Budujeme studio IX: šetřit na kartě se nevyplatí

A dnes v rámci karet to nejpodstatnější: jakou kartu si vybrat. Ne, nezpronevěřím se zásadě a jednoznačné doporučení nedám. Jen náznaky. On ten cenový rozsah je docela široký, od nějakých osmi do částky přesahující sto tisíc. Ty určitě nemáme, ale jak říká pravidlo, nejsme dost bohatí, abychom si mohli kupovat laciné věci. A pokusím se vysvětlit proč.

Čím kvalitnější karta, tím lepší je zvuk. Pokud vytváříme záměrně lo-fi nahrávky pro web nebo točíme punkové kapely v garáži, které se dosud nezřekly kazet a uvažují o vinylovém singlu, není to klíčové kritérium, ale časem se může z garáže vybudovat ministudio a zvukové nároky kapel vzrostou, takže k nám nepřijde nikdo.

Dražší karta má kvalitnější převodníky i předzesilovače, nebudeme tedy mít chuť si kupovat špičkový převodník, jako je Larvy, Forssell nebo Crane song, když bude hodně dobrý už ten v kartě. A pokud budou hodně dobré předzesilovače, možná si koupíme jeden nebo dva na zpěv a španělku, ale nebudeme jich potřebovat osm, protože s těmi, co budou v kartě, dobře natočíme mikrofonem kytaru hrající do komba nebo i beglajt na akustiku, kdy kytarista drhne všechny struny v každém taktu jako valchu, či perkuse.

A mnohé špičkové karty mají vestavěné i kvalitní plug-iny, které umožní zpracovat zvuk hned na vstupu, a obejdeme se bez externích kompresorů. Takže investovat například do hitu posledních let Universal Audio Apollo Quad nemusí být nevýhodné. Za "pouhých" šedesát tisíc nabízí osm analogových vstupů (z toho čtyři mikrofonní) a součástí karty jsou čtyři procesory SHARC umožňující rovnou upravit zvuk plug-iny UAD, prodávaných jinak v pěkně drahých balíčcích k interním či externím kartám stejné firmy. Jsou mezi nimi velmi dobré emulace kompresoru LA2A a limiteru 1176, které UAD vyrábí i v hardwareové verzi, i emulace kultovního ekvalizéru Pultec. Tyhle karty stojí samotné okolo v PCIe verzi okolo 25 tisíc.

Pluginy v Apollu se dají využít i při mixu. Kvalitní channel strip, který bude alespoň v něčem překonávat tuto kartu, vyjde nejméně na patnáct až dvacet tisíc, když ho složíme třeba z preampu Golden Age Pre 73, popřípadě verzi s ekvalizérem PREQ73 a k němu připojeného kompresoru Golden Age Comp 54, a to si ještě nejsem jist, zda je tahle kombinace lepší než Apollo s plug-iny UAD.

Nemám ale MIDI, což je důvod, proč jsem si nakonec Apollo, které lze samozřejmě přes ADAT rozšířit o dalších 16 vstupů, nekoupil. Mám hodně zařízení s MIDI, i když samozřejmě lze použít nějaký převodník MID USB, jako M-Audio Midisport 4x4, ovšem je dobré si ozkoušet, zda přes něj budou fungovat všechna zařízení.

RME Fireface UFX za padesát tisíc je duální, připojit se dá přes USB i FireWire, má 12 vstupů, z nichž čtyři jsou kombinované mikrofonní a nástrojové. Nechybí možnost rozšíření o dalších 16 vstupů přes ADAT, a digitální vstup AES EBU. Vybaven je základními plug-iny pro pracování zvuku, tedy kompresorem, ekvalizérem a reverbem, které nezatěžují počítač, protože je vybavena dvěma procesory. Navíc má MIDI.

Nový RME Fireface 802 přijde bratru na 40 tisíc, nemá ovšem žádný ze zmíněných plug-inů. Čtyři vstupy s přepínáním mezi linkovými a mikrofonními a osm přímých vzadu vyhoví ve všech případech. Fireface umožňuje rozšíření o dvě osmikanálové karty ADAT.

Kdo by chtěl ušetřit, ještě se tu a tam vyprodává starší Fireface 800 za 25 tisíc, který sice má jen deset analogových vstupů, ale zase jde do některých přivést i dva signály současně. To sice vypadá jako blbost, ale řada nástrojů se snímá více mikrofony a nemusíte je přitom mít ve víc stopách, na kytarová komba se často používají dva, basa se občas bere současně z komba i linkou, elektroakustitická kytara též.

