ESP-LTD EC-256FM CB: hraje a nezlobí

Kdo by nechal být kytaru s orestovaným javorovým topem? Možná ti, co se štítí ESP limitek, a právě pro ně mám dobrou a špatnou zprávu: ESP-LTD EC-256FM CB nekouše. Bohužel.

Nejprve to dobré. Zpracováním a osazením komponentů se kasá každý, kdo ani nic lepšího nabídnout nemůže. Toto ESP-LTD ale není ten případ. Pražce Extra Jumbo zabrušovali podle zásady „čím tlustší drát, tím tlustší tón“, jenže se na ně hraje opravdu příjemně. Zvlášť když profil krku je tenké účko, hmatník z pečené jatoby má stěží pozorovatelný rádius 13,75‘‘ a úzkou menzuru 629 mm. Jinými slovy, rychlost nade vše. Ještě k jatobě neboli brazilské třešni – pokud jste se s touto náhražkou palisandru ještě nesetkali, bez googlení ji od něj těžko poznáte. Má i tu výhodu, že na rozdíl od palisandru je jí prozatím dostatek.

Po mechanické stránce je kytara zjednodušený tradiční Les Paul. Pevná kobylka, ladění bez zámků, a kvůli hrátkám s třístupňovým přepínačem se hlasitost každého snímače ovládá extra. Společná je však clona úplně vzadu. Tvarosloví trošku připomíná PRS výřezem pro šátrající ruku v rohu kytary. Možná proto je taky větší a navíc na zadní straně kytary.

Dobré jsou také tovární snímače ESP Designed LH-150. Anulují totiž tradiční slabinu kytar na metal, akustický zvuk. Jestli tedy při hraní uslyšíte zvonění, fakt to není tinnitus. Rozpínání snímačů potěší zrovna tak. Za problematičtější bych už považoval třídílný mahagonový krk nalepený na další mahagon, tentokrát se svrškem z fládrovaného javoru. Jeho nádherná kresba se do mixu bohužel obtiskne jen zlehka, protože na ni netlačí pořádný sustain. Pohani i tak můžou klidně křepčit dál, poněvadž zrovna to se vsákne jak krev obětí božstvům hi-gainu. Zato pro majitele aparátů do 50W tímto jinak překrásná kytara valem ztrácí sexappeal.

Neprůbojný sustain je však jedinou nevýhodou jinak solidního a příjemného nástroje s přátelskou cenou okolo desíti tisíc. Čeká ho však lítý boj o zákazníka s Cortem, Gretschem, Vintage a zejména dominantním Epiphonem.