Crowdfunding v praxi: Badstroke Guitars #1

Při brouzdání po crowdfundingových stránkách, kde pravidelně pátrám po vzrušujících kytarozajímavostech, mi nedávno padla do oka úspěšně probíhající kampaň Badstroke Guitars. Dynamicky moderní a zároveň designově oku lahodící tvary kytar se mi na první pohled zalíbily. Když jsem navíc překvapeně zjistil, že jsou to nástroje české výroby, neprodleně jsem nakopl přibližovadlo a vyrazil na reportážní návštěvu přes půl republiky.

Omezený sváteční provoz mi z D1 udělal nečekaně příjemný relaxační zážitek a v dílně kousek za Prahou jsem se setkal s kompletním týmem Ondřeje Bubíka. Bylo naprosto jasné, že Indiegogo kampaň byla bez jakéhokoli přehánění veleúspěšná, protože nakonec vybrali téměř 7x víc prostředků než původně plánovali! V oblasti kytarového „davového financování“ to rozhodně není nic samozřejmého, spíše naopak. Malovýrobci z celého světa to totiž pravidelně zkouší s nabídkou krásných custom kytar na míru, ale většina projektů končí neúspěšně (nedosažením ani plánované částky). Tak jsem byl velmi zvědavý, jak krajané dokázali takhle doslova „zbořit Indiegogo“.

Iniciační myšlenku přinesla dnešní „omezená“ doba a zároveň blízký kontakt a komunikace s fanoušky a potencionálními zájemci. Často v různých variantách tam totiž opakovali povzdech, že Badstroke kytary jsou nádherné, že by je chtěli, ale bohužel si je v této složité době nemůžou dovolit. Badstrokeři si lámali hlavu, jak tohle dilema zkusit vyřešit, aby to nebyl pouhý dobrý skutek nebo charita.

Po prvotním impulzivním nápadu při cestě autem, že by kampaň zkusili odstartovat crowdfundingem, pánové tuto zpětnou vazbu trhu následně přetavili do hlavního marketingového sdělení – Custom kvalita za dostupnou cenu. Dobře věděli, že zakázkových perfektních, ale zároveň drahých kytar je na trhu už dost, a tak k tomu zkusili přistoupit z trochu jiné strany: co nejvíce srazit náklady a částečně omezit nabídku, aby bylo možné využít výhody malosériové výroby a nebylo nutné řešit každou zakázku jednotlivě. Oslnivý výsledek prvního kola jim pak dal za pravdu, že uhodili na správnou strunu. Tahle semi-custom strategie trhem silně zarezonovala.

Zákazník (takzvaný backer) si vybíral ze základních verzí s možností placených doplňků (jiné snímače, dřevo, barvy, nebo speciální menzura). Jenomže kampaň byla tak úspěšná, že byly postupně překonány všechny zvyšované cílové částky, takže nakonec se tyto nástroje už hodně blíží plně zakázkovým kytarám. Zdarma pro všechny podporovatele byla totiž odemknuta pestrá paleta barev včetně přechodových (fade) úprav, možnost individualizovaného zadního krytu dle vlastního návrhu nebo exkluzivní dřevěný box na příslušenství.

Takový úspěch rozhodně nespadl sám z nebe a oba Ondřejové z Badstroke Guitars, Bubík i Pacner (výroba a marketing), mluvili o dvou měsících nepřetržité práce s neustálou komunikací (osobně můžu potvrdit reakční dobu na dotazy v řádu minut), složitou prací s grafickými podklady okořeněnou nepříliš standardním chováním naprogramovaného prostředí až třeba po naprosto nepředvídatelné komplikace s nefungujícími americkými platebními kartami. To vše a mnohem víc přináší start-up kultura a je skvělé, že akci s celosvětovým dopadem, jde spáchat z tepla domova. Stačí jenom chtít, poctivě pracovat a nebát se.

Ale frázemi o tom, jak musíte jít za svým snem, vás dnes dostatečně předzásobí deset z deseti koučů osobního rozvoje – a realita bohužel nebývá tak růžová. Ne nadarmo se mi někdy přezdívá cynický pragmatik, takže jsem Ondřeje potrápil mnoha dotazy na ekonomiku, rentabilitu, kapacitu, výrobní cykly nebo logistiku. Z odpovědí bylo jasné, že to není žádný nepraktický snílek, ale celý projekt má dobře promyšlený a propočítaný. Od svých kvalitních snímačů přes vlastní kobylky, u kterých ani nebyl problém cenový, jako spíš jejich fakticky ztížená dostupnost a neakceptovatelné dodací lhůty. Je si vědom obrovské důvěry vložené do něj podporovateli, kteří zaplatili nemalé prostředky za (zatím) neexistující nástroje, a se svým týmem se je vynasnaží nezklamat.

Našlápnuto mají výborně. Produkt, který oslovil zákazníky, připravené technologie, ověřené materiály i konstrukce, nabuzený dynamický tým táhnoucí za jeden provaz včetně špičkového firemního testera Ronyho Janečka (John Wolfhooker), který osobně zkontroluje každou (!) kytaru z této série. Trpělivě také pracují na informovanosti, reklamě a prosazení značky. Důkazem budiž při diskuzi objevená skutečnost, že jsem na Badstroke nevědomky narazil vlastně již dříve ve spojitosti se „skandálním zrychlováním“ videí na youtube a vůbec mě nenapadlo, že by v tom mohla figurovat kytara z českých luhů a hájů.

Vycházející superstar Manuel Gardner Fernandes (Unprocessed) totiž v inkriminovaném videu předvádí na své osmistrunné signature Badstroke Wendigo tak vysoký level technické hry, že nějací nepřející neumětelové začali šířit neopodstatněné pomluvy, že to není reálně možné a záznam musí být zrychlený. Je to podobný nesmysl jako velice časté tvrzení, že studiové dolaďování udělá z nuly výborného zpěváka.

Z každé vteřiny videa je jasné že Manuel je brutální střelec a žádný ochotnický herec tohle nemůže nafejkovat ani zpomaleně. Ondřej na to suše podotkl, že když se na něho díváte naživo, tak vám to taky připadá zrychlené. A jako hořkosladkou tečku za tímto případem, Manuela mezitím přetáhla do své stáje megafirma Ibanez. Což může být také chápáno jako nepřímý důkaz správného směrování Badstroke Guitars.

V dohledné době se objeví mnoho dalších ukázek, protože Badstroke právě dokončovali první várku propagačních kytar. Ale nemusíte být youtuber se statisíci followerů, abyste si mohli na Badstroke zahrát, protože další kusy budou brzy k vidění, slyšení a vyzkoušení.

Zatím je to však pouze první kolo téhle krásné pohádky. Druhá část bude totiž o tom, jak se Badstroke podaří převést sny do reality. Dobrých, dopředu zaplacených myšlenek a nápadů, které potom při exekuci dojely na příliš optimistické plány, už jsme také zažili dostatek. V další reportáži se tedy podíváme přímo pod pokličku výroby této skoro stovky kytar mnohem detailněji.