Pokus chcete plug-iny a potřebuje preamp na každém kanálu, neboť samostatný kupovat nemíníte, tak je tu ve stejné ceně i duální MOTU 896. Hybrid o dvojnásobné výšce než většina ostatních karet nabízející současně vstupy USB a Firewire a základními plug-iny pro každý kanál, tedy kompresor, ekvalizér a reverb. Podobné možnosti má i firewireový Steinberg MR 816 ve dvou verzích s možností připojení dalšího zařízení s osmi vstupy. Výhodou je i přiložená odlehčená verze programu cubase.

Osobně mám radši plné verze, ale darovanému koni se na zuby nehledí. Obdobné zařízení existuje i v USB verzi UR 8824, které je o trošku levnější. Za stejnou cenu se pak prodává v plné v kombinaci s plnohodnotnou cubase. Za osmnáct tisíc se pak také prodává nejvyšší verze karty Focusrite Saffire s osmi mikrofonními a linkovými vstupu, z nichž první dva mají také instalované emulace mikrofonů a efekty ze systému Liquid.

Pokud se obejdete bez těchto nadstandardních bonusů, za cenu kolem dvanácti čtrnácti tisíc se nabízí řada karet střední kategorie, jako jsou Focusrite Scarlet pro USB, jednodušší firewireový Saffire 40 nebo Presonus Audiobox. Pro většinu aplikací vystačí, ale možná lepší karta s více možnostmi, která vypadá extrémně drahá, vyjde ve výsledku levněji, protože nebude nutné hned dokupovat další zařízení.

Samozřejmě je tu Behringer Firepower FCA 1616 nabízející obligátních osm analogových vstupů s SPDIF a ADAT vstupem, který stojí přes osm tisíc. Ne, nebudu kopat do Uliho, byť si to mnohdy za své produkty zaslouží, protože bývají nekvalitní a dílensky mizerně zpracované (do jedné série jeho DI bosů se nevešla baterie). Behringer se totiž snaží zbavit nálepky výrobce levného nekvalitního zboží, takže do karty narval čtyři předzesilovače MIDAS. Dlouho ovšem odkládal její uvedení na trh, což může naznačovat, že měl nějaké problémy, proto bych spěchal pomalu a počkal, až si je někdo koupí a skutečně se mu dlouhodobě osvědčí. Mohlo by se stát, že ušetřených deset tisíc oproti Saffire 56 se promění v nemálo doslova vyhozených tisícovek. A fakt, že je insert na každém vstupu, na tom toho zas tolik nemění, i když se přiznám, že inserty na vstupu mají něco do sebe. Občas se hodí u nabíraného signálu – rovnou oříznout frekvence, kde už nehraje, nebo se použije limiter u hodně dynamických signálů, jako je sólový zpěv.

Pokud je důležitá velikost, čí spíše malost, neboť potřebujeme nahrávat na cestách, i osmivstupé karty existují v kompaktním půlrackovém provedení. Špičku představuje RME Fireface UCX, připojitelná jak přes USB tak přes FireWire. Nabízí dva vstupy s mikrofonními předzesilovači kombinované s nástrojovými a šest linkových. Součástí jsou i plug-iny, čemuž odpovídá cena 28 tisíc. Levnější je pak verze jen pro USB Fireface UC za necelých 25 tisíc a bez efektů. Levnější je MOTU Ultralite Hybrid s osmi vstupy, která má také plug-iny, ale už nemá možnost dalšího rozšíření, což kartu trochu diskredituje.

Kterou kartu zvolit, je samozřejmě na jejím uživateli a na jejich finančních možnostech. Brát si půjčku kvůli kartě moc nedoporučuju, protože doby, kdy se na nahrávání dalo obstojně vydělat, jsou passé. Pokud však profesionálové používají určité značky, asi proto bude nějaký důvod. Své RME jsem si koupil především proto, že ovladač u presonusu se zasekl, jakmile jsem kartu přes ADAT rozšířil o dalších osm vstupů.

Na rozdíl od mobilních telefonů se nedá říci, že by zvukové karty v posledních letech prodělávaly nějaký překotný vývoj, takže se karta nebude měnit každé dva roky. Kvalitnější, která déle vydrží, je lepší. A zdánlivě nepotřebné bonusy v podobě kvalitních plug-inů, jaké nabízí Apollo, se mohou vyplatit při mixech i v zemi, kde je zvyklé používat nelicencované produkty a případně si něco stáhnout z netu. Rozdíl je propastný. Ono se také říká – nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci.