D'Addario XS: svěží vítr v potahovaných strunách

Velký průvan v akustickém světě momentálně působí nejpokročilejší kytarové struny, které nikdy nezeslábnou. Alespoň to tvrdí v masivní reklamní kampani firma D'Addario o svých nových strunách XS. Pojďme se tedy na tento technologický průlom podívat trochu blíž.

Potažené struny si po svém nástupu na trh před přibližně 20 lety okamžitě získaly srdce výrobců a prodejců kytar, protože díky nim mohli mnohem déle nabízet nástroje s cinkavým zvukem nových strun. Pot a nečistota z prstů kytaristů má na struny destruktivně korozivní vliv, a tak se samozřejmě neustále hledají cesty, jak toto zvukové stárnutí co nejvíc zpomalit, aby nebylo nutné měnit struny tak často.

Výzkumníci ze společnosti GORE (ano, např. také Goretex) přišli s inovativním nápadem struny schovat do tenkého povlaku, který struny před touto nepřízní osudu ochrání (coated strings). Postupně se objevily další metody potažení vinutí struny nebo pouze jádra a další kombinace a průniky s tzv. ošetřováním povrchu (treated strings). Kromě násobně prodloužené životnosti část kytaristů oceňuje i větší kluznost takových strun, poměrně často se však vyskytuje nespokojenost se zvukem nebo naopak nepřirozeným klouzáním pod prsty. Holt všechny kytaristy uspokojit nelze a i potahované struny se samozřejmě pořád vyvíjejí a vylepšují.

Posledním výkřikem techniky jsou tedy D'Addario XS, které mají mít všechny výhody potažených strun při současném zachování přirozeného pocitu a zvuku klasických akustických strun. A protože jsem si udělal úvodní jednoduché srovnání s dalšími typy strun, můžete si prvotní úsudek prostřednictvím videa udělat sami.

Obdržel jsem totiž tzv. artist pack XS, exkluzivně zabalenou sadu strun s trsátky a kličkou na motání a zastřihování strun, vše laděno v převažující, „applovsky“ stylově čisté bílé barvě. Podobný trendy sexy look používají momentálně pro všechny výrobky a musím říct, že se mi tato koncepce velmi líbí. Je z ní jasně cítit, jak si je firma vědoma důležitosti vizuálního a emociálního vlivu na chování zákazníka. Vše ještě navíc podpořeno osobním dopisem od předsedy představenstva Jima D'Addario na kvalitním křídovém papíře, kde popisuje průběh vzniku novinky a označuje mě za váženého hráče, což samozřejmě potěší.

U kytarových strun by ale pochopitelně pouhé marketingové hrátky příliš dlouho nefungovaly, samotný výrobek proto musí být kvalitní. V tomto případě postavený na základech dlouholetého vývoje a inovací, takže jádro struny je ze speciální vysokouhlíkové oceli použité u mnohokrát oceněných strun NYXL s vyšší pevností, stabilitou ladění a odolností proti praskání. Konce nemotaných struny jsou upravené pomocí metody fusion twist proti povolování a ošetřené polymerním povlakem ověřeným z nedávné řady XT a struny motané, které jsou na nečistoty a ztrátu zvuku nejvíce náchylné, mají inovovaný supertenký „návlek“. Ostatně dokážete si představit deklarovanou desetinu tloušťky lidského vlasu? Tato minimální tloušťka má zajistit, aby zvuk nebyl nijak tlumený a struna byla přitom dokonale chráněna.

Tyto superlativy musím potvrdit, protože jsem po osazení svojí kytary neznamenal žádné úchylky proti normálu, struny hrají jak mají, prsty nekloužou nepřirozeně a ladění drží výborně. V duchu Cervantesova citátu, že přesvědčují činy a ne slova, jsem si ale natočil další srovnání, tentokrát úplně čerstvých strun a přibližně deset hodin hraných, což se obvykle považuje za optimální hranici „zahoření a ohrání“. Rozdíly znovu můžete nejlépe posoudit sami ve videu.

Trochu zvláštní je, že se nikde neprezentuje, co znamená zkratka XS, na AGF (největší diskuzní fórum akustických kytar) někdo navrhoval Xtra Smooth, což není úplně špatná interpretace. Hraje se na ně opravdu dobře a pohodlně, manipulační hluk při posouvání prstů je znatelně menší, což je výhodou především při nahrávání.

Protože test tohoto typu strun je dlouhodobější záležitost, dovolím si ocitovat pár aktuálních postřehů od kytaristů právě z AGF: 

Mám nejkorozivnější ruce na planetě Zemi, ale po pár dnech XS pořád zní.

Díky mému agresivnímu potu jsem schopný zničit běžné struny za pár hodin, s XS stále hraju i po dvou týdnech.

Zní stejně dobře jako Elixíry ale na rozdíl od nich pod trsátkem nepelichají.

Zvuk je přirozenější než u ostatních potažených strun.

Jednoznačně produkují méně pazvuků než klasické struny. 

No, slovní popisy zvuku jsou samozřejmě záležitosti subjektivní, což ostatně jasně vyjadřují i reakce na moje první video, kdy vítězné verdikty byly spravedlivě rozdělené mezi všechny čtyři značky. Nakonec i ta životnost je subjektivní, nebo spíš přesněji řečeno závislá na míře agresivity potu konkrétního kytaristy. Protože ale tato odolnost má být hlavní vlastnost a výhoda, která musí obhájit mírně vyšší cenu, tak se ke strunám XS ještě vrátíme po přibližně třech měsících intenzívního hraní se závěrečným shrnutím. Mezitím snad poslouží i náhled perkusivního akustického démona Seana de Burcy, který tento test výdrže již má za sebou.

Zbývá tedy ověřit sebevědomě lehce nadsazený reklamní slogan – Never Fade Away, protože jestli se tato výrazně delší životnost potvrdí, tak struny XS s klidným svědomím můžu doporučit. Dostal jsem co mi bylo slíbeno – přirozený zvuk a příjemný dotyk (smoother feel se opravdu špatně překládá), takže určitě si je minimálně vyzkoušejte, a třeba napište do komentářů, ať můžeme naše postřehy shrnout společně.