Deset let s OP-1 #5: Čtyřstopák, nůžky a gramodeska

Modrá, zelená, bílá a červená – čtyři barvy, které se staly alfou a omegou ovládání revolučního zařízení pojmenovaného OP-1, které švédská firma Teenage Engineering uvedla na trh přesně před deseti lety v roce 2011. Za tu dekádu tento unikátní nástroj nejen že nezestárnul, ale stal se doslova kultovní legendou. V tomto seriálu se vám pokusím vysvětlit, proč na něj Bon Iver, Skrillex, Deadmau5, Avicii, Thom Yorke, Bonobo, Damon Albarn, Beck nebo Jean Michel Jarre nedají dopustit.

Vypadá to jako páska, ale kotoučák to není, milý pane

Srdcem OP-1 je digitální čtyřstopák, virtuální páska, na kterou se vejde až 6 minut záznamu. Pokud vám to přijde zoufale málo, nedivím se, čtěte ale dál a pochopíte, že to s tím časem není zase tak zlé. Jednoduchou matematikou totiž přijdete na to, že dohromady máte vlastně 24 minut pro vaše nápady (4x6) a to už zní slibně ne? Když přidáte možnost vrstvení nástrojů v jedné stopě (overdubbing), nebo snížení rychlosti přehrávání při kterém sice klesá kvalita záznamu, ale znatelně se prodlužuje jeho délka, jste na cestě k pochopení, proč vám těch 6 minut nakonec přijde úplně v pohodě. A to jsem ještě nezmínil to nejdůležitější.

Pásku v OP-1 si totiž ovládacími nástroji jednoduše nastříháte na jednotlivé kousky a budete s ní pracovat podobným způsobem, jakým např. v Abletonu spouštíte předpřipravené smyčky, avšak s jedním podstatným rozdílem. Virtuální páska je natolik podobná své fyzické předloze, že s ní můžete dělat podobné kousky. Lze jí tedy zpomalit, pouštět pozpátku, zastavit s následným zvukovým dojezdem, přidržet na jednom místě, nebo si jemně pohrát s rychlostí přehrávání, jakoby vám odcházel motorek v kazeťáku. Také pohyb po pásce je lineární, pohybujete se prostě buď vpřed, nebo vzad. A jak se s ní tedy pracuje?

Páska je alfou a omegou celého systému, místo, do kterého nahráváte své nápady, smyčky z interních sekvencerů, samply, nebo zvuky z externích zařízení a práci s ní prostě musíte dostat pod kůži stůj co stůj. Protože ať už na ní nahrajete cokoliv, nelze to už zpětně upravovat. Jakmile uděláte chybu, musíte začít znovu, když netrefíte hlasitost, musíte part přehrát atd. Proto hned na úvod začnu pokročilejší funkcí, která vám ale mnohokrát zachrání krk. Je nutné si jí osvojit ještě před tím, než se pustíte do skládání. OP-1 totiž chybí klasické Undo (krok zpět), existuje ovšem způsobem, jak ho nahradit.

Lift a Drop

Klasické Undo zde zastupuje funkce Lift (šipka nahoru nad červeným tlačítkem). Jde o multifunkční tlačítko, jehož stisknutím nahrajete do virtuální paměti nástroje označený loop z pásky, který zde zůstává uložený do opětovného zmáčknutí stejného tlačítka. Šipkou dolů (Drop) pak smyčku jednoduše vložíte na požadované místo. Tuto vlastnost tedy můžete šikovně využít jako náhražku za Undo, ovšem s jednou podstatnou změnou – musíte ji aplikovat před samotným nahráváním, jinak ztrácí smysl. Tak na to myslete.

V praxi to může vypadat asi následovně – nahrajete si na jednu ze stop např. rytmickou smyčku, do které chcete ručně přihrát perkuse. Nejste si jistí, že rytmus trefíte napoprvé, takže nejprve smyčku ve stopě uložíte do paměti (Lift), následně ji vrátíte zpět na místo (Drop) a začnete nahrávat perkuse. Pokud se vám to nepodařilo, najedete na začátek smyčky a vrátíte tam původní smyčku (Drop), která je stále uložená v paměti. Někdy se vyplatí pro jistotu uložit původní smyčku dál na pásku, kde zůstane jako záloha do té doby, než ji buď přehrajete, nebo smažete. Maže se mimo jiné stejným tlačítkem (Lift), protože pokud zvuk nevložíte zpátky, bude při dalším stisknutí (Lift) přehrán novým. Ještě se orientujete? Doufám, že ano.

