10 elektrických kytar, které psaly historii

Ve své nové knize Play It Loud: An Epic History of the Style Sound & Revolution of the Electric Guitar se renomovaní hudební novináři Brad Tolinski a Alan di Perna věnují téměř osmdesátileté evoluci elektrické kytary. Kromě detailního popisu geneze se zaměřili také na desítku modelů, které se staly milníky na dlouhé cestě vývoje tohoto asi nejvlivnějšího nástroje v dějinách moderní hudby. Přinášíme vám jejich přehled.

1. Ro-Pat-In Electro A-25 "Frying Pan" (1932)

Pravděpodobně první oficiálně vyrobená a prodávaná elektrická kytara s masivním tělem. Nástroj byl primárně určen k hraní v horizontální poloze (havajský styl), ale mohl být přizpůsoben také ke hře klasickým způsobem. Svou přezdívku "Frying Pan" tato prvotina získala díky kruhovému korpusu a dlouhému krku, které připomínaly kuchyňskou pánev.

2. Gibson ES-150 (1936)

První komerčně úspěšná elektrická kytara, k jejíž oblibě přispěla tehdejší kytarová esa Eddie Durham, Floyd Smith a Charlie Christian. Písmena ES byla zkratkou výrazu Electric Spanish a číslo 150 vyjadřovalo cenu setu skládajícího se z nástroje a zesilovače, který v té době stál 150 dolarů.

3. Fender Telecaster (1951)

Oproti lubovému Gibsonu ES 150 si tato unikátní série Telecasteru připsala prvenství mezi marketingově úspěšnými sériově vyráběnými modely s plným korpusem. Jednoduchý, praktický a stále současný design plus razantní, jasný zvuk a typické osazení v podobě dvojice single coilů, zajistily tomuto typu kytary neutuchající oblibu.

4. Gibson Les Paul (1952)

Nástroj, u jehož zrodu stál vývojář Ted McCarty a kytarista Les Paul, byl první solid-body kytarou, kterou společnost Gibson Guitar Corporation zařadila do svého prodejního katalogu společnost Gibson Guitar Corporation. Z důvodu špatného marketingu byl tento model sice v roce 1961 stažen z výroby, ale záchrana přišla s nástupem popularity amerického bluesmana Mika Bloomfielda a rockových ikon Keitha Richardse, Erica Claptona, Petera Greena a Jimmyho Page, kteří Les Paul začali používat, což bylo popudem k tomu, aby v pozdních šedesátých letech Gibson výrobu kytar Les Paul oživil.

5. Gretsch 6128 Duo Jet (1953)

Obchodní úspěchy Fenderu a Gibsonu přiměly vedení firmy Gretsch, která v té době vyráběla především bicí soupravy a lubové kytary, aby značka do svého portfolia zahrnula i modely s plným tělem. Výsledkem byl Gretsch 6128 Duo Jet, jehož úvodní série z roku 1953 byla zpočátku vyráběna pouze v černé verzi. Obliba modelu přinutila firmu k rozšíření nabídky a o rok později přibyla efektní třpytivá úprava Silver Sparkle převzatá z designu bubnů Gretsch.

6. Fender Stratocaster (1954)

Raketově rostoucí prodeje Telecasteru přesvědčily designéra Leo Fendera, že se vydal správnou cestou a začal usilovně pracovat na vývoji dalšího modelu. V roce 1954 byl v dílnách firmy zkompletován na svou dobu ultramoderní a v mnohých ohledech přelomový nástroj. Fender Stratocaster okouzlil kytaristy nejen svým progresivním tvarem, umožňujícím pohodlnou hru a rychlý přístup k vyšším polohám hmatníku, ale také elektronikou s trojicí singlových snímačů a originálním pružinovým vibratem.

7. Rickenbacker 360/12 (1964)

Deset let po Stratocasteru měl svou premiéru dvanáctistrunný Rickenbacker 360/12, který zpopularizoval především George Harrison z The Beatles, jenž nástroj použil ve filmu A Hard Day's Night a také při nahrávání skladeb You Can't Do That, I Should Have Known Better, I Call Your Name, Ticket to Ride nebo If I Needed Someone. Rickenbacker se stal nedílnou součástí zvuku kapely a podle Harrisonových slov měl tento model i jiné přednosti: "Je to jediná dvanáctka, kterou můžete naladit, když jste opilí."

8. Van Halen Frankenstein (1975)

Nešťastná podniková opatření měla v raných sedmdesátých letech za následek kolísavou kvalitu nástrojů z produkce tehdy už plně etablovaných značek Fender a Gibson, což extrémně talentovaného kytaristu Edwarda Van Halena přimělo vzít věci do vlastních rukou a vytvořit si nástroj podle svých preferencí. Ke stavbě prvního modelu Frankensteinu použil součásti a náhradní díly starších kytar různých značek a nastavil tak styl, který inspiroval tisíce mladých kytaristů včetně Steva Vaie, Randyho Rhoadse nebo Joa Satrianiho.

9. Paul Reed Smith Custom (1985)

Stejně jako Van Halena neuspokojovala produkce Fenderu a Gibsonu v polovině sedmdesátých let ani nadšeného designéra Paula Reeda Smithe, který se rozhodl vyrábět nástroje podle svého vlastního návrhu. Nekompromisní kvalita těchto kytar zaujala špičkové hráče jako např. Petera Framptona, Teda Nugenta nebo Carlose Santanu v jejichž arzenálu zaujímaly speciální a dnes už raritní kousky vyrobené mladým Smithem velmi důležitou pozici.

O deset let později se stal PRS Custom páteřním modelem nově vzniklé společnosti Paul Reed Smith, jejíž dokonale zpracované nástroje přinutily konkurenční firmy k inovacím ve výrobě, což nakonec přineslo pozitivní výsledky pro všechny kytaristy.

10. Ibanez JEM (1987)

Díky nápadu Edwarda Van Halena se kytary typu superstrat, kombinující koncepce nástrojů různých značek, staly v osmdesátých letech běžným artiklem, firmy jako Kramer, Jackson, Charvel nebo Hamer chrlily na trh jeden model za druhým a zdálo se, že už není téměř co zlepšovat.

Tento názor naštěstí nesdílel kytarový mág Steve Vai, jenž stál u zrodu přelomového modelu superstratu JEM, jehož výrobu obstaral japonský Ibanez. Ergonomicky skvěle navržený a zpracovaný lípový korpus s hluboce vyfrézovanými rohy, tenký a extrémně rychlý krk s 24 pražci, flexibilní kombinace kobylkového a krkového humbuckeru se středním singlem a plovoucí zamykatelné vibrato Edge se zasouvatelnou hřídelí se zasloužily o to, že JEM a příbuzná série RG patří dodnes k masově oblíbeným nástrojům této kategorie.