Přejít k hlavnímu obsahu
Fetisheye | Foto: @killsomeoneyouhate
Fetisheye | Foto: @killsomeoneyouhate
Jan Sládek -

Deskazník #9: Fetisheye

Deskazník je trochu jiné představení desky, než znáte z recenzí. Nemá ambice vám říkat, jaká je deska, kterou jste třeba ještě neslyšeli. Uši a názor máte vlastní. Smysl je tu jiný – deskazník je prostorem pro to, abyste objevili nějakou desku z oblasti „pod radarem“. Název naznačuje, že text je spojením pohledu na desku a dotazníku, který zašlu kapele či autorovi. Časem z toho bude třeba zajímavý materiál.

Odpovídali: Markéta Vostrá, frontwoman kapely Fetisheye (zpěv, kytara) a Jaw Droski, frontman kapely Fetisheye (zpěv, kytara)

1. Kdo přišel s nápadem na desku?

Markéta: Nápad nahrát desku přišel přirozeně s tím, jak songy přibývaly. Bylo to období léta 2023, kdy vznikal materiál, se kterým jsme pak i vystupovali po pražských klubech a hudebních kavárnách. Nejprve jsme chtěli udělat takový krátký demo s názvem Demos from Winecastles, protože jsem tehdy měla pronajatý byt na Vinohradech, kde jsme taky převážně zkoušeli a psali. Nakonec jsme si ale řekli, že nebudeme skromní a pustíme se rovnou do devítiskladbové desky, kterou nahrajeme až se přesuneme do Francie.

2. Jak dlouho cesta k desce trvala a co byly největší milníky?

Markéta: Cesta k tomu, desku nahrát, trvala asi necelý rok, nakonec jsme se zavřeli v domácím studiu na venkově v regionu Pays de la Loire, kde jsme strávili celý srpen roku 2024 a dali se do práce.

Řekla bych, že každá další napsaná písnička byla milníkem sama o sobě. Každá píseň je příběhem a zaznamenává jistá období a emoce.

Jaw: Milníkem byl taky určitě okamžik, když jsme začali nahrávat. Uvědomil jsem si, že máme dobrý zvuk, a můžeme tedy pokračovat a deska vznikne. Že to dokážeme nahrát i sami bez další osoby, která by se ujala technické stránky.

3. Jak to šlo ve studiu? Podle čeho jste studio vybírali, co vám ta zkušenost dala?

Markéta: Ve studiu to šlo poměrně hladce, ale samozřejmě zde bylo několik momentů pochybností, nad kterými jsme se pozastavili. Ve výsledku jsme to ale vlastně celé nahráli snad během jednoho týdne, po zbytek času jsme pak pracovali na aranžmá, nejrůznějších detailech a mixování nahrávek.

Olivier nám poskytl tuhle možnost být první, kdo otestuje jeho domácí studio a taková nabídka se neodmítá.

Jaw: Byla to intenzivní zkušenost, která nám dala hodně, naučilo nás to být trpělivějšími.

4. Kdo a proč by si měl desku poslechnout?

Markéta: Tahle deska je pro všechny, ale je jasný, že ne všichni se s ní budou cítit spojeni. Deska mluví o tématech, jako jsou mezilidské vztahy, noční můry, závisloti, strachy a sny. Věřím, že svojí rozmanitostí se dokáže dostat do různých posluchačských zákoutí.

5. Byly na cestě k desce nějaké nečekané překážky? Jak jste si s nimi poradili?

Markéta: Nečekanou překážkou byl bubeník, který nám na poslední chvíli z osobních důvodů zrušil účast při nahrávání, a my tak museli vymyslet, jak s tím naložíme. Nakonec tedy bicí nahrál Jaw.

Jaw: Když tvoříte album, přicházejí různá příkoří ve vlnách. Popasovat se s jeho vydáním bylo mnohem složitější a abstraktnější než samotný proces tvorby alba. A ano, dal jsem si na čas a snažil se vžít do role bubeníka a představit si, jak by to mělo znít.

6. Udělali byste na desce dnes něco jinak?

Jaw: Jo, určitě, album je zachycením konkrétní podoby písní v danou chvíli, ale ne jejich finální verzí. Zachytili jsme energii, kterou měli Fetisheye v té době, a je to to nejlepší, co jsme si mohli přát. Ale písně dál rostou a pravděpodobně teď nabírájí různé podoby, které chceme opečovávat. Proto je proces nahrávání tak cenný, protože víte, že byste nikdy nedokázali vytvořit přesně to samé znovu.

