Corey Taylor překračuje hudební žánry levou zadní

Se svými Slipknot patří Corey Taylor k metalové první lize, s níž si užívá zasloužený komerční úspěch, byť v jeho podání se z nu metalu stal doslova umělecký experiment s prvky zvrácené zábavy, jíž kapela servíruje hlavně během vystupování. Na sólové dráze či se svojí druhou kapelou Sone Sour již ale Corey dávno sundal masku sériového vraha a koketuje s hard rockem, country či popem. Sólově zní Taylor zkrátka čím dál víc jako optimistický rock'n'rollový klaun.

Melancholickým otvírákem The Box láká do svoji show, kterou záhy odstartuje rychlopalná vypalovačka Post Traumatic Blues, která by díky nu metalovým riffům, dunící basové lince a našlapané rytmice neudělala ostudu v diskografii obou jeho domovských kapel. Spolu s All I Want Is Hate jsou to dvě nejbouřlivější písně, pečlivě střídající melodický křik a Taylorovo pověstné agresivní řvaní (death growling).

Do lehkovážného punk rocku se Corey pouští pro změnu v halekačkové We Are The Rest, v níž směle konkuruje Offspring či The Rancid. Naopak v posmutnělé Midnight se vydává po stopách oduševnělých devadesátkových balad včetně pompézního kytarového sóla a ve skladbě Sorry Me jde ještě dál – odhaluje navenek svoji rozkolísanou zranitelnou duši. Osmdesátkový pop vládne v Someday I'll Change Your Mind, asi nejveselejší písni, jakou Taylor dosud napsal; refrén neskutečně klišovitě vře na pozadí syntezátorových stěn a romantického klavíru.

Silný v kramflecích je Taylor v rockových vypalovačkách. Skladba Punchaline je triumfální jízdou stejně jako Starmate, velkolepá punkmetalová hymna, nebo závěrečná píseň Dead Flies s nejdelší stopáží, smutná to metalová epopej, která jako by koncepčně uzavírala celou desku, ačkoli album žádný koncept nemá.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Corey si za léta v showbyznysu vyvinul řadu různých vokálních technik, často své vokály vrství, aby vytvořil omračující silný zvuk, a to včetně využití dalších efektů, jako jsou zkreslení a reverb. Za doprovodu kytarového dua Christiana Martucciho a Zacha Throna, bubeníka Dustina Roberta a nového basáka Eliota Loranga vytvořil dílo, které nejvíce šlape na paty jeho druhému domovskému projektu Stone Sour.

Corey Taylor – CMF2

CMFT & Co, 00:52:10

metal/rock/punk/pop

70 %