DV Mark Greg Howe Maragold: plnokrevná řežba
Kytarista Greg Howe je v hudebním světě čím dál větším pojmem – stejně jako aparáty značky DV Mark. Když se tyhle dvě veličiny spojí, nemůže vzniknout nic špatného. Zesilovač DV Mark Greg Howe Maragold proto už na první pohled vypadá jako tuze dobrá mašinka.
Jak to vypadá?
Málo platné, styl a eleganci mají Italové prostě v krvi a tak je i tento zesilovač po designové stránce dotažený do posledního detailu. Žádná zbytečná "cingrlátka" a "barevná hudba" v podobě několika desítek led diod, ale vše plně podřízeno jednoduché eleganci a funkčnosti.
Hlava o příjemně malých rozměrech cca 47 x 21 x 27 cm a únosné váze lehce přes 12 kg vám za prvé nestrhne záda a za druhé ušetří trochu místa v již tak přecpané kapelní dodávce. Za účelem testu jsem hlavu připojil k reproboxu DV Mark Neoclassic 212, který si nejenže se zesilovačem dobře rozuměl, ale rovněž svými rozměry ušetřil trochu toho místečka ve zkušebně i na cestách.
Hlava Maragold je čistokrevný dvoukanál se samostatnými korekcemi a lampovou výzbrojí v podobě tří elektronek ECC83 v předzesilovači a dvou EL34 a jedné ECC83 v koncovém zesilovači. Oba kanály disponují korekcemi Bass, Middle, High, Gain a Master, jedinou korekcí společnou pro oba kanály je pak Presence. Dále na předním panelu nalezeneme přepínače Stand By, On/Off a minipřepínač Ch1/Ch2 k přepínání kanálů. Zvolený kanál nám signalizuje jednak malá ledka umístěná mezi korekcemi příslušného kanálu a jednak podsvícené logo zesilovače. Svítí-li zeleně, máme zvolen čistý kanál, svítí-li červeně, jsme na kanálu zkresleném.
Pro rychlou vizuální kontrolu na temném pódiu rozhodně užitečné (ve stejných barvách svítí i zmíněné malé ledky, ale z větší vzdálenosti či na sluníčku to nemusí být tak dobře čitelné, jako velké svítící logo). Poslední dvě miniaturní červené ledky slouží k vizuální kontrole aktivace efektové smyčky a vlastního chodu přístroje. Nástrojový vstup nalezneme v levém dolním rohu a tím máme přední panel z krku. Zadní panel nám pak nabízí zdířku pro síťový kabel, přepínač mezi 120V a 240V napětím, efektovou smyčku, vstup pro footswitch (který ovšem není součástí zesilovače) a čtveřici výstupů pro externí reprobox s impedancemi 16, 8 nebo 4 ohmů.
Větrací mřížka je umístěna trochu netradičně na boku šasi a na druhé straně nalezneme madlo na přenášení. Gumové botky tak nalezneme nejen na svém tradičním místě, ale právě i na boku aparátu. Opět celkem užitečná vychytávka umožňující bezpečné odložení aparátu "na stojato" a absence madla na obvyklém místě nám dává šikovnou odkládací plochu navíc. Ovšem pivo či jiné nápoje bych na ni asi zrovna nestavěl. Zpracování zesilovače je bezchybné a bytelné. Nemám co vytknout, jdeme na zvuk.
Jak to hraje?
První pozitiva sbírá tenhle aparát hned po zapnutí – to se totiž odehrává v naprosté tichosti, bez lupanců či čehokoliv jiného nežádoucího. A jak je dobrým zvykem, začneme u čistého zvuku. I při korekcích na "rovno" a nízké hlasitosti je zvuk velmi dynamický s příjemnou kompresí. Potenciometr Gain zde do určité míry slouží spíše k jakémusi nabuzení aparátu, než k vlastnímu zkreslení a s jeho rostoucí úrovní se dostavuje hutný, teplý lampový zvuk. Při vyšších hlasitostech a vytočením potenciometru Gain za tři čtvrtiny jeho dráhy už aparát začíná jemně kreslit. Nakřáplý zvuk jako stvořený pro blues se zachovanou čitelností, kultivovaností a skvělou dynamikou. Aparát skvěle reaguje na každou změnu v nastavení ekvalizéru a nabízí tak bohatou zvukovou barevnost. Čistý kanál u mě tedy za jedna.
Zkreslený kanál mě naopak z počátku moc nenadchl, neboť při nízké úrovni Gainu mi jeho zvuk přišel sice použitelný, ale jakoby bezkrevný a trochu tuctový. Možná by se aparát choval trochu jinak v kombinaci s reprobednou osazenou klasicky 4 x 12", ale tu jsem bohužel neměl k dispozici. Každopádně pravá tvář tohoto kanálu se ukázala, sotva jsem pootočil Gainem někam k polovině jeho dráhy. Zvuk se stal podstatně průbojnější, agresivnější a dostavila se skvělá dynamika známá z čistého kanálu. Pevné basy, příjemně jedovaté středy a zpěvné výšky, dlouhý, přirozeně odeznívající tón a také cosi jako vlastní zvuková osobitost, kterou budete u jiných zesilovačů hledat jen marně.
Zda vás právě tahle osobitost osloví, či ne, je už zcela na vkusu každého hráče, ale kdo má rád plnokrevný, šťavnatý lampový drive, nebude zklamán. Chce to ovšem nebát se a trochu více otočit ovladač Gain. Počáteční nedůvěra ke zkreslenému kanálu tak rychle vzala za své a třeba to prostě Greg právě takhle chce mít.
Zkreslený kanál navíc umí vykouzlit i poměrně slušně nabroušenou pilu, ale kdo by ji chtěl přeci jen ještě trochu přiostřit, musí předřadit nějaké to brutálnější mršítko. A pro případné další úpravy výsledného zvuku modulačními efekty lze k tomuto využít efektovou smyčku, kterou aparát disponuje.
Závěr
Poctivě zpracovaný celolampový zesilovač s elegantním designem a velmi dobrým zvukem, využitelný v celé řadě stylů. Jeho výkon spolehlivě utáhne i větší prostory a díky svým menším rozměrům a nižší váze usnadňuje život při cestování za koncerty. A při pohledu na cenovku (něco málo přes jedenadvacet tisícovek) se vám také jistě kolena nepodlomí. Sečteno a podtrženo: Greg Howe je chlapík, který ví, co od svého aparátu žádá. Jeho spojení s DV Mark je zatraceně povedená záležitost.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.