Czech Music Crossroads: ozvěny z výletů do jiných kultur

Czech Music Crossroads založila Zlata Holušová, ředitelka Colours of Ostrava, jednoho z největších mezinárodních festivalů v České republice. Barvitost programu obří akce pramení z touhy objevovat a představovat nové talenty, a tak dramaturgové tohoto multižánrového svátku vyráží každoročně na desítky showcase festivalů a konferencí po celém světě, aby do ostravského areálu Dolních Vítkovic přivezli čerstvá jména a progresivní hudbu různých kultur.

Roku 2014 se Zlata Holušová a její tým rozhodli pro vytvoření vlastní přehlídky pro hudební profesionály. Tento uzel, přesněji křižovatka, hostil už nejednu dnešní českou i zahraniční hvězdu alternativní a world music scény v jejích začátcích. Letos se kromě české a slovenské scény pořadatelé zaměřili také na umělce z oblasti Francie, Polska a Jižní Koreje.

Předchozí ročníky konference se odehrávaly v industriálních prostorách areálu Dolních Vítkovic, tentokrát však delegáti zavítali do nově zrekonstruované budovy Domu Kultury Poklad v ostravské části Poruba. Hranatá bílá stavba s rozsáhlým náměstím před vchodem vznikla v roce 1961. Své rekonstrukce se dočkala až v loňském srpnu. Dvacet vystoupení umělců se během tří květnových dnů odehrálo střídavě v divadelním sále a v podzemním společenském sále objektu. Kromě těchto prostor se v nově oživené budově nachází také hudební klub a šest různých salónků, v nichž proběhly některé přednášky.

Příběhy a myšlenky

Konferenční část přinesla edukativní workshopy a seznamovací meetingy se zahraničními delegáty. Tomáš Kačo inspiroval svým příběhem cesty z Moravy na Berklee či debatou, jak přistupovat ke kompozici. Jeho koncert téhož dne byl fascinujícím poslechovým výletem ke kouzlu klavírních aranží a neotřelému přístupu ke hře na tento nástroj. Není divu, o pár dní později Kačo vystupoval v Carnegie Hall. 

Nedělní konferenční část elegantně zahájil dramaturg Colours of Ostrava Filip Košťálek prezentací o vzniku, růstu a dalších aktivitách ostravského festivalu. Představil nejen Czech Music Crossroads a historii červencového festivalového gigantu, ale také fórum Melting Pot – setkání řečníků z řad výrazných osobností vědy, umění, žurnalistiky, osobního rozvoje a mnoha dalších oborů.

Plodným a sympatickým zážitkem bylo následující sezení u kulatých stolů. Návštěvníci a zahraniční delegáti byly rozesazeni k několika stolům a v časovém limitu dostali k diskuzi různá oborová témata jako udržitelnost festivalů, motivování a spolupráce s týmem a či osobní sny a vysněné projekty. Věřím, že u nejednoho stolu vznikl v tu chvíli potenciální projekt, který je limitován jen časovými možnostmi zúčastněných profesionálů.   

Hudba napříč kontinenty

Odpolední až večerní program třídenního festivalu byl vyplněn koncerty umělců původem od Bretaně až po Jižní Koreu. Jednotlivé koncerty v poklidu navazovaly, mezi každým z nich byla akademická čtvrthodinka na osvěžení a výměnu názorů delegátů a odpadlo tak vyčerpávající přebíhání ze sálu do sálu bez reálné možnosti slyšet vše. Koncerty byly dávkovány s rozvahou a pomáhaly vytvořit přátelskou atmosféru, která celým víkendem prostupovala. 

TOP 5 objevů z Czech Music Crossroads, které by neměly chybět ve vašem playlistu

Potřetí v historii udělování cen vyplývajících z hlasování odborníků a veřejnosti došlo k naprosté shodě. Titul vítěze Czech Music Crossroads Awards si odnesli francouzští 'Ndiaz a my nemůžeme jinak než souhlasit. 

'Ndiaz (Francie)

Čtveřice muzikantů rozhýbala společenský sál kombinací neutuchající rytmiky bubeníka, duetů saxofonisty a trumpetisty, basových linek akordeonisty, který jednou rukou ovládal klaviaturu podomácku vykuchané poloviny tahací harmoniky napojené na syntezátorové efekty a druhou kompletní akordeon, jímž podporoval barvitá sóla obou plátkových nástrojů. Většina diváků nevydržela sedět na připravených židlích a tančila na kupředu se valící harmonický buldozer 'Ndiaz.

Joy.D (Francie)

Intimní koncert z pódia divadelního sálu zahrála uvolněná a autenticitou prýštící pop soulová zpěvačka Joy.D za doprovodu kytaristy Juliena Thuala. Občas jen s shakerem v ruce, jindy s akustickou kytarou, dokázala Joy.D publikum vtáhnout do emotivních skladeb nejen svým pevným a prožitým vokálem, ale také svou osobitou aurou, která sál prostupovala od prvního tónu.

Plastiq Lole (Polsko)

Basová kytara, zpěv, polské texty a samply. Žánrové rozkročení dua Plastiq Lole nemělo hranic – s jistotou se pohybovali jak v moderně pojatém tangu, tak v intencích inovativně uchopeného folklóru.

Bel Air de Forro (Francie)

Když jsme u instrumentálního minimalismu ve stylu „hodně muziky s minimem nástrojů“, nejde nezmínit další z Francouzů, kteří si získali bujaré ovace publika. Yann Le Corre, akordeonista z 'Ndiaz, Mariana Caetano, zpěvačka, tanečnice a hráčka na triangl (pusťte si ukázku, posměšky vás přejdou) a perkusionista Marcelo Costa nenechali jedinou nohu bez pohybu. I já jako zaryté netančící dřevo jsem měl chuť vířit sálem v živelném rytmu této trojice. 
​​

The Tune (Jižní Korea)

Prospekty, plakáty a další promomateriály, které zaplavily chodby, sloupy a stolečky napříč Pokladem, slibovaly šamanskou nomádskou hudbu ve fúzi s jazzem, gypsy music a folklórem. Pódium společenského sálu zářilo bílou barvou rouch pětice. Naléhavý zpěv obou zpěvaček, jazzové disharmonie klávesistky smíšené s orientálními akustickými nástroji a perkusemi vytáhly publikum na pouť mezi tóny, kterým chyběla už jen velkolepá akustika chrámů. The Tune vystoupí na letošních Colours of Ostrava. Věřím, že to bude podobně intenzivní zážitek.

Mohu jen doporučit, abyste se účastnili přehlídek a konferencí a rozšiřovali si tak hudební i profesní obzory, nechali se inspirovat a pak vyrazili dobýt svět. Přesně to vám například Czech Music Crossroads umí poskytnout. Uvidíme se na příštím ročníku.