Cizí byty vznikaly doma, napětí slokám dodaly i staré pojistky

„Musíme začít nahrávat doma…“ Tuhle větu jsme si s Brixtn často opakovali už posledních pár let. Ale cesta k tomu, abychom si zprodukovali, nahráli a smíchali celou desku sami doma byla dlouhá. Nejdéle nám trvalo přesvědčit sami sebe, že na to máme a jsme schopni udělat nahrávku, za kterou si budeme moct stát i bez cizí pomoci. Dřív jsme doma dělali jenom dema, na kterých jsme pak pracovali s producenty a výsledným krokem bylo vždy nahrávání v profi studiu. Nakonec jsme ale nikdy nebyli s final verzemi úplně spokojení. I když nahrávky zněly zvukově kvalitně a profesionálně, postrádaly pro nás autentičnost a určitou esenci reality.

Několikrát se nám tak stalo, že se song, který nám připadal hodně silnej a originální, ve studiu proměnil v generický mainstream pop bez jakéhokoliv přesahu. Postupně nám začalo docházet, že jediná cesta k tomu, abychom byli s výsledkem úplně spokojeni je, že si to prostě celý uděláme sami.

Bodem zlomu pro nás bylo, když jsme pracovali na songu Pohledy, doteky a hra. Díky labelu se nám tehdy podařilo spojit se s producentem Osamou z The Glowsticks, který nám přišel fakt skvělej. Ve finále jsme se ale na výsledné produkci neshodli ani s ním. Začínalo jít do tuhého, protože do plánovaného releasu už nezbývalo moc času, a tak jsme se rozhodli vzít věci do vlastních rukou. Bylo to navíc poprvé, co jsme byli už docela dost spokojení se zvukem našeho demíčka, a tak jsme se rozhodli ho dotáhnout, kam jen to šlo a výsledek pak poslat na mastering.

Vznikla tak vlastně první nahrávka, se kterou jsme byli spokojení. Dneska už na ní sice slyšíme spoustu nedostatků, ale i tak jsme se song rozhodli na album zařadit, protože to pro nás byl takový milník.

Album Cizí byty jsme nahrávali převážně během loňského roku, ale na některých skladbách jsme začali pracovat už dřív. Všechny songy z desky jsme si produkovali, nahrávali a mixovali sami doma. Snad jedinou výjimkou je Funpark, se kterým jsme si na začátku moc nevěděli rady, a tak jsme požádali o producentskou pomoc Daniela Hrdličku z Poetiky, se kterými jsme odjeli tour. Chtěli jsme totiž Funpark posunout do popovější produkce a na to je Dan expert.

Ve výsledku to dopadlo podobně jako s trackem Pohledy, doteky a hra a Funpark, že jsme si to udělali celý sami, až na pár Danových nápadů, které nám poslal ze začátku spolupráce. Na mastering jsme album posílali do výbornýho londýnskýho studia Fluidmastering.

Většina kapel má asi určitý zajetý model nebo postup při skládání a nahrávání. My nic takového nemáme. Jsme schopni začít základním motivem na kytaru nebo klavír, textem, melodií zpěvu, vytvořením kompletního beatu nebo třeba nějakým netradičním zvukem… je to prostě pokaždý jinak. Tím, že nahráváme všechno sami doma, se nám po celou dobu hodně prolínají fáze skládání, produkování a mixování. Ne vždycky je to ale asi ta nejproduktivnější cesta, protože některý songy jsme byli klidně schopni kompletně smazat a přepracovat třeba třikrát, než jsme byli s výsledkem spokojeni.

Nejdůležitější je pro nás originalita jednotlivých zvuků v mixu. Často nahráváme různé každodenní předměty, které pak různě distorzujeme, měníme a snažíme se z nich vytvářet fresh nástroje. Třeba když jsme dělali na songu pH, Hema na zkušebnu dotáhl všemožný krámy, například i starý pojistky, který jsme zapínali/vypínali, nahrávali je a pak tím vytvořili takový soft perkusivní ambientní vibes, který slokám dodávají na napětí. Kromě nejrůznějších všedních předmětů se taky snažíme hodně experimentovat s hlasem. Vždycky nahrajeme nějaký vokálový skřek, který následně přeladíme, přestříháme, zefektujeme a vytvoříme tak zvuk, ve kterém by se jen těžko dala najít jeho původní podoba. Některé tyhle skřeky pak tvoří melodické jádro našich dropů. Samozřejmě využíváme i normálních synťáků, ty se ale snažíme přetvářet tak, aby zněly originálně a byly trochu víc „naše“.

Celkově jsme chtěli udělat album co nejvíc žánrově pestré a jednotlivé songy se tak od sebe dost liší. Dalo by se ale říct, že desku spojují lehce pochmurné emoce a dekadentní texty. Na druhou stranu se ale na albu nepotápíme do příliš hluboké alternativy a spíš to držíme v takovém indie popu s chytlavými melodiemi a mainstreamovou strukturou.

Jak vznikalo vaše debutové album? Podělte se s námi v komentářích nebo napište na redakce@frontman.cz, rádi váš příběh zveřejníme.