Nůžky, šipky a Shift

V předchozím odstavci jsme sice malinko předběhli vyprávění, ale bylo to nutné. Pokud jste něco nepochopili, nevadí, čtěte dál a pak se k němu vraťte, důležité je, že už víte, jak napravit chybu při nahrávání. Než se pustíte do komponování, je dobré smazat obsah staré pásky, to uděláte stisknutím Shift+ Tape a následným potvrzením při stisku všech tlačítek 1-4 pod displejem. Grafika zčervená a začne mazání pásky, za pár vteřin je hotovo.

Vlevo od displeje se nachází tlačítko s metronomem, po jehož stisknutí se dostanete do nastavení tempa, rychlosti pásky, hlasitosti metronomu a synchronizace. Pokud umístíte na pásku více písní s různými tempy, je nutné tempo upravit pokaždé znovu, aby vám fungovaly začátky a konce smyček.

Než začnete nahrávat, stiskem tlačítka pod metronomem se dostanete do tzv. master sekce. Zde pod tlačítkem 1 najdete nastavení hlasitosti jednotlivých stop (0-99), doporučuji začít někde kolem hodnoty 80, tím získáte důležitý prostor (headroom) pro finální mix. Při současném podržení tlačítka Shift a kroucením barevnými potenciometry rozmístíte jednotlivé stopy ve stereo obraze (panning). Tlačítko s číslem 2 ukrývá jednoduchý třípásmový ekvalizér, pod 3 můžete nastavit libovolný stereo master efekt (ty probereme příště) a 4 slouží k finálnímu nastavení hlasitosti a komprese, tady s názvem Drive. Pokud jste si nechali dostatečný headroom v mixu, pak vám bude Drive fungovat daleko lépe a více ovlivní výslednou dynamiku nahrávky.

Konečně jdeme nahrávat! Začneme kupříkladu beatem uloženým v jednom ze sekvencerů. Nejprve najedeme na pásce na požadované místo. K tomu vám poslouží šipky úplně dole, pokud přitom ještě podržíte Shift, budete v pásce skákat po jednotlivých značkách (barech) označujících tempo. Červeným knobem nastavíte hlasitost nahrávání, stisknete červené tlačítko (Record) a pak až klávesu, pod kterou máte připravený rytmický pattern. Páska začne automaticky nahrávat, tento fígl využijete pokaždé, kdy budete budete chtít začít s rytmikou přesně na první dobu. Nahrávání zastavíte tlačítkem Stop.

Dobře, první rytmus máme nahraný a už pouhým okem je jasné, že je delší než kýžený loop. To ale ničemu nevadí, přebývající část totiž jednoduše ufikneme nůžkami. Pomocí Shift a šipkami najedete na konec smyčky a stisknete tlačítko s nůžkami. Rázem se vám track rozdělí na dva, ten za nůžkami je modrý (modrá znamená, že je vybraný) a tak ho rovnou stiskem Lift smažete. Na pásce tedy zůstala krásně ustřižená rytmická smyčka, kterou si nyní zaloopujete. Pod barevnými potenciometry se nechází 8 tlačítek, kterými můžete ovládat nastavení pásky. První tři zelené ikonky slouží k nastavení smyčky (počáteční bod, koncový bod, aktivace a deaktivace smyčky), oranžové použijete při přehrávání, jejich funkce probereme později.

Pokračujeme v nahrávání

Stejným způsobem můžete nahrát zbývající stopy a vytvořit si tak základní groove, na kterém postavíte zbytek songu. Prostě ho okopírujete a vložíte za stávající smyčku. Abyste to nemuseli dělat po jednotlivých stopách, to už umíte, použijeme další fígl. Všechny stopy smyčky vezmete do paměti pomocí Shift a Lift a ihned je vrátíte zpět tlačítkem Drop, pak teprve vložíte kopii za stávající smyčku. Následně se modrým knobem nebo šipkami přemístíte na okopírovaný loop, vytvoříte z něho smyčku a začnete nahrávat nové variace.

