Epiphone Slash AFD LP Special II: taková normální kytara

Představovat kytaristu jménem Slash by bylo asi zcela zbytečné. Rockový rebel, známý především ze svého někdejšího působení v divokých Guns N' Roses. Rocková ikona, která však svou neochvějnou víru v rock 'n' roll šíří dál i v řadách dalších svých kapel a projektů, jako např. Slash´s Snakepit či Velvet Revolver. Jeho jméno je dnes již neodmyslitelně spjato také s kytarami Les Paul. Úzce spolupracuje s firmami Gibson a Epiphone a na jeden výsledek této spolupráce si teď trochu posvítíme. Co tedy tato kytara, kromě svého extrémně dlouhého názvu Epiphone Slash AFD Les Paul Special - II Outfit, dostala do vínku?

Jak to vypadá?

Podpisový model kytary vyráběný v Číně a za pět tisíc? Tak tady něco nehraje, napadne jistě každého, když o téhle kytaře uslyší poprvé. To smrdí nějakou pouhou reklamou... Ale zase jak známo, Slash nepatří mezi muzikanty, kteří se klidně podepíší pod cokoliv, hlavně když to pěkně posype. O to víc jsem byl na tuhle kytaru zvědavý.

Po vybalení z přepravní krabice vás jako první potěší, že součástí kytary je gigbag. Sice jen jednoduchý a s tenkým polstrováním, ale lepší než nic a navíc se na něm rovněž skví Slashův podpis, a tak se můžete ke svému idolu hrdě hlásit i třeba cestou na zkoušku. V pouzdře naleznete ještě popruh, propojovací kabel, tři kousky trsátek Dunlop Tortex Slash Signature a klíč k on-line kytarovým lekcím. Po otevření pouzdra třímáte v rukou kytaru v klasickém tvaru Les Paul a hned si také uvědomíte první zásadní rozdíly mezi touto kytarou a originálem. První je samozřejmě váha, neboť kytara je sice vyrobena z masivního mahagonu, ale chybí jí vrchní bombírovaná deska. Ta je nahrazena pouze tenkým plátkem javoru a tělo má celkově tloušťku jen o málo silnější než kupříkladu Gibson SG. Což může být na jednu stranu výhoda, kterou ocení každý rocker s křivicí zad od poctivých Les Paulů, ale zase na druhou stranu se to nutně musí projevit na zvuku.

Další na první pohled jasnou odlišností je šroubovaný krk, namísto lepeného. Ten je sice rovněž z mahagonu, ale opět o něco tenčí, než bývá u Les Paula zvykem. Hmatník je palisandrový s orientačními značkami ve tvaru teček. Tvar hlavy je typický pro značku Epiphone a na černém podkladu nalezneme kromě loga firmy také Slashův podpis s karikaturou. Die-cast mechaniky (14:1) jsou sice no name, ale chodí spolehlivě. Na těle kytary pak nalezneme další odlišnost od originálu a to sice pouhé dva potenciometry Volume a Tone namísto čtyř a mezi nimi umístěný klasický třípolohový přepínač.

Kdo je zvyklý na kytary typu Les Paul, bude asi stejně jako já chvíli automaticky sahat při přepínání snímačů do levého horního rohu, ale časem si ruka zvykne. Potenciometry chodí naštěstí trochu ztuha, takže si je ani při razantnějším hrábnutí po přepínači mezi nimi nerozhodíte. Jinak už je zde vše jak má být, dva keramické humbuckery Epiphone v provedení "zebra" dodávají kytaře luxusnější vzhled, který ještě dotváří povrchová úprava kytary označovaná výrobcem jako Appetite Amber. Kobylka je lespaulovská klasika Tune-o-Matic se Stopbar struníkem.

Kytara ale navíc disponuje jednou užitečnou přidanou hodnotou, které si možná v první chvíli ani nevšimnete. Tou je vestavěná elektronická ladička Shadow, umístěná nenápadně v rámečku kobylkového snímače. K jejímu napájení ovšem neslouží obvyklá 9V baterie, nýbrž baterie knoflíková. Doporučuji tedy mít vždy jednu navíc v gigbagu. Ladička funguje bezproblémově, přesně, je dostatečně přehledná a dobře viditelná nejen na ztemnělém pódiu, ale i na přímém slunci.

Jak to hraje?

Kde a na čem výrobce "ušetřil", jsme si již řekli. Teď uvidíme, jak se to projevilo na zvuku. Po chvíli hraní musím konstatovat, že kytara vůbec nezní špatně. Jistě, kdo hledá zvuk plnohodnotného Les Paula, tak asi blahem po zdi nepoleze, ale kdo hledá slušně znějící nástroj s dvěma humbuckery, klasickým vzhledem a dobrým rodokmenem, neměl by tuhle podpisovku slavného "kudrnáče" minout.

Firma tvrdí, že na vývoji této kytary se Slash skutečně aktivně podílel a já nemám důvod tomu nevěřit. Oba humbuckery hrají opravdu velice dobře na danou cenovou kategorii, mají dostatek basů, které trochu suplují chybějící "hmotu" tenčího těla a při zkreslení dávají hutný spodek vašim riffům. Kytaře samozřejmě o trochu víc slušel zvuk lampového zesilovače, ale ani přes "tranďák" s výkonem 30W to nebylo tak úplně k zahození.

Zvuk by se dal nejlépe přirovnat k původním modelům kytar Gibson Melody Maker, které měli podobně tenké tělo, ale lepený krk. I přes šroubované spojení krku s tělem kytara nepostrádá obstojný sustain a hezky táhne tón. Čert ví, jak toho u Epiphonu dosáhli... možná to do nástrojů zaklel samotný Slash. I přes visačku Made In China je kytara řemeslně dotažená a příjemně se na ni hraje. Vše je začištěné, funkční, spolehlivé. Pouze by asi nebylo od věci, natahovat na kytaru o něco kvalitnější struny. Tovární "převozky" byly rezavějící katastrofa. Jinak ale nemám co vytknout.

Jak se bude kytara chovat po pár letech intenzivního hraní je otázka, ale jako startovací nástroj pro ty, kdo zatím sní, že jednou budou také stát na velkém pódiu s nízko zavěšenou kytarou, cylindrem na hlavě a ležérním cigárkem v koutku úst (i když tady radím následovat příkladu Slashe a s kouřením raději seknout), je to paráda. Těm ostatním by kytara by mohla dobře posloužit i kupříkladu jako záložní nástroj k drahému (či drahocennému) originálu či nástroj na domácí cvičení. A to rozhodně není málo. A komu by to přeci jen bylo málo, může si kytaru koupit i ve speciálním packu s malým 15W kombem Epiphone Slash Snakepit, disponujícím dvěma kanály a 8´ reproduktorem Electar. Tak přeji dostatek "Appetite" ke cvičení... a před vámi Mr. Slash... klobouk dolů!

+
kvalita zpracování
zvuk
cena

-
kromě strašidelných továrních strun nic