Dali Mráz: Kapela dá přednost člověku, který má něco navíc

Jeden z nejvýraznějších českých bubeníků, Dali Mráz, rozjíždí online platformu pro studenty i kolegy bubeníky. Nejde však o klasickou videoškolu, jakých je internet plný, ambice projektu DrumTrainer jsou mnohem obsáhlejší. A pokud se dá soudit podle Daliho přístupu, rozhodně jsou ty ambice dosažitelné. Konec konců se bavíme o muzikantovi, který už hraje se špičkovými muzikanty a zvenčí se zdá, že se mu daří, na co sáhne…

Jak zvládáš koronavirovou situaci?

Asi jako většina muzikantů. (smích)

Tvoříš novou hudbu, připravuješ nějaký projekt? Na čem pracuješ?

Teď nejvíc energie dávám DrumTraineru. Ten je pro nás hodně důležitý.

Můžeš DrumTrainer nějak svými slovy představit?

To je projekt, který vzniká už asi tři roky a my jsme za celou dobu nikomu neřekli ani slovo. Před třemi měsíci jsme „vyjeli“ s první internetovou podobou, takovou první vlaštovkou. Je za tím hodně náročný vývoj. Nebyla sranda na to sehnat finanční prostředky a dát dohromady ty správné lidi, protože je to delikátní software, který nemůže programovat jen tak někdo. Musí to být muzikant, který tomu rozumí, ale zároveň člověk s velkou nadstavbou.

Ale ten DrumTrainer, zpátky k němu, to je první projekt. Není to škola, je to spíš high-tech online bubenický motivační systém. Protože škol je na internetu spousta, ale tohle je systém, kde se člověk samozřejmě dozví to know-how, jak cvičit, jak na techniku, jak přistupovat k hudbě z různých perspektiv, jak si nastavit ten cvičební plán, ale DrumTrainer ještě pracuje na tom, aby tě udržel v té motivaci cvičit. Aby sledoval, jestli jsi nebo nejsi spokojený za tou bici soupravou, aby dokázal dešifrovat tvojí úroveň. A zároveň ti za tvou píli nabízí odměny, takže odcvičené hodiny můžeš vyměnit například za paličky nebo beater na pedál. Takže je to systém, ve kterém člověk žije a tím, že cvičí, si vydělává na hmotné odměny.

Kolik lidí ho teď využívá?

V tuhle chvíli už je tam přes sto lidí a je zajímavé vidět, jakým způsobem tam fungují. Protože my tam máme sázkový systém a ti uživatelé se mezi sebou sází, jestli daný úkol zvládnou, nebo ne, a i za to je ten systém odměňuje. Když vyhrají takovou sázku, třeba odcvičí třicet hodin, tak dostanou odměnu ve formě kreditů, za které můžou pořídit třeba smyčky různých basistů nebo za různá videa, nebo si můžou v rámci toho systému něco koupit. Je to takový Deus ex machina, když cvičíš, tak si vyděláváš.

To zní jako super motivační nástroj…

Proto říkám, že to není škola. Je to něco, do čeho člověk vpluje a vidí jiné uživatele, jak cvičí, jak se sází, jak si nastavují to cvičení, a podobně. A to je taky naším cílem, vytvořit platformu, která pojme více odvětví. Nechceme mít jen systém, podle kterého člověk cvičí. Chceme mít například i zkušebny, které již brzy otevřeme v Praze. A budeme toho otevírat víc, chceme bubeníkům nabídnout plný support.

Zmínil jsi zkušebny, kde se budou otevírat?

První DrumTrainer zkušebny vzniknou ve Zkušebnách Praha na Jižáku. Dohodli jsme se, že otevřeme a vybavíme vyloženě bubenické zkušebny, kde bude možné i otevřít ten náš software, který je momentálně ve webové podobě, ale pracujeme na aplikaci, která bude jako „Call of duty“ pro bubeníky. (smích) Budou tam sbírat achievementy, bude tam vsázení a obchodování. Ta aplikace by měla být natolik pokročilá, aby dokázala poznat úroveň toho hráče a nabídnout mu dokonce i cvičení tempa a jak by měl postupovat.

Jak se nastavují ty achievementy?

Bude tam předvoleno asi 70-80 achievementů, které budou mít různé úrovně. Podobný systém používá třeba šachový web Chess.com, kde, když se ti podaří dát mat věží, získáš achievement „Vražedná věž“ a podobným způsobem to bude řešené i v DrumTraineru. Máme spoustu kategorií, střídavé, dvojité, kombinace, flamy… Na soupravu je toho velké množství. My budem pomocí té aplikace sledovat, co ten člověk cvičí a budem ho za to odměňovat, když to bude dělat správně. Navíc jsme identifikovali velké množství vzorců, takže když ta aplikace zachytí nějaké nepravidelné pohyby, tak doporučí relevantní video, nebo přímo osobní konzultaci s někým z hráčova blízkého okolí.

