Desatero pro první nahrávání

Dříve nebo později to jako muzikanti zažijete: první nahrávání. Jak se s tímto klíčovým momentem poprat? Osobně sázím na studio. Vysvětlím vám proč a přidám svých deset tipů, na co byste se měli zaměřit.

I když doba dlouhohrajících desek je zřejmě dávno pryč, dvě tři věci pro promo a domlouvání koncertů jsou pořád nutností. Máte v zásadě tři možnosti. Nejsnadnější je skladby provizorně nahrát na lepší diktafon, což doporučuju i pro zaznamenávání zkoušek a nápadů. Je to jednoduché a kvalita je obvykle dostačující i pro přiblížení hudby pořadatelům. Já používám Yamaha Pocket Trak 7.

Další možností je domácí nahrávání, o němž na Frontmanovi máme celý seriál. Můj osobní postoj, který samozřejmě nikomu nevnucuji, je v tomto směru jasný: pokud se hudbou neživím, budování home recordingu mi přijde zbytečné. Přesto, že k dispozici je řada podpůrných manuálů. Na můj vkus (hudba je můj koníček) je to prostě časově i finančně nákladné.

Zkrátka, mě tato cesta spíše odvádí od hraní, než by mi pomáhala. Navíc, tři dny ve studiu, které jednoznačně preferuju, jsou levnější než nový počítač a případně další vybavení. Výhodu studia ovšem vidím ještě v dalších věcech: mohu se totálně koncentrovat na svůj hudební výkon (techniku řeší technik) a vítám také dobrou hudební režii. Za nejdůležitější během nahrávání přitom pokládám ENERGII, SOUSTŘEDĚNÍ a VYROVNANOST. Nehledě k tomu, že až ve studiu jsem se naučil několik důležitých aranžérských a zvukových triků.

Následující zkušenost platí plus mínus pro všechny typy nahrávání. My jsme naposled točili s Pohřební kapelou v Mkp Studiu se zvukařem Petrem Michalem a hudebním režisérem Petrem Novotným (nebavič). A tohle desatero jsem si z tohoto (a z dalších) natáčení jako kytarista ve zkratce odnesl:

1. Je hezké odjet točit někam mimo denní ruch, točit desku v pauzách mezi prací není ono.

2. Nemusíte mít drahé vybavení, ale mělo by být seřízené na 100 %, neokrádejte se o soustředění a energii přemýšlením o tom, který kablík nehraje. Neváhal bych si některé věci půjčit od známých. Laďte. Pořád. True bypass ladička je na to super. Doporučuji jednu ladičku na všechny nástroje.

3. Dobře se zorientujte ve svých (nejlépe ale ve všech) partech, nestyďte se mít taháky, za které byste se na koncertě styděli, zrychlí to natáčení.

4. Osvědčily se dělené zkoušky (basa, bicí, kytara), doladily se tak některé harmonické a rytmické nesrovnalosti.

5. Když můžete, odpočívejte, hlavně uši. A to především mezi nahráváním a mícháním (aspoň týden).

6. Je zbytečně náročné mít hlasitý odposlech do sluchátek, utahá to a na šťávě to nepřidá.

7. Není na škodu probrat předem s kapelou představu o nahrávce a zvuku (třeba zjistíte, že není nutné točit víc kytar a podobně).

8. Nemějte moc lidí v režii naráz, někdy je lepší poslat kamarády na pivo a v klidu to natočit, zvlášť když to drhne.

9. Nebojte se nechat si poradit od zvukaře, pár takových s kytarou už potkal.

10. Dobrá nálada a humor můžou věc jenom posunout dopředu.

A jaké zkušenosti máte ze studia vy, co se osvědčilo, čemu se vyhnout?