Chris Buck: Kytara vždycky byla to jediné, co mi šlo

Chris Buck byl jedním ze včerejších headlinerů pražského Festiwallu. Kytarový génius, o němž Slash prohlásil, že je „fucking awesome guitarist“, 6. září odehrál set se svojí kapelou Buck & Evans. Dnes večer na Festiwallu ještě povede workshop, kde muzikanty naučí používat Line 6 Helix, modelingový procesor od Yamahy, kterým během koncertů rozvíjí svůj zvuk. Chrise jsme odchytli na backstagi hned po jeho skvělém blues-rockovém setu.

Chrisi, na to, kolik máš na sítích sledujících, toho o sobě mnoho nepíšeš. Zato Google prozradil, že jsi mezi patnácti nejlepšími kytaristy světa.

Je to pro mě opravdu překvapivé. Inspirují mě mnozí skvělí lidé, Peter Green, Eric Clapton – a najednou vidím své jméno společně s jejich. Nejdřív jsem si myslel, že je to jiný Chris Buck. Je to pro mě stále trochu neuvěřitelné.

Na tvých sítích a na webu o tobě najdeme jen to, že jsi muzikant – povolání pro jinak nezaměstnatelné. Ale to je vše.

Ano, protože jsem ve skutečnosti velmi nudný. (smích) Jsem z jižního Walesu v Británii. Přemýšlím, co je na mě zajímavé? Možná jenom to, že mám příšerný vlasy. Začal jsem hrát na kytaru, když mi bylo čtrnáct. Teď je mi osmadvacet a kytara vždycky byla to jediné, co mi šlo. Pokud bych se neuživil hraním, nevím, co bych dělal.

S kytarou jsi začínal jako s koníčkem, ale teď vystupuješ na velkých pódiích po světě. To je přece velká věc!

Zrovna včera jsem se procházel po Praze a říkal jsem si, jak je skvělé, že tu můžu být. Pozvali mě sem lidé z Yamahy a mám neuvěřitelné štěstí, že můžu takhle cestovat a dělat, co mě baví. V osmnácti jsem pracoval v McDonald’s a nenáviděl jsem to, zapřísahal jsem se, že už se tam nikdy nevrátím. Jsem skutečně vděčný za příležitosti, které teď v hudbě mám.

Máš tady s sebou svoji kapelu, Back & Evans. Jaké jsou vaše plány?

V listopadu a prosinci pojedeme tour po Velké Británii. Moc rád bych se vrátil i sem. Na tour jsem nejšťastnější, takže čím víc zastávek, tím lépe! Příští týden nám vyjde nový singl nazvaný Sunrise, a rádi bychom uvedli i naše album Write a Better Day.

Jaké to je, živit se muzikou naplno?

Jak kdy. Živím se vlastní hudbou teprve tři roky. Do té doby jsem jezdil i svatby a zábavy, a to mě netěšilo. Teď hraju jen s Buck & Evans a máme silné i slabší měsíce. Není to jednoduché. V hudbě jsou příjmy nepředvídatelné, ale aspoň nás to drží v napětí, musíš jít pořád dál.

Vnímáš se víc jako kytarista, nebo skladatel?

Všechny songy, které dnes zazněly, jsou naše. Spolupracuju se skvělou zpěvačkou a klávesistkou Sally Ann Evans, začínali jsme jako duo. Vytváříme společně, ale s nápadem většinou přicházím já. Baví mě tvořit hudbu, sóla, podkresy – to je na tom vůbec to nejlepší. Jsem rád, že mě lidé vnímají jako dobrého kytaristu, ale ještě radši jsem, když se jim líbí i hudba, kterou píšu.