Tady se sluší připomenout tip z předešlého článku o samplování, když už máte v paměti všechny 4 stopy, můžete přejít do bicího módu, do volného slotu 1-8 vybrat jakoukoliv nasamplovanou bicí sestavu a pomocí tlačítka Drop ji nahradit smyčkou z pásky. Ta se vám rozloží po jednotlivých beatech po celé klávesnici, takže ji můžete kreativně poskládat do nového patternu a vytvořit tak originální variaci na původní groove.

Ještě jedna drobnost týkající se pohybu po pásce, je dobré se ujistit, že jste přesně na kýžené značce, proto se nebojte pro jistotu vždy pomocí Shift a šipky skočit o krok dopředu a zase se stejnou kombinací vrátit zpět. Pak budete mít jistotu, že váš beat začne na první době. Na začátek nebo konec všeho, co jste dosud nahráli, se dostanete nejrychleji stiskem tlačítka Stop a šipky vlevo nebo vpravo.

Lepíme pásku a skáčeme mezi loopy

Jednotlivé nahrávky můžete také spojovat, stačí najet k místu, kde se na pásce potkávají a stisknutím Shift a nůžek vyvolat funkci Join, která je slepí dohromady. To se hodí třeba pro zachování stejné délky stop ve smyčce, abyste mezi nimi mohli při živém hraní pohodlně přeskakovat. K pohybu mezi smyčkami použijte Shift a šipky vpřed a vzad.

Nyní je čas se vrátit k tlačítkům 4-8 s oranžovými ikonkami označujícími nástroje, kterými můžete ovládat pásku v reálném čase. Po čtyřkou se ukrývá Break, tedy zastavení pásky se simulací zpomalení, jako byste ručně chytili kotouč na magneťáku. Pětka pustí vaši nahrávku pozpátku, šestka ji zastaví na malinkatém kousíčku, který bude přehrávat stále dokola a tlačítka 7 a 8 (M1 a M2) slouží jako paměť pro rychlé vyvolání změny v nastavení. A jak to funguje?

Dám vám jednoduchý příklad. V master sekci najeďte na ekvalizér (tlačítko 3), nastavte si ho podle potřeby, poté stiskněte jedno z paměťových tlačítek (M1 nebo M2) a začněte měnit hodnoty ekvalizéru. Odfiltrujte např. basové frekvence a nechte vyniknout pouze středy, až budete mít hotovo, pusťte tlačítko pro paměť a máte uloženo. Během přehrávání pak můžete okamžitě vyvolat změnu ekvalizéru stiskem paměťového tlačítka. Když se navíc na to druhé navolíte stejné změny efektu, můžete při živém hraní dělat různé přechody a změny.

Je čas natočit album!

Tak zase prrr, tolik toho neumíte, ale je pravda, že na OP-1 si může album, nebo spíš singl, natočit úplně každý. Ikonka desky s nápisem COM v pravé části nástroje totiž slouží k přepnutí do nahrávání, které v reálném čase natočí vše, co budete na OP-1 dělat. Na displeji se vám zobrazí gramodeska, navolíte si stranu A nebo B a začnete nahrávat. Záznam se uloží do paměti přístroje.

A i když na to nemáme samostatnou kapitolu, tady se sluší poznamenat, že po připojení OP-1 k počítači, se pohodlně dostanete do všech důležitých složek, ze kterých si můžete udělat zálohu všeho, co jste na operátorovi vytvořili. Jsou zde jak složky pro presety, tak pásku i album. To znamená, že cokoliv na OP-1 nahrajete, můžete v počítači upravit, rozsekat na další kousky a použít v jiném sampleru nebo DAW.

A to je k nahrávání na OP-1 vše, další kapitola se bude věnovat efektům a posvítíme si i na nějaké ty triky a tipy.