7. Čím by vám deska udělala největší radost?

Markéta: Už teď mi deska dělá nesmírnou radost tím, že opravdu vznikla, že se to celý stalo, za touhle deskou je celej příběh, kterej se dál píše a dá jistě vzniknout dalšímu albu. Budu ráda, když bude dělat radost i jiným lidem a najde si třeba místo ve sbírce nějakýho šílenýho sběratele desek.

Jaw: Kdyby si našla své posluchače napříč světem a aby si tito posluchači užívali její poslech jakýmkoliv možným způsobem.

8. Frontman.cz je hlavně pro muzikanty, takže ano, gear. Jaké vybavení považuješ za nenahraditelné pro zvuk desky?

Jaw: K dosažení zvuku našeho alba je zapotřebí levného vybavení, obrovské duše (tedy vybavení musí být levnější nežli duše). Jde o zachycení energie, takže potřebujete mikrofony a zvukovou kartu, které fungují dostatečně dobře, abyste mohli být spontánně kreativní. Neměli jsme žádný rozpočet. Nahrát písně živě od začátku do konce bylo to, co jsme chtěli, snažili jsme se tlačit zvuk až na hranice, přičemž jsme věděli, že zde neexistuje hierarchie, a každá textura, i ta nejhůře nahraná, může mít legitimní místo v mixu.

Měli jsme zesilovače, elektrickou a akustickou kytaru, staré elektrické varhany, syntetizátor, žádné pedály, stojany na mikrofony a Zoom H6, abychom přidali další záznam, a také zachytili atmosféru místnosti, aby byla nahrávka víc imerzivní. Chtěli jsme nahrávat tak, jak hrajeme a píšeme ve skutečnosti. Nakonec je to nejlepší způsob, jak znít autenticky, bez následování nějaké předem napsané produkční metody, která by někdy mohla kapelu umlčet do normálního, průměrně znějícího produkčního stylu.

Fetisheye | Foto: archiv kapely

Fotila @killsomeoneyouhate

9. Kdybys měl/a představit jeden song z desky, který by to byl a co byste nám o něm řekli?

Markéta: Já osobně bych vybrala song Saviour, který je podle mě o dost jiný než ostatní tracky na albu. Saviour je taková mantra, za doprovodu šamanského bubnu (na této skladbě hraje bubeník Alpay Kücük) získává opravdu jiný rozměr, nenápadně se loudí kolem, ale vlastně posluchače dokáže plně pohltit. Saviour je jedna z těch věcí, která mnou prošla jako blesk. Je to moment, kdy se za pomocí hudby člověk vydá do míst, která jinak neprobádá a dost možná si odtamtud právě přinese něco, jako je tahle píseň.

Jaw: Barking Waits. Je to inspirováno agresivním psem, jehož oběťmi jsme se stali v podivné zemi zvané Jihlava. Byl jsem velmi vyděšený a cítil jsem vůči tomu psu velkou nenávist, takže jsem tento strach přetvořil do textu písně Barking Waits, která mi připadá jako něco mysteriózně hrozivého, co čeká pod stolem, ve tmě, aby tě náhle snědlo.

10. Jaké máte s deskou plány?

Markéta: Desku teď chceme co nejvíc propagovat, určitě je v plánu zorganizovat release party, také si pohráváme s myšlenkou vyrazit na tour po Francii, vynést to ven z Paříže, kde momentálně koncertujeme nejvíc. Určitě bych ráda desku přivezla i k nám domů a představila ji potenciálnímu posluchačstvu.

Jaw: Rádi bychom vyrazili na tour a navázali spolupráci s lidmi, které naše muzika bude zajímat a bavit. Věříme, že to je pro Fetisheye dobrý začátek.

Foto: Kateřina Klapková Foto: Kateřina Klapková Fetisheye | Foto: @killsomeoneyouhate
Tagy Jendův deskazník Fetisheye album

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

JdG
Kytarista Tomáš Průša Bandu, Pohřební kapely a Potrubí, záskokář, učitel na kytaru, nahrávač, producent. Pracuji ve svém Létajícím studiu (…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY