Coldplay ve své vesmírné harmonii nesmírně září
Kdysi Coldplay platili za veselou kapelu se smutnými písničkami. Od dob Yellow už ale uběhlo několik dekád. Beznadějně strašidelné skladby zakotvené v pulzující přítomnosti byly nahrazeny přímočarými cajdáky. Ani miliardy streamů však nepřekonají jejich melancholické umělecké začátky. Coldplay nerostou. Jen nesmírně září.
Synthpopové osmdesátky dohnaly kapelu Chrise Martina již dávno. Teprve na devátém albu Music Of The Spheres je ale jasné, že Coldplay to myslí zcela vážně. Dohromady s vizí, že vesmír je zdrojem bezmezné lásky, tu filosofický koncept „hudby sfér“ dostává těžce na frak. Neslyšné pohyby vesmírných těles plynou v hudební řeči ve středním tempu, syntezátory šumí do předvídatelných vzorců a následně gradují a rezonují až do arénových outer.
Higher Power nebo Humankind jsou svižné skladby v duchu elektropopu, rádiové šlágry, které sice neurazí, ale ani neohromí. Chris Martin sází především na duety s mnoha hosty, které mají ambice posouvat Coldplay víc do středního proudu. Asijská horečka sobotní noci zazní v My Universe za účasti hostujících BTS; novodobá synthpopová hymna oslavuje lásku jako jedinou emoci, která překoná všechny těžkosti. V Let Somebody Go se k Chrisovi připojí Selena Gomez a s hořkosladkým výrazem vzpomene na tradiční baladu The Scientist, jen už bez uhrančivého srdceryvného patosu. Skladba People Of The Pride se z celkového soundu a tématiky desky vymyká drsným kytarovým riffem, jazzovým metrem i metaforou diktátora nutícího nás pochodovat podle vytyčených měřítek. O poznání zajímavější složku alba tvoří instrumentální skladby, rozeznívající těkavé rytmy a smyčky do hlubinných variací.
Music of the Spheres je album radostné a uklidňující, s jasným poselstvím, které buď přijmete, nebo se mu vysmějete.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Desku Music of the Spheres produkoval Max Martin, ostřílený matador a obchodní stratég tanečních ikon Britney Spears, Backstreet Boys, ale i současných špiček jako Taylor Swift nebo The Weeknd. Dobývat svět na úkor tradičních rockových postupů členům Coldplay nikdy nebylo cizí. Produkce je to přesto působivá; kytarové riffy mají až futuristický nádech, srdečné texty se s ohromující majestátností vlní po oběžné dráze v Chrisově charakteristickém falzetu. Na druhou stranu by Coldplay ale rozhodně prospělo vrátit se na chvíli k akustice nebo pianu. Jen tak pro radost.
Coldplay – Music of the Spheres
Parlophone Records, 41:57
Synth pop
40 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
