Dušan Svíba (Colour Meeting): Pořadatelé si rozmyslí, jestli vůbec něco pořádat

Jak ovlivnila karanténa mezinárodní hudební trh? Jak tráví lockdown interpreti z portfolia booking agentury Earth Music? Dušan Svíba je jedním z předních hráčů tuzemské scény bookingu a promotérství. Zastupuje zde bosenskou hvězdu Dubioza Kolektiv, australské Cash Savage & The Last Drinks a mnohé další, zároveň působí jako umělecký ředitel multižánrového festivalu Colour Meeting v Poličce. Je jedním z členů dramaturgické rady proexportní hudební kanceláře SoundCzech, grantové komise pro Alternativní hudbu Ministerstva kultury a místopředseda české pobočky Music Managers Forum. Během celostátní karantény a vládních restrikcí stál u vzniku České obce hudební, kde koordinoval skupinu promotérů.

Dušane, v rámci své agentury Earth Music spolupracuješ převážně s interprety ze zahraničí. Jak tebou zastupovaní umělci zvládli omezení vystupování vyplývající z opatření v době pandemické krize?

S žádným z nich jsem se během té doby neviděl (smích). Co jsem tak sledoval ty mé zahraniční partnery, prožívali karanténu podobně jako ti čeští. Někteří streamovali, někteří odpočívali s rodinami a někteří nahrávali nový materiál, i když nemám od žádného z nich zatím informaci o nových písních. Například Dubioza Kolektiv to měl komplikované velmi specificky. Členové kapely bydlí napříč třemi státy, v Srbsku, Bosně a Slovinsku. Takže se dodnes nemohou sejít ani na zkoušku. Alespoň dělali quarantine shows online, každý ze svého domova. Cash Savage and the Last Drinks mohli zkoušet až nedávno, zhruba před třemi týdny, ale ti jsou aspoň všichni v Melbourne a doufám, že je bez komplikací přivítáme v Praze na jaře. Od Rhyece O‘Neila, dalšího Australana, kterého mám v portfoliu Earth Music, mi chodila videa jak v outbacku loví ryby a hady. Ten teď žije normálně v divočině. Psal mi, ať přijedu, že mě naučí lovit krokodýly (smích).

Od kterých hudebníků resp. ze kterých zemí dostáváš nejméně pozitivní zprávy o stavu situace na hudebním poli?

Tak samozřejmě z USA. Tam je to úplně zapikané. Což je pro mě osobně a Earth Music Concerts, které pořádám v Praze, velká stopka. Specializuji se na amerikanu, irské a keltské věci a to jsou zrovna země, které jsou v aktuální době nejhůře dostupné. Takže jsem přesouval a rušil koncerty a osobně si nemyslím, že do konce roku ještě nějakého zahraničního interpreta z těchto zemí stihnu přivézt do Čech. Ale to ti řekne každý z promotérů, že americké kapely ani nepočítají s tím, že by letos vůbec někam mohly vyjet. I když zatím mám na letošní prosinec zabookovanou Američanku Lauren Ruth Ward, mimochodem partnerku zpěvačky LP. Ta to zatím nezrušila. Nicméně stále odpadávají další a další koncerty.

Co tě jako booking agenta vzhledem k vládním korona opatřením momentálně při bookování umělce k nám vše čeká? Jak stávající restrikce ovlivňují tvou práci?

Já teď vůbec nikoho nebookuju. Nikdo neví jestli bude moct přijet a já sám vlastně taky nevím. Takže jediné, o co se můžu snažit, je ulovit nějaké Iry nebo Skoty na Earth Music Concerts. Ti mi sice říkají, že by teoreticky přijet mohli, ale autem na otočku, že už ne letecky, což kvůli jednomu koncertu nedává smysl, to by museli udělat šňůru. Ale v Německu se do listopadu, tuším, taky nemůže hrát, takže nikdo ani žádnou tour neplánuje. Snažím se bookovat české kapely, což není zrovna věc, která by člověka uživila.

V pátek byl z minuty na minutu zrušen NeFestival, za nímž stojí pořadatelé Colours of Ostrava. Rozhodnutí Krajské hygienické správy Moravskoslezského kraje bylo vydáno nečekaně a s okamžitou platností. Nemáš obavy, že by podobná situace mohla nastat kdykoliv i v Pardubickém kraji?

Proti tomu samozřejmě není obrany, což bylo vidět i na případu NeFestivalu. To rozhodnutí v Moravskoslezském kraji bylo úplně, nevím jak to mám nazvat, mimo normální fungování tohoto světa, že ho nikdo nemohl ani očekávat. Snad se díky bouři kritických reakcí nebude takovýhle způsob jednání opakovat. Navíc #zaživouhudbu a Česká obec hudební už dali dohromady demonstraci. Pro Colours of Ostrava to bylo samozřejmě velmi bolestivé. A tahle situace samozřejmě i může vytvořit precedens, na základě kterého si pořadatelé ještě více rozmyslí, jestli vůbec něco ještě pořádat.

