Chapman ML1 Modern Midnight Sky V2: ememeska s výhodným tarifem

Chapman ML1 Traditional Coffee V2 jen předstírá, že se opičí po stratu. Představa, že proto by se od přiznaně současné varianty Modern Midnight Sky (MMS) měl lišit leda hmatníkem a snímači, se však rozplyne po prvním akordu.

Společné mají tělo superstratu, ergonomicky tvarované okolí šroubování, ovládání volume-switch-clona a univerzální céčkový profil krku s dvoucestnou výztuhou. Do obou je též vsazený nultý pražec TUSQ XL se dvěma využitími; ulehčuje ladění a podtrhuje pro Chapmany tak typickou středovou kyselinku, která však spíš než z javorového těla bere sílu z mahagonu. Do modra opečený javor ho pouze překrývá a fošně tropického dřeva, co vysklívá okenice, aniž by se jich dotkla, dodává pestřejší zabarvení i ve výsledném mixu.

Nejste-li zatížení spíš na éterické Ibanezky a ještě víc na ekologii, kvůli takovému zvuku přehlédnete množící se paragony od sklenáře i tíhu visící na popruhu. Pak bych totiž pro vás měl ještě jednu špatnou zprávu. Překrásný hmatník se symbolem sustainu, ležatou osmou, totiž není z palisandru, ale rovnou z toho nejčernějšího ebenu. V téže barvě se dodávají i poťáky, z toho jeden rozpínatelný, ladící kolíky a výkonné pasivní humbuckery Sonorous Zero. Snad aby rozptýlily pochyby, jestli je tahle „ememeska“ dobrá na metal, což je evidentní i bez toho. Hmatník má o dva pražce víc než „tradiční“ ML1 a taky je plošší. Rádius vychází na 13,8 palce oproti fenderovské hodnotě 9,5.

Přesto je to spíš stroj na riffy než výkonný hnětač chromatiky, viz výše profilace krku. Přes její lákavou cenu kolem jedenácti tisíc, bytelnou konstrukci a příjemné ovládání bych ji však spíš než pokérovaným smradům svěřil někomu jinému. Tedy hráčkám a hráčům obeznámenými se superstraty od Godina. Do úplného začátku je to skutečně těžký nástroj, i když spíš co se týče hmotnosti než náročnosti obsluhy. A potom výsledný zvuk je příliš specifický na někoho, kdo spíš uvažuje, aby zněl jako někdo jiný.