Fallgrapp po pěti letech přináší další díl vysoké školy moderního popu
Pět let jsme museli čekat, než vícehlavá popová sebranka Fallgrapp připraví další dlouhohrající album. Čekání před pár dny ukončilo vydání kolekce nazvané Anthropos. Tematicky sevřených čtyřicet minut je barevnou skládankou na téma člověka a jeho místa na Zemi nasvícenou z mnoha úhlů a stran. Hudebně se znovu jedná o aranžérsky do detailu vybroušený pop, který zcela přirozeně propojuje svět futuristické elektroniky a akustických nástrojů.
Když před pěti roky vyšlo dnes už předposlední album Ostrov slovenské kapely Fallgrapp, „užívali jsme si“ první dva měsíce korovinavirové pandemie, která vpadla do našich končin. Možná proto, že jsme byli závislí na domácí konzumaci hudby, se desce dostalo poměrně silné odezvy a je vcelku pochopitelné, že jsme si na nový materiál vícehlavé skupiny vedené Jurešem Líškou museli počkat trochu déle než obligátní tři roky. Dnes už déle než dekádu fungující těleso je zpátky na značkách s kolekcí, která po hudební linii plynule navazuje na předchozí tvorbu. Dostala název Anthropos a znovu se jedná o kolekci, která si od prvních okamžiků říká o zvýšenou pozornost.
Proběhlých pět let Jureš Líška neprožil se založenýma rukama. Krátce po vydání desky Ostrov publikoval na YouTube profilu kapely několik tutoriálů, které daly nahlédnout pod pokličku tvorby kapely, zúčastnil se zvukového dobrodružství Najkrajšie zvuky Slovenska, oceněno bylo i propojení Líškovy hudby s Baletem Národního divadla v miniatuře BezsLovE. V loňském roce konečně přišel čas na nový materiál Fallgrapp. Téma alba už naznačuje samotný název kolekce. Anthropos – řecký výraz slova „člověk“ – reflektuje témata lidskosti, vztahů i obav ze současné doby, včetně nástupu umělé inteligence. Výrazy jako samota, domov (v dvojdílné stejnojmenné svitě), ale také věci, které člověka přesahují v přímé konfrontaci s hrubými konflikty (Ave), sbližují (Zblízka) či rozdělují (Nebo), to jsou témata, které poeticky promlouvají naskrz celou recenzovanou novinkou.
Co na desce jako hudebníci oceníte?
Už na předchozích nahrávkách byl rukopis Fallgrapp rozkročen na širokém poli moderního popu. Nové album Anthropos tento pocit ještě podporuje. Stačí si poslechnout elektronicky našlapanou Ave poháněnou rapem hostujícího Fobia Kida a následnou Zblízka, postavenou primárně na partech smyčcového tria. Ale i tyto skladby mají, stejně jako zbytek alba, více valérů. První z nich získá katarzní mezihru s výrazným vokálem Nory Ibsenové a kaskádou bicích, zatímco něžný základ Zblízka je následně čím dál více infikován elektronikou, která dodává neoklasickému základu futuristické vyznění, jak tvorba Holly Herndon nebo Laurel Halo.
Právě zcela přirozené prolínání tradičního, často výrazně melancholického rukopisu, s ostřejším prolnutím futuristických impulzů, dělá hudbu skupiny jedinečnou. Termín „organické elektroniky”, který byl ke skupině přiřazen v minulosti, je stále aktuální. Ba co víc, díky produkčnímu mistrovství hybatele dění, Jureše Líšky, přiléhavější víc než kdykoliv předtím. V Česku máme podobně zvukově vytříbené autory jako jsou Floex, Aid Kid nebo Badfocus. Žádný z nich ale není prolnut tak přirozeně s obyčejným písničkářským rukopisem, i mistrovstvím přecházet až do neoklasických nálad, jako hudba Fallgrapp. Nové album Anthropos tuto výjimečnou pozici kapely na československé scéně jenom podtrhuje.
Fallgrapp – Anthropos
Vlastní náklad, 2025, 40:38
90 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
