Přejít k hlavnímu obsahu
Korg nanoKONTROL studio
Korg nanoKONTROL studio
Alex Švamberk - Po, 03.04.2017 - 09:00

Budujeme studio XLIV: deratizace

Tento díl nebude o tom, co dělat, když se nám ve sklepní zkušebně občas využívané i k nahrávání rozmnoží hlodavci. Půjde o úplně jiné myši, o ty k počítači.

Počítačová myš je ohromný vynález. Umožňuje na obrazovce najet na patřičný odkaz a spustit ho místo toho, abychom vypisovali do příkazového řádku jakési podivné výrazy, přikazující operačnímu systému, co má udělat. Ovšem ovládat myší na monitoru zobrazení mixážní pult se všemi jeho potenciometry je pěkný opruz.

U těch tahových pro ovládání hlasitosti to ještě jde, ale nastavil myší u otočných potenciometrů správné hodnoty pro panoramu a ekvalizaci, pro to ani slušné slovo neexistuje. Nahrát s pomocí myši na klávesnici zobrazené na monitoru basový doprovod je zcela nemožné.

Myš má prostě taky své omezení, a proto vznikly různé kontrolery, které slouží nejen k ovládání mixpultu v programu pro nahrávání a zpracování hudby ve více stopách. Jiné se zase dají využít pro ovládání virtuálních nástrojů, které simulují různé syntezátory, nebo u programů pro DJ. Těžko si představit, že by myší roztáčeli talíř gramofonu na obrazovce.

Ovladačů je mnoho druhů a každé slouží jinému účelu. Jeden univerzální by byl trochu nepraktický a velký, přesto je dobré, když daný ovladač má i další funkce na rámec hlavního použití. Kontroler pro DJ by taky měl umožnit spouštět nahrávání a přehrávání, což by měly umožnit i klávesové kontrolery. Jejich potenciometry se dají využít nejen pro úpravy zvuky v pluginech simulujících analogové syntezátory, ale i při nastavování poměrů hlasitosti v jednotlivých stopách. A mají-li pady, mohou se využít i pro spouštění samplů ze samplerů nebo z počítače.

Liší se samozřejmě i velikostí, na jedné straně jsou tu série nanoKONTROL od Rolandu určené prioritně pro spojení s laptopem, na druhé pětioktávové klávesové kontrolery Novation ReMOTE 61 a Launchkey 61 s osmi tahovými potenciometry a osmi otočnými; první s polovyváženými klávesami, které uspokojí i náročnější hráče na klávesy.

Samozřejmě existují i jejich menší čtyř a dvouoktávoví bratříčci, kteří mají podobné vybavení a nepostrádají funkci automap pro snadné spojení s různými programy. K nejoblíbenějším patří průkopníci v oblasti M-Audio Oxygen, jenž se dočkal už čtvrté generace, přičemž v dvouoktávové verzi vyjde na 2700 či verze doplněná pady M-audio Code 25 za bratru pět tisíc. Akai nabízí podobná zařízení v řadě Advance, hlavně ale proslul svými ovladači pro Ableton v řadě ABC, jimž konkurují Novation Launchpad a Launchcontrol, které ale už nemají tahové potenciometry. A samozřejmě je tu i verze odvozená od oblíbených samplerů MPC v řadě MPD i s typickými pady.


Při výběru je nutné zvažovat nejen počet kláves či padů i to, jak se na ně hraje, nebo počet potenciometrů. Potřeba si je zjistit, s jakými programy spolupracují, zda mají funkci automap a jaké mají další vybavení. Pokud chceme zařízení využívat i se staršími zvukovými moduly, mělo by mít kromě konektoru USB, jimž se připojuje k počítači i výstup řídícího signálu na MIDI.

Podle stylového zaměření si pak lze vybrat ten ovladač, který vyhovuje nejvíc, a na myš zapomenout.

Pro zvukaře

Existují ale i ovladače určené přímo pro zvukaře. Nejznámější z nich je Mackie Control Universal, který připomíná kombinaci malého osmikanálového mixpultu s ovládacím zařízením pro magnetofon a velkým scrubovacím kolečkem. Osm šavlí slouží pro jednotlivé kanály, devátá je pro master. Nad každým z osmi faderů jsou tlačítka pro zamutování stopy nebo hraní v sólu a potenciometr pro nastavení panoramatu.

