, což je v případě činelů velmi důležité.

Právě malomembránové kondenzátorové mikrofony by se neměly opomíjet, protože jejich užití je mnohem širší než jen na overheady bicích a dalších kovových perkusí. Dobře se uplatní při nahrávání houslí a violy, i u některých dechových nástrojů, jako jsou flétna, sopránový saxofon, klarinet a trubka. V kombinaci s velkomembránovým dokáží skvěle zachytit zvuk akustické kytary, jejich pár ale vysloveně září při pořizování záznamů komorní hudby z větší dálky. Právě snímání z větší dálky umožňuje nejlépe přiblížit zvuk nástroje v koncertní síni, protože při snímání zblízka dynamickými mikrofony často zachycujeme zvuky, které už ve větší dálce slyšet nejsou, jako je třeba u kytary sjíždění prstů po strunách a u dechů cvakání mechanik. Nástroje byly vždy konstruovány tak, aby jejich zvuk mohli slyšet diváci v celé koncertní síni a ne s tím, že je bude někdo poslouchat ze vzdálenosti pár centimetrů.

Samozřejmě lze tento základní set mikrofonů doplňovat dalšími. Na nahrávání zvuku elektrické kytary z komba se může zkusit páskový mikrofon. Pokud často točíme bicí, možná se hodí i set na snímání bicích, i když ty jsou spíše určené pro snímání soupravy naživo. Hodně lze experimentovat i různými velkomembránovými mikrofony s různými frekvenčními charakteristikami, popřípadě zkusit lampový.

Kvalita nade vše

Jedno pravidlo ale platí vždy a u mikrofonů dvojnásob – kupují se kvalitní, pokud možno ty nejkvalitnější, protože mikrofon rozhoduje o kvalitě nahrávky mnohem více než preamp nebo zvuková karta. Tím nenavádím k nákupu špičkových lampových Neumannů U87, protože ty se ani nehodí do domácích studií, jejichž akustika má na míle daleko k dokonalosti. Myslet si však, že s levnými čínskými kopiemi pořídíme kvalitní nahrávky, je projevem bláhovosti. Jejich zvuk není rozhodně dokonalý, většinou příliš tenký. Zejména ty základní mikrofony musejí splňovat požadavky na kvalitu.

Něco jiného je, když chcete poprvé vyzkoušet nějaký druh mikrofonu, s nímž nemáme žádné zkušenosti, a chcete si ověřit, co by mohl nabídnout. Jako první velkomembránový lampový mikrofon si není potřeba rovnou kupovat výše zmiňovaný Neumann U87 nebo Brauner Valvet, stačit bude Rode K2 nebo MXL. U páskových mikrofonů si taky jako první nekoupíme rovnou Royer R-121, ale zkusíme Golden Age R1 Mk II nebo Studio Electronic Voodoo VR1.

Šetřit za každou cenu se ale nevyplácí. U kondenzátorových mikrofonů není nejlepší začínat s těmi úplně nejlevnějšími. Behringer C1 sice má docela velké tělo, ovšem je v něm ukryta jen půlpalcová membrána, takže ani náhodou nejde o velkomembránový mikrofon. Navíc to není pravý kondenzátor, ale elektretový mikrofon. A se Samsonem C01 to není o moc lepší, membrána je tři čtvrtě palcová, ale pořád jde o elektret stejně jako v případě palcové AudioTechniky AT2020. Tím nechci shazovat levné mikrofony, natož elektrety, které běžně používám u kamery, ale ušetřit každou stovku se nemusí vyplácet. Osobně bych ale dal přednost nějakému MXL nebo Rode i před Apexem 435. Už proto, že se dají v nejhorším případě prodat, čímž si u Apexu nebo RH Soundu moc jistý nejsem. Pokud ale je rozpočet napjatý, tak bych zmiňovaný Apex 435 nebo RH Sound HSMC001 koupil.

Už vůbec se nevyplácí šetřit na dynamických mikrofonech, jejichž cena není nijak vysoká. I dobré se dají pořídit za nějaké dva tři tisíce, takže není důvod si kupovat si Behringer nebo Omnitronic. Jejich nákup připomíná ono šetření za každou cenu, kdy se šetří, ať to stojí, co to stojí. Moc dlouho je používat nevydržíme, budeme si muset koupit ty kvalitnější a ty levné nám zůstanou ležet dole v šuplíku, protože je nikdo nebude chtít.

Vyšší cena se nám přitom záhy vrátí. Pokud s mikrofony slušně zacházíme, což většinou bývá ve studiu pravidlem, vydrží celá léta. Na rozdíl od zvukových karet a dalších počítačových periferií nehrozí, že bychom je nemohli za pár let používat, protože nový operační systém je nebude podporovat. Způsoby nahrávání hudby se nemění každých pět let, jako formy mobilní komunikace. Shure SM58 se používá od sedmdesátých let a nezdá se, že by se od jeho využití za pár let ustoupilo. Když dáme za chytrý mobil několik tisíc, kolikrát i deset, a za dobrou kytaru a klávesy i patnáct dvacet nebo ještě víc tisíc, je absurdní ušetřit pár stovek na dynamickém mikrofonu, když jde o klíčovou součást domácího studia.

Apex 435 v akci...