James Copley z Electro Deluxe: Cítíme zodpovědnost vůči publiku

Francouzská partička Electro Deluxe v říjnu opět zavítala do českých končin a rozdováděla publikum v Paláci Akropolis. Energická show odhalovala nejen skvělou přípravu, ale i sklon k improvizaci, která téhle soul-funkové kapele není cizí. Nevtíravé vtípky založené na rytmu a showmanství charismatického frontmana Jamese Copleyho donutily k poskočení i ty, kterým před koncertem do skoku nebylo. Tahle banda to celé bere opravdu vážně. Nejen to jsme probrali právě se zpěvákem s americkými kořeny Jamesem. A kdyby po výkonu neměl žízeň, probrali bychom toho určitě ještě mnohem víc.

Máte nádherný hlas. Jakým způsobem ho udržujete v kondici?

Cením si toho, že to říkáte. Dnešek byl pro mě poněkud náročný. Jedeme dlouhou šňůru, hodně cestujeme a někdy, především když jsme v zahraničí, je těžší dobře namixovat odposlech, a tím pádem i těžší zpívat. Ale nejdůležitější věc je teď odpočinek, kterého nemáme zrovna moc. Když zrovna nejsme na tour, když skládáme, musím trénovat svůj hlas pravidelně. Teď v této části roku, kdy jsme odehráli asi 100 koncertů, je ale odpočinek prostě asi nejdůležitější věc.

Jaký je největší rozdíl mezi vašimi koncerty odehránými v Česku oproti těm ostatním?

Upřímně, koncertování mimo naší domácí oblast, kdy můžeme objevovat různé typy publika, je pro nás vždycky potěšením. Máme opravdu dobré vzpomínky na vystupování v České republice, protože tu na nás byli všichni vřelí a publikum bylo vlastně skoro stejně „crazy“ jako jsme my na pódiu a to je opravdu super. Poprvé jsme tu hráli na Colours of Ostrava. Bylo to úžasné, publikum šílelo, skoro tam roztrhali stan. Někdy dorazíme do zemí, kde musíme posluchače přemlouvat a svádět je. Tady mají lidé podobné myšlení jako my.

Co je pro vás koncert? Je to energie? Zaměstnání?

Je to práce, kterou bereme velmi vážně. Jsme profesionálové. Nechodíme každý den na party, protože cítíme zodpovědnost. Tuhle stránku hraní bereme s respektem, protože bez vystupování neexistujeme. Nikdo si už dnes nekupuje nahrávky, nikdo, žijeme z živých vystoupení. A nejsme superstar, takže si každou noc musíme dobýt publikum. Musíme je přesvědčit naší hudbou. Kdybychom byli dobře známí po celém světě, mohli bychom jenom přijít na stage a už v tu chvíli by nás lidé milovali, prostě protože nás žerou. Mohli bychom hrát sr**ky, a pořád by se nám dostalo potlesku i královského zacházení. My ale nemáme tohle postavení, takže musíme každý den makat. Na konci dne, když vidím reakce lidí... Dneska přijeli fanoušci z Polska, ujeli něco přes 300 kilometrů, aby nás mohli vidět. A tohle mi nikdy nebereme jako samozřejmost. Cítíme zodpovědnost vůči lidem, kteří si nás přišli poslechnout, a chceme jim každý den dát všechno, co máme. To je to, o čem to je. Jsme jako malá nezávislá společnost. Vlastníme všechno. Je to náš život, náš rodinný byznys. Takže to bereme velmi vážně, profesionálně a milujeme, co děláme. Teď aktuálně to funguje a dokud to půjde, budeme v tom pokračovat.

Doufám, že to dostatečně zodpovědělo vaši otázku. (smích)

Teď bych se ještě rád zeptal...

Poslední otázka, potřebuju pivo. (smích)

Vrátíte se příští rok do Prahy?

Doufám v to. Tohle je asi třetí rok v řadě, co sem jezdíme, takže je velká šance, že to vyjde. Rádi bychom si zase zahráli na Colours of Ostrava, to byl skvělý festival. A lidi jsou tam opravdu „crazy”. Je to jako Mad Max, my jsme tam přišli v oblecích a lidé koukali, jestli to myslíme vážně. Takže ano, určitě doufáme v návrat.