Kolečko pak umožňuje jemný posun kurzoru. Další tlačítka slouží pro nahrávání, přehrávání zastavení a přetáčení /návrat vpřed i vzad. Základní modul se dá samozřejmě rozšiřovat o další sekce, kde už jsou jen šavle.

Mackie Control představuje standard, ale je to profesionální zařízení v ceně přes okolo čtyřiceti tisíc, rozšiřující modul pak vyjde na 27 000. Na obdobné částky přijdou i výrobky od Avidu. Jsou však i levnější alternativy, Behringer BCF Control 2000 vyjde nový na necelých osm tisíc, i když dříve stál polovinu. Pravda, nemá scrubovací kolečko a jeho motorizované fadery jsou hlučnější, ale doma poslouží stejně dobře.

Podobná zařízení ocení zejména zvukaři, kteří jsou zvyklý pracovat se šavlemi a rychle si nastavit poměry. Programy Cubase, Nuendo, Sonar nebo ProTools si nastavení i další případné úpravy zaznamenají a uloží.

Ne všichni však nutně potřebují osm šavlí a mnohdy jim stačí jen jediná. Pro ty je tu Presonus Fader Port, kde kompletní sekci pro ovládání programu pro nahrávání doplňuje jen jeden motorizovaný tahový potenciometr. Výhodou je nejen nižší cena, přijde na pět tisíc, ale také to, že zabere méně místa.

Dražší a lépe vybavený Steinberg CC121 s dvanácti otočnými enkodéry pro ovládání parametrického ekvalizéru a velkým kolečkem pro scrubování stojí skoro dvojnásobek, jeho hlavní nevýhodou ale je, že spolupracuje jen s výrobky od firmy Steinberg, tedy Cubase a Nuendo. U sonaru nebo Pro Tools jej využít nemůžeme.


Nejlevnější variantu představují Korgy nanoKONTROL a nanoKONTROL Studio v cenách 1500 a 4000 s osmi tahovými a osmi otočnými potenciometry. Levnější je vysloveně kapesní, a moc dobře se na něm nepracuje, dražší už má lepší ergonomii, jejich problémem je, že nemá motorizované fadery. Lze si tedy na nich bez problémů nastavit úvodní poměry hlasitosti, ale jejich úpravy už s jeho pomocí moc dobře dělat nejde, protože fadery jsou krátké a hlavně nenaběhnou do aktuálního nastavení hlasitosti. Někomu to může vyhovovat, mně osobně je bližší Fadeport a Studio CC121.

Osobně se mi velmi líbilo jiné zařízení od Steibergu ze série CMC, kde už tahové potenciometry nahrazovala dotyková plocha, podobná jakou má kaoss pad. Tam nebyl problém s tím, že by motorizované fadery byly hlasité. A světlo vždy ukázalo, jaké je aktuální nastavení. Bohužel však opět byly jen pro programy Steinbergu a stejně se už nevyrábějí.

Existuje ale ještě jedna varianta, která je ovšem zajímavá jen pro ty, co studio teprve stavějí. Místo kontroléru si raději koupit digitální pult, přes který se dá zvuk nahrávat přímo do počítače a pak ho využívat pro ovládaní DAW. Většina je jich sice dražších, jenomže si je potřeba uvědomit, že nabízejí mnohem více. Je to současně taky mixpult a zvuková karta.

Šestnáctikanálový Presonus Studio Live 16.0.2 stojí 23 tisíc, jedinou nevýhodou je, že se připojuje přes přece jen už méně používaný, i když stabilnější rozhraní Fire Wire. Další variantou je menší dvanáctikanálový QSCTouchMix8, který stojí o tisíc víc. Připojuje se přes USB.

Pro vyznavače moderních technologií je pak vhodný kompaktní šestnáctikanálový Mackie DL1608, který se ovládá přes iPad, jehož dotyková obrazovka a slouží k ovládání šavlí. K dalšímu počítači se pak připojuje přes ethernet a stojí 21 000. Jak to všechno ale funguje nevím, neměl jsem ho v ruce, a i kdybych měl, tak nemám iPad…

Tagy domaci studio; jak na to; record
O hudební scénu a techniku se zajímám už desítky let, jako publicista i jako aktivní muzikant.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY