Cort CR 250 DBB: barva dobrá a zvuk ještě lepší

Variací na téma Les Paul je nepočítaně a byť se nás výrobci mnohdy snaží přesvědčit, jen málokterá se vyrovná či dokonce předčí originál. Cort CR 250 DBB ale nemá ambice se s originálem srovnávat. Na nic si nehraje a nabízí toliko cenově dostupnou variantu pro všechny, kteří si originál z jakéhokoliv důvodu nemohou nebo nechtějí pořídit. To ovšem neznamená, že nemá co nabídnout.

Jak to vypadá?

Na první pohled klasický Les Paul. Lepený krk, dvojice humbuckerů, zdvojené ovládání Volume a Tone, třípolohový přepínač, kobylka typu Tune-o-Matic a StopBar struník. Bombírovaná vrchní deska s pěknou, žíhanou kresbou javoru. Na druhý pohled již odbornější oko zří drobné rozdíly, ostřejší spodní roh, lehce odlišný tvar hlavy a dalších pár, víceméně kosmetických odlišností.

Co se materiálů týče, tak zde výrobce vsadil na klasiku dle originálu, tedy mahagonové tělo, javorový top, mahagonový krk a na hmatník je použita jatoba, neboli brazilská třešeň. Nultý pražec je z umělé kosti, mechaniky a veškerý ostatní hardware je firemní a funguje bez problémů. Kytaru jsem během testu nikterak nešetřil, a přesto jsem nezaznamenal jediný problém.
 
Specifickou částí kytary jsou pak snímače Voiced Tone VTH-59. Ty mají evokovat legendární snímače PAF 59 a produkují klasický, hutný, teplý (krkový snímač pak až téměř medový) a ten správný vintage rockový zvuk. Snímače s magnety Alnico II mají středně silný výstup a zřejmě díky zavoskování (to netvrdím s určitostí, snímače jsem nerozebíral) nepískají ani při silném zkreslení.

Dalším výrazným specifikem je pak bezesporu barevné provedení nástroje. Nemůžu se rozhodnout, jestli se mi ona černomodrozelená kombinace líbí, nebo mi naopak přijde až trochu kýčovitá, ale uznávám, že své kouzlo má. Osobně sice dávám u Les Paulů přednost tradičním povrchovým úpravám, ale kdo má rád trochu extravagance, přijde si zde na své.

Jak to hraje?

Kytara je do ruky příjemně těžká, téměř jako originál, což vzbuzuje podvědomou důvěryhodnost. Prohrábnutí nasucho je hlasité a znělé, s přirozeně dlouhým sustainem. Po řemeslné stránce je kytara dobře zvládnutá, pražce dokonale začištěné, vyleštěné, všechna čest výrobci a pro dobrý pocit a pro ruce nelze udělat o moc víc.

Čistý zvuk je pěkně brilantní, kultivovaný, takový zvuk bych čekal na kytaře minimálně o třídu vyšší. Je vidět, že na snímačích výrobce nijak zvlášť nešetřil a za sebe musím říct, že značku Cort již nějakou dobu sleduji a trend jít s kvalitou na dostupné maximum, při zachování příznivé ceny, je u tohoto výrobce jednoznačný a ten se tak čím dál více zbavuje nálepky pouhého výrobce low-endů. Ale zpátky ke zvuku. Ten čistý si zaslouží pochvalu, ale je jisté, že dominantou Les Paulů je zvuk zkreslený.

A zkreslený zvuk mě nadchnul snad ještě víc než ten čistý. Žádný zahlcený zvuk s absencí středů, který tak často leze z levnějších kopií Les Paulů. Tady se jedná o konkrétní, čitelný zvuk s příjemnou agresivitou a zpěvností při sólové hře. Zvuk je pevný, sytý, s dlouhým sustainem. Kytara se velmi dobře uplatní nejen v rocku či hardrocku, ale můžete jí s přehledem využít i ve stylech, kde je potřeba čistější zvuk, například v blues, funky, ale třeba i country. Pro metal by to asi chtělo snímače se silnějším výstupem či rovnou aktivní, ale já být majitelem této kytary, nechám tam tyhle a asi bych je dlouho nechtěl měnit, jestli vůbec někdy. Tohle se Cortu povedlo na jedničku.

Závěr

Od kytary za cenu jen lehce převyšující jedenáct tisíc korun asi nikdo nečeká, že by byla plnohodnotnou náhradou za originál Les Paul. Ale ostudu si s tímhle Cortem také určitě neuděláte. Zvuk je na velmi dobré úrovni, snímače ač firemní, produkují velmi příjemný, barevný a plný tón, který si po chvilce hraní snadno oblíbíte a rychle zapomenete na to, že nedržíte v ruce originál a budete si tuhle kytaru skutečně užívat. Suma sumárum, máme tady atraktivní vzhled, skvělý zvuk a příznivou cenu. Můžeme od kytary v této cenové relaci chtít víc?