Dirty Blondes šmrncovně navázali tam, kde na minulé desce skončili

 

Role otvíráku připadla na skladbu Freedom, která byla spolu s klipem zveřejněna už v listopadu roku 2018. Písní o svobodě a „bojích za svá práva“ už tady bylo hodně, a tak se téma může jevit jako klišé, nicméně  hudebně (i vizuálně) jde o povedenou záležitost. Pokud bychom se ale měli držet škatulky dirty rock´n´roll, jak je kapela často označována, tak jako příklad pak může sloužit spíše následující píseň Can´t Stop ve „skandinávském“ stylu. Sekaný riff, tamburína, která je obzvlášť oživujícím prvkem a v neposlední řadě starý dobrý cow bell. 

Všichni muzikanti podávají solidní výkony, včetně zpěvačky Dany Yousifové. Šikovně je zvoleno také pořadí skladeb na desce. Rychlejší kousky střídají ty pomalé, vše je pěkně vyváženo. Po rozjeté I´m Sorry přijde Bring The House Down, která má sice přiblblý popěvek, ale absencí energie rozhodně netrpí. Nicméně i přesto se řadí mezi průměrnější skladby, psané podle šablonovitého modelu. Mnohem zajímavější je skvělou rytmikou opatřená Bootsteps. Hammondky nejsou nikdy na škodu a zrovna k této skladbě sedí jako p...l na hrnec. Dirty Blondes v závěru neubírají v tempu a naopak zrychlují v Superstar, rock´n´rollové vypalovačce, kde pro změnu hrajou důležitou roli správně řezavá kytara a „špinavá“ basa. Úplný závěr pak obstarává balada Is It Over Now?

Dirty Dancing Records, 40 min.