Druhá pop soulová mise Black Pumas má extatické i průměrné momenty

Black Pumas v roce 2017 založili Eric Burton a Adrian Quesada. Ani jeden z protagonistů nebyl v tu dobu vyjukaným nováčkem. Zvlášť kytarista-producent Adrian Quesada toho před setkáním s parťákem stihl opravdu hodně. Dříve hrál například s desetihlavou partou Grupo Fantasma, která v roce 2011 získala cenu Grammy za nejlepší latinsko-rockové album. Ten samý muzikant také propůjčil svůj talent sólovým hvězdám od Prince po Daniela Johnstona. Skoro o generaci mladší Burton se sice takovými úspěchy pochlubit nemůže, přesto kombinace vysokoškolského hudebního vzdělání s bohatou zkušeností pouličního hraní připravila rodáka na budoucí profesionální kariéru více než poctivě. Dvojice po pár měsících oťukávání vydala v roce 2019 skvěle přijaté eponymní album, za které se dočkala sedminásobné (!!!) nominace na prestižní cenu Grammy. Není divu, že kapela se ihned zařadila do popové první ligy. Kovidová pandemie sice zhatila na dvakrát plánované evropské turné, včetně vystoupení dua na festivalu Colours Of Ostrava, i tak ale odbrzděný parní válec Black Pumas nezastavila. Dvojice má po vydání letošního pokračovatele Chronicles of a Diamond velké plány, tak snad se do nich vejde i vystoupení v Česku.

Oba protagonisté mluví o letošním následovníku jako o „druhém debutu“. Vždyť, co se týče čtyři roky starého předchůdce, dali jen narychlo na hromadu šuplíkové písničky, kterým vtiskli plus mínus finální tvar. Teprve s odleskem Grammy nominace dobrušovali už vydaný materiál na následných koncertech. Úkol vyhnout se tíze druhé desky, která by potvrdila nečekaný úspěch debutu, nebylo jednoduché splnit. Také se to nakonec podařilo pouze částečně. I když…

Kapela neponechala nic náhodě. Společné psaní, které přineslo nakonec základní materii nové desky, oba protagonisté občerstvili několika staršími sólovými pokusy. Také se ve studiu obklopili špičkovými osobnostmi. Například ostříleným producentem Johnem Congletonem nebo Grammy ověnčeným kolegou Shawnem Everettem. Celý proces vzniku písniček také nezůstal pouze na bedrech samotné dvojice. Do tvůrčího procesu byli vtažení muzikanti z doprovodné kapely Black Pumas. Především talentovaný klávesák JaRon Marshall a nenápadný, leč účelný baskytarista Brendan Bond, vhodně doplňují nápady hlavního aranžérského mozku kapely, multiinstrumentalisty Adriana Quesady. Větší sehranost, ale také více pokusů jít za hranice standardní popové písničky. To je výsledkem kreativního kvasu, který vyústil ve vydání nové desky Chronicles of a Diamond.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

„Písně Black Pumas mohou snadno připomenout například tvorbu The Black Keys nebo Michaela Kiwanuku, ztěžklý psychedelický opar, který skupinu z texaského Austinu zdobí, ovšem nijak neskrývá soulové hloubky ani hitové melodie.“ Takto charakterizoval kapelu po vydání debutu šéfredaktor časopisu Full Moon, Michal Pařízek. Těch inspirací bychom, i na základě poslechu nové desky, mohli jmenovat mnohem více. Například nepopiratelný vliv popově soulové továrny Motown, hiphopové vibrace východního pobřeží Spojených států nebo lehkou ruku producenta/předchůdce Danger Mouse. Album otevírá hned několik skladeb těžkého kalibru, přičemž otvírák More Than A Love Song se hned hlásí, svou lehkou atmosférou a hitovými háčky, na singl roku. Dříve narozenému posluchači vytane na mysli podobnost s dnes polozapomenutými Arrested Development nebo The Roots. Hned následující Ice Cream (Pay Phone) s říznější kytarovou linkou připomene už zmíněné The Black Keys, jazzovým klavírem a ženskými backing vokály infikovaný Mrs Postman pak rýsuje spojnice se samotnými Sly & The Family Stone. Posluchač je u vytržení.

Po vystřílení této munice těžké tonáže dojde k pochopitelnému zklidnění, přičemž baladická Angel nebo vokálně experimentující Hello dokážou s předchůdci držet krok. To se bohužel nedá říct o celém obsahu druhé poloviny desky. Další balady Tomorrow nebo titulní Chronicles of a Diamond nejsou vůbec špatné, svou submisivností ale snižují brutálně vysoko postavenou laťku směrem k nevzrušivému průměru. I když zpěvákovi Ericu Burtonovi nemůžete po intonační stránce vyčíst ani notu, zatím mu chybí ono „stingovské“ charisma, které dovede podobný materiál vytáhnout výš. I tak ale Black Pumas připravili pro posluchače desku, která je sice čiře popová, nerezignovala přitom na vkus a instrumentální mistrovství. Zkrátka stará dobrá ruční práce!

‎Black Pumas – Chronicles of a Diamond

ATO rec./PIAS, 2023, 42:58

75 %