Čekání na Pumpu se vyplatilo
Fanoušci dnes už bezmála klasické české rockové party Pumpa si museli pořádně dlouho počkat na nový zápis do její albové diskografie. Čekání na album, s nímž kapela už rok obráží podia, se ale po všech stránkách vyplatilo. Jednak Pumpa vyslala pod názvem Frankenstein hned dvojitou porci muziky v rozsahu dvojalba. Jednak oba disky zaplnila opravdu vydařenými kousky a slabé místo byste tu marně hledali. Skladby jsou plné energie, nápadů a skutečně povedené i po muzikantské a zvukové stránce.
Nahrávku otevírá instrumentální kytarové intro Wiesbachhorn, na nějž navazuje jednoznačná chytlavá hitovka Já Gott a Čok. Jestliže Pumpa bývá často označována nálepkou jižanské kapely, postupem času se stylově posunula blíž k syrovému hardrocku typu třeba takových AC/DC. Nicméně další kousek Máj přináší šťavnaté elektrické boogie, navíc s vtipným textem.
Texty jsou vůbec výraznou devizou nejen novinky Frankenstein ale Pumpy vůbec. Opírají se o smysl pro humor a ironii a vtipně působí i občasné spejblovské průpovídky mezi skladbami. Někdy se jedná o texty epické a příběhové (Náš syn Jára) někdy zamíří i do poetičtějších poloh jako ve sladkobolně fatalistické S koncem proplout tmou.
Svérázný je i provokativní text skladby Tělocvikář a kotelník, zatímco Už máme čas hýří jiskřivým humorem. Celkově se vůbec jedná o dobře zapamatovatelnou a tím pádem rovněž velmi chytlavou píseň. Titulní Frankenstein je výrazně šlapající skladba s chytře melodickým refrénem.
Souhrnně lze konstatovat, že všech devatenáct kousků na novince Pumpy je silných, vyzrálých, precizních a přitom stále syrových a přirozených. O působivé finále se stará velmi křehký instrumentální dovětek Kimi a Chantal. Využitím slidu tak trochu připomíná náladu Free Bird od Lynyrd Skynyrd.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Frankenstain nabízí hned několik věcí, které ocení vybíravé muzikantské ucho. Patří mezi ně suverénní hráčské výkony i velmi funkční aranžmá jednotlivých skladeb. V neposlední řadě je tu už zmíněný opravdu povedený zvuk, který zejména v kytarách snese bez uzardění srovnání s nahrávkami obdobného žánru ve světě. A pak je tu opět už zmíněná energie a drive, který z celé nahrávky doslova tryská. (Ostatně právě proto si tento text mezi recenzemi našel místo i s ročním odstupem od vydání desky – pozn. ed.)
Pumpa – Frankenstein
Pumpa Records, 01:22:00
rock
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
