Dorota Barová: Déšť i slzy jsou symbolem očisty

Speciálně v tomto období skladby Tara Fuki, z nichž tři ve studiu Radia 1 zazněly i živě, působí jako něco očistného. Hostem mého posledního letošního vysílání hitparády Velká sedma byla zpěvačka a violoncellistka Dorka Barová. Znám jen velmi málo takto inspirujících žen na české hudební scéně.

Jaké pro ni bylo první hraní na pódiu? „Když jsem šla s kůží na trh a svými písničkami, bylo to krušné. Nebyla jsem si jistá, jestli to dám,“ vzpomínala během našeho rozhovoru Dorka, která v hudbě i životě ráda bourá hranice a neposlechne si pouze dechovku. Hudba na novém albu Winna od Tara Fuki je sice melancholická, ale může působit i velmi pozitivně, stejně jako Dorka ve studiu. Jako čekání na déšť bez slz. V rozhovoru mj. říká, že déšť i slzy nejsou jen vyjádřením bolesti. Jsou symbolem něčeho očistného.

Dorka se na nezávislé hudební scéně pohybuje už hezkou řádku let a mimo pěti alb s Tara Fuki natočila nebo se nějakým způsobem podílela na celé řadě dalších zajímavých desek. Aktuálně působí například taky s Vertigo, Kuzmich Orchestrou, ale třeba také s Anetou Langerovou. Spolupracuje nebo spolupracovala taky s Lenkou Dusilovou, kapelami DoMa Ensemble, Bucinatores, Asyl Akt, Chorchestr, Baterky, Sousedi, Čankišou a dalšími.

Natáčení opět probíhalo ve spolupráci s Indiemusic.cz a kameramanem Dušanem Krejdlem. A nálada byla skvělá. Možná i proto, že všichni tři, jak jsme zjistili až ve studiu, jsme narození 22. srpna. Přeju vám všem krásné a naplněné Vánoce. Snad k nim trochu přispějeme i tímto rozhovorem s pokojnou hudbou Dorky Barové a Tara Fuki…