Takže to krom videí na danou problematiku bude spojovat hráče i s dalšími hráči pro ty osobní konzultace?

Dá se to tak říct. Ty osobní konzultace jsou v plánu na spuštění ke konci roku 2020, zatím je tam ta velká databáze, zatím je tam přes 190 výukových videí, která na sebe navazují a jsou udělána jako seriál. Uživatel si bude odemykat jedno po druhém. A je to roztříděné do sekcí, jsou tam sekce, kde se řeší jenom nohy, sekce, kde řeší jen psychiku nebo jen emoce. Celé hraní na bicí je rozděleno do čtyř kategorií, oddělujeme techniku a hudbu. A třeba ruce jsou oddělené od techniky hraní na bicí soupravu. Člověk se rozhodne, co chce řešit, podle toho si najde program a odemyká jedno video po druhém jako seriál.

Když zmiňuješ ty čtyři kategorie, jedna je věnována vyloženě té „nebubnové stránce“, včetně sociálních sítí a podobně…

To je D systém, který řeší jak vytvořit celistvý produkt. Když je totiž bubeník, který se vyformuje v těch A, B, C systémech, tak v tom D systému se dozví, jak mít něco navíc. My chceme ty lidi nabádat, aby řešili něco víc než ty bicí. Aby se zabývali zvukem, aby se třeba trochu zabývali kompozicí – nemusí, samozřejmě, ale vysvětlujeme, že kapela dá přednost člověku, který má něco navíc, pokud teda není úplný blázen! (smích)

Jak samotný koncept DrumTraineru vznikal? Bylo to tvoje „něco navíc“?

Já na tom pracuju už asi deset let, původně jsem to házel na papír a uspořádal to tak, že asi před pěti lety jsem najal pár programátorů a začali jsme na tom dělat. Ale po čase se vývoj zastavil a já musel začít znovu. Našli jsme silného partnera, protože sám bych to neutáhl, a spustili ten webový DrumTrainer jako test, jestli o to bude zájem. Za poslední měsíc tam máme kolem 3000 originálních návštěv a to jsme zatím nespustili žádnou velkou kampaň.

Sprostá otázka pro další muzikanty, kteří by chtěli něco podobného rozjet: kolik zhruba stojí vyvinout takový projekt?

Jsou to řády statisíců a to jsme v první fázi. Potom rozjíždění té nativní aplikace a další portály, co chceme spouštět, to je všechno strašně drahé. My jsme naštěstí nestavěli na úplně zelené louce, protože to už by byly řády milionů. Samozřejmě, ten web v tuto chvíli žádné peníze nevydělává a ještě dlouho asi nebude, protože se do něj musí investovat. Domluvili jsme se s Maťo Ivanem, Milošem Klápštěm, Ondrou Hauserem, kteří natáčí basové smyčky a „bass packy“, které publikujeme, takže pořád se něco investuje. Třeba tím, že mé výukové videa jsem si točil a nastříhal sám, jsem projektu ušetřil spoustu peněz.

Podle jednotlivých sekcí je jasné, že se nesoustředíš jen na techniku hraní. Co je podle tebe nejčastěji podceňovaná vlastnost muzikanta?

Mně se třeba líbí, když je člověk zaměřený užším způsobem, jako hráč. Když se totiž podíváš třeba na obráběcí stroje, tak můžeš koupit takový, který umí třeba patnáct různých úkonů, ale když potřebuješ dotáhnout nějaký detail, tak už ho nepoužiješ. Na tu detailní práci jsou potřeba ty stroje, které umí jen tu jednu věc, ale umí ji naprosto perfektně. A ty často běží celý den bez přestávky. Chápeš? Mě třeba baví pop a bavilo by mě hrát třeba v popové kapele, ale myslím, že ten, kdo nad popem přemýšlí pořád a pořád ho studuje, třeba dvacet let, tak ho zahraje mnohem líp a přesvědčivěji, než já, když mu dávám třeba jen pětinu svého času. Samozřejmě každý má jiný přístup a já všechny přístupy respektuju, protože za vším je spousta práce.

Jak pracuješ na sebezlepšování ty?

Víš co? Já dokončuju semestr na vysoké škole.

Aha, tak to toho máš víc než dost!

Protože jsem si řekl, proč bych do toho všeho nemohl studovat vysokou školu, že jo? (smích) Ale hlavně mám teď nově narozeného syna a novou rodinu. A protože mi na nich moc záleží, snažím se teď najít rovnováhu, aby to všechno fungovalo. Aby to fungovalo, ale hlavně, aby rodina byla šťastná