Fender Vintera 70‘s Telecaster Custom MN BK: uhlazený huňáč

Kyselo je moc kyselý a bramborák bramborovej! Padesátce Teleti chybí humbucker a Thinlinu zase twang! Jestli se slyšíte, nejspíš se obujete i do kompromisní Custom Vintery. V takovém případě jste ale dost možná přebrali.

Lecčeho se můžete štítit jako módních výstřelků začátku 70. let, proklatě huňatých kotlet a zvonáčů. Polyuretanový lak nástroji ubírá na osobitosti. Pocitově je céčková profilace krku všelijaká jen ne tenká. 7¼palcové zakřivení javorového hmatníku i z boku uvidíte pouhým okem, a pražce by taky bývaly snesly o pár vteřin delší kontakt s bruskou. Olšové dřevo, které padlo na stavbu těla, má vyšší hustotu a tedy i hmotnost. Co naopak na rozdíl od výřezu ve tvaru houslového klíče nechybí, jsou další dva poťáky. Kobylkový singl i krční humbucker se ovládají samostatně.

Naštěstí toto sblížení se Telete s robustním Les Paulem má svá výrazná pozitiva. Co je masivní, je i solidní, a to platí také pro krk z 50. let. Nechme drtičům chromatiky jejich Ibanezy. O co jiného, než věc, kterou je za co chytit, byste asi tak chtěli opřít nosný riff?

Obdobně Wide Range Humbucker možná s lubem ztratil část přirozené hlasitosti, zato získal výrazný sustain a nebzučí. Navíc má prostornější a ne tak plechový zvuk jako původní Telecaster ze začátku 50. let, což v jednoduchých, melodických sólech ocení kovaní rockeři, ale také jazzmani zatížení na kulatější, „hodnější“ zvuk. Také si s ním zásluhou většího množství ovládacích prvků víc vyhrajete.

Komu by však i přesto chyběly ryčnější středy a sevřenější basy, může pořád vzít zavděk kobylkovou cívkou Vintage-Style ’70s Single-Coil Tele. Jen se smiřte s tím, že zásluhou polyuretanového laku nemá tak sympaticky nevyvážený zvuk.

Fender Vintera 70‘s Telecaster Custom MN BK má možná sedmdesátá léta v názvu. Vývojově však stojí někde mezi původními Telaty a jejich o dvacet let mladšími (a huňatějšími) verzemi, a to mu i přes nevábný první dojem dává velmi sympatické užitné vlastnosti.