Podílel ses sám nějak aktivně na komunikaci s ministerstvem kultury během mapování negativních dopadů vládních restrikcí na kulturní sektor?

Byl jsem při vzniku České obce hudební (ČOH) a kampaně #zazivouhudbu, koordinoval jsem skupinu promotérů. Řešili jsme jednotlivé aspekty pořádání kulturních akcí ve světle pandemie. Bylo to období, kdy jeden e-mail střídal další a dvě hodiny nato bylo vše zase úplně jinak. Několikrát jsem na videocallech a videokonferencích strávil celý den. Otázka je, co z toho vzniklo. Některé výstupy se zdaleka neblíží tomu, o co jsme původně usilovali. Na druhou stranu se podařilo přispět do diskuze o snížení DPH na vstupném atd. Aktuálně už je schválen ten šílený schodek rozpočtu, který by ale měl obsahovat hmotnou pomoc formou jedné miliardy pro kulturní sektor.

S festivalem Colour Meeting jste jedni z mála „přeživších“ menších kulturních akcí. Jaká opatření oproti předešlým ročníkům budete muset řešit?

Především jsem ve chvíli, kdy sem měl celý program už hotový, musel zrušit zahraniční kapely. Vždy se snažím program stavět tak, aby měl hlavu a patu, aby to na sebe navazovalo, a teď se mi to celé rozpadlo. Ale řekli jsme si, že to risknem, protože se situace vyvíjela, byť nejasně, směrem ke konání alespoň menších akcí. Nakonec si myslím, že se mi povedlo poskládat super program především z české scény. Do programu Colour Meeting se nikdy nehodily mainstreamové věci. Sahal jsem do české alternativní scény, po špičkových skupinách. Zvíře jménem Podzim jsem chtěl už loni, ale nakonec to nevyšlo. Mám je letos, když vyhráli dva Anděly, což je skvělé. Katarzia a její nová deska je také vynikající, Bert and Friends jdou hodně nahoru. Letní kapela je speciální případ. O Priessnitz jsem usiloval tři roky a vždy v termínu nemohli a pak se rozpadli. Místo nich máme ale Letní kapelu, což je taky projekt Jaromíra Švejdíka aka Jaromíra 99.

Pár zahraničních interpretů ale přeci jen zůstalo...

Ze Slovenska rapper Čavalenky, v Čechách usazená turecká zpěvačka Ilaey a z Maďarska trio Terra Profonda. A nakonec taky španělští Eskorzo, kteří na poslední chvíli nahradili Dubiozu Kolektiv, jimž to nevyšlo. Když jsem je kontaktoval, říkali, že 25. července 2021 není problém. A já říkám, že ne, že myslím letos, za čtrnáct dní! To jsme se nasmáli (smích). Tohle se za normálních okolností moc nestává. Na Colour Meetingu jsme pak vždycky také měli vlastní kuchyni, na které se podílel celý organizační tým. Podávali jsme domácí jídlo servírované na porcelánu. Teď jsme kvůli hygienickým předpisům museli leccos vypustit, například i tohle. Rozestupy jsou naštěstí passé, dezinfekci tam samozřejmě mít budeme. Stany s občerstvením budeme mít rozestavěné jinak, dál od sebe napříč areálem.

Na co dalšího se lidé můžou na letošním ročníku ještě těšit?

Něco už jsem zmínil a závisí taky na vývoji pandemie v okolních státech. Obsadili jsme české kapely, které si myslím, že tady každý zná. Ve dnech 24. a 25. července vystoupí také třeba Lenka Dusilová, David Pomahač nebo Zabelov Group. Představíme i méně známé a začínající umělce, třeba olomoucké Lee, písničkářku Amelii Siba. Tradičně máme v programu i divadelní představení a workshopy.

Proč jste nakonec nenásledovali cestu většiny festivalů a „nezabalili” letošní ročník?

Colour Meeting má návštěvnost zhruba tisíc lidí. V dubnu a květnu jsme si říkali, že to snad přejde a že se do toho rozvolňování vejdeme. V jednu chvíli bylo jasné, že velké festivaly jsou odepsané, ale pořád nebylo jasné, jak to bude s těmi malými. Věřili jsme, že má určitě smysl to zkusit. Je mi líto všech kolegů pořádajících velké festivaly. Zaměstnávají spoustu lidí, mají v tom hodně peněz a závazků, stojí na mnohem větší návštěvnosti. U Rock for People nebo Colours of Ostrava jdou návštěvníci hlavně za zahraničními interprety, ale bylo brzy jasné, že to letos nebude realizovatelné. My jsme se vydali českou cestou a nakonec tam snad přece i nějaká zahraniční jména budeme mít.