Desky se víc prodávají, ale nevydělávají

Prodeje desek loni vydělaly 1,18 miliardy korun, tj. o 8 % víc než loni. Nenechte se zhypnotizovat hezkou sumou, není důvod oslavovat. Náš hudební průmysl nevzkvétá, poněvadž není tak úplně náš a protože v kdovíjak dobré kondici aktuálně není ani Spotify.

Polovina Izraelců je imunní vůči Covidu-19. Dosluhující vláda Benjamina Netanjahu teď pro ně zavádí zelené pasy, aby směli vyrazit na koncert. V Amsterodamu na pár hodin ožil noční život, aby se vyhodnotila rizikovost hudebních akcí. V ČR IFPI hlásí rekordní tržby. Co z toho není dobrá zpráva? Samozřejmě, že ta poslední.

„Tento velmi komplikovaný rok byl těžký i pro všechny umělce, kteří se ze dne na den ocitli bez příjmů z tzv. živého hraní. O to více potěšitelné je, že publikum vyjadřuje podporu svým umělcům prostřednictvím nákupu jejich tvorby on-line, což dokládá i vývoj trhu. Hudební průmysl zažívá díky digitálním prodejům další růst trhu i navzdory tomu, že příjmy z veřejného provozování a z prodejů fyzických nosičů značně poklesly."
(Jiří Bednář, zástupce IFPI)

Údaje, že nahrávky loni vydělaly 1,18 miliardy korun, o 8 % víc než předloni, z toho tři čtvrtiny přes streaming, pořád o hudebním průmyslu říkají totéž co o ekonomice hrubý domácí produkt – nebo tuny oceli na hlavu. Bez koblihy, tedy koblihového grafu, se z něj nedozvíte, kam se to celé bohatství podělo ani jak vzniklo, zvlášť když se zasvěcení očividně zavázali mlžit o skutečných příjmech.

Ať rozhovor dal Intergramu ředitel české pobočky Universalu s asi nejsilnější vazbou na Spotify, nebo Pokáč U Kulatého stolu, oba shodně mluví o podílech z neznámé cifry. Už zmíněného Pokáče streaming živí údajně asi z deseti procent.

Dá se jim věřit? Spíš ne. Podle stejného Filipa v září 2020 vydělával jenom laciný rapový spam, a teď streaming vynáší „viditelné peníze, které opravdu pomáhají“. Přitom opomněl, že jak nešlo o dvě kila na předplatné, ale placené stahování, lidé přiškrtily výdaje o 18 %. Propadají se totiž také akcie Spotify, za uplynulý měsíc o 22 %, jak očekával analytik magazínu Barron‘s Avi Salzman.

Spotify Premium si v loňském třetím kvartálu předplatilo o 27 % víc uživatelů, hlavně mimo Evropu a Severní Ameriku. Jenže na každém platforma utržila průměrně o osmnáct centů méně, než předpokládala (4,19 €) a je ve ztrátě. Víc platforma utržila na nahrávkách, které paradoxně nikdo moc neposlouchá, placených reklamních podcastech, a to jen zdánlivě, neboť náklady na jejich výrobu byly vyšší. Až se tedy IFPI za pár let dopočítá ztrát OSA nebo Intergramu, které lze tušit za odpískanými koncerty a uzavřenými hotely a restauracemi, pořád je čeká solidní bolehlav.

Navíc s bakšišem od Spotify nebo Youtube může počítat jen hudební smetánka v první desítce jako Nohavica, Nik Tendo nebo rodina Karla Gotta. Všichni ostatní pod čarou stále řeší kvadraturu kruhu; jak vyžít bez koncertů a souvisejícího stánkového prodeje.