Rozhovor s organizátorem festivalu Mladí Ladí Jazz

Velkolepý jazzový svátek, festival Mladí Ladí Jazz, se dnes nachýlí ke svému konci. Stane se tak v Akropoli, kde vystoupí norský producent Boska a následně i jeho čeští protějšci Fiordmoss, kteří se svým elektro-folkem brázdí tuzemskou klubovou scénu již od roku 2008. Série osmi špičkových koncertů se tak uzavře a nás zajímalo, kdo vlastně všechno to jazzování zaštítil organizačně. Proto jsme vyzpovídali Jana Gregara, jenž má na starost zejména marketing a PR festivalu.

Co vás přivedlo k nápadu založit jazzový festival?

Jan Gregar: Myšlenka festivalu Mladí Ladí Jazz vznikla před více než 5 lety po návštěvě jednoho jazzového klubu, kdy jsme byli zděšeni celkovou nepřístupností jazzu v Praze, zejména pro mladé lidi. Proto jsme přišli s myšlenkou Mladí Ladí Jazz, která měla a má za cíl tento trend změnit.

Jak dlouhou má festival historii? Jaké události byste z ní vypíchl?

Festival Mladí Ladí Jazz slaví 5. ročník. Zcela jistě bych vypíchl první večer festivalu, který se konal v roce 2009. Šlo o jakýsi promo večer. To pro nás byla první a velká zkušenost. Od té doby je každý rok skokem dál. Mým osobním velkým zážitkem byl první koncert britských Portico Quartet na festivalu, ten mě doslova dojal.

Britská formace Portico Quartet

Jak velký tým se stará o organizaci a chod festivalu?

Základní tým tvoří 4 lidé, moji kolegové z občanského sdružení. Dále se na Mladí Ladí Jazz podílí množství podporovatelů, takže celkový počet se blíží přibližně 15 lidem. Vzhledem k nekomerčnosti celé akce se čas od času přidávají další, jak z řad kamarádů, tak čistě náhodných fanoušků, kteří si festivalu váží a chtějí mu pomoci.

Mezi hlavními partnery festivalu jsou i Kytary.cz. Jak náročné je sehnat podporu pro jazzový festival? Angažují se nějak státní či obecní orgány?

Podpora nejen jazzového festivalu je vždy komplikovanou věcí, nicméně pro žánr jako je jazz to bývá ještě trochu obtížnější. Na druhou stranu se za oněch 5 let podařilo přesvědčit nejen veřejnost, ale i partnery o tom, že jazz není tak okrajovým žánrem, jak se některým zdá. Kytary.cz nás v tomto směru podporují již od začátku našeho snažení a patří mezi naše nejdlouhodobější partnery, za což jsme moc rádi!

Jak byste popsal současný stav české jazzové scény? Jaké hlavní nedostatky na ní vidíte?

Nejvýznamnější problém vidím ve vzdálenosti mezi jazzmany a publikem. Pokud chcete poslouchat jazz, musíte si vyloženě najít klub, kde hrají. Dost často jsou to zaběhlé formace, které se pravidelně opakují, ale není u nich vidět hudební progres či výrazná hudební zajímavost, zejména z dlouhodobého hlediska. Proto se Mladí Ladí Jazz snaží přivést různé zajímavé hudebníky z celého světa, stejně jako na každém koncertu dát šanci mladým hudebníkům. Jazz by měl jít dopředu, propojovat se s dalšími směry (což se ve světovém jazzu děje poměrně zásadně), ne se točit stále v kruhu.

A jak hodnotíte české publikum? Má u nás jazz početnou fanouškovskou základnu?

Když jsme začínali festival organizovat, množství mých přátel tvrdilo, že je jazz pro ně příliš složitou hudbou, že jí nerozumí a obecně byli dost skeptičtí. Po 5 ročnících festivalu v tomto vidím zásadní posun, nejen u svých známých. Je to vidět na všech návštěvnících. Před 5 lety by prakticky nikoho z nich nenapadlo zatleskat po dobrém sólu, dnes je to takřka standard. Počet lidí, kteří poslouchají jazz a s ním spojené žánry, roste, prakticky každým dnem.

Program letošního ročníku MLJ je velmi pestrý. Podle jakého klíče jste ho sestavovali?

Při tvorbě programu se vždy zaměřujeme na 2 klíčová kritéria: hudební originalita a výjimečnost v českém prostředí. Proto nepřivážíme hudebníky, kteří jsou v Praze každý půl rok či měsíc, ale snažíme se o zpřístupnění zajímavých interpretů, na které by naši návštěvníci běžně nešli. Snaha představit jim skvělé zahraniční projekty, co hýbou světovým jazzem, je primární. Zároveň vzhledem k našemu osobnímu zaměření se orientujeme primárně na fusion projekty a zároveň žánrovou pestrost. Proto v rámci festivalu vystoupí Hiromi, Glasper, Wooten či Fiordmoss a Boska. Každý večer z hlediska žánru nabídne zcela jiný poslech.

Výše zmínění hudebníci patří mezi zvučná jména světového jazzu. Jak vůbec probíhá domluva vystoupení s těmito prestižními umělci?

Dlouho. :-) Například kvůli Robertu Glasperovi jsme odhalovali festivalový program prakticky 14 dní před festivalem, což bylo dost šibeniční. Ale stáli jsme o něj, proto jsme do toho šli. Pokud chcete udělat úspěšný festival s dobrým programem, plánujte rok dopředu.

Například Hiromi, která vystoupila v mezinárodním duchovním centru Pražská křižovatka, je v současnosti obrovským fenoménem. Jak její koncert hodnotíte?

Vystoupení Hiromi patřilo mezi jeden z velkých hudebních zážitků, nejen pro mě, ale pro celou Pražskou křižovatku. Její virtuozita je naprosto k neuvěření, právem se řadí mezi nejlepší jazzové klavíristy současnosti. Zároveň mě mile překvapila její skromnost. Kupříkladu po vystoupení si 20 minut povídala s malým klavíristou (zhruba 14 let) a dokonce mu vysvětlovala, jak má rytmicky hrát v jedné její skladbě.

Japonská pianistka Hiromi Uehara

Kromě zahraničních hostů dáváte na MLJ prostor i českým sólistům a kapelám. Máte pocit, že tuzemská jazzová scéna má co nabídnout i ve světové konkurenci?

Jak se to vezme. V České republice je mnoho talentovaných hudebníků. Momentálně vnímám to, že čeští hudebníci, i velice mladí, se dokáží prosadit ve světové konkurenci, zejména však v dosti moderních žánrech s jazzem volně spojených a z něj vycházejících. Potenciál zde je, já čekám na generační výměnu a uvědomění si toho, že jazz se vyvíjí jako všechny další žánry.

Součástí festivalu je i soutěž pro mladé jazzové kapely Jazz Fruit. Mohl byste tento projekt blíže představit?

Tato festivalová soutěž má za cíl podpořit mladou jazzovou scénu. Finanční příspěvek, který vítěz získá, mu umožní nahrát debutové album, což je jeden ze základních stavebních kamenů úspěchu v další kariéře. Letošním vítězem jsou ostravští Ostrich Quartet – ve finále nakonec neměli konkurenci, dostali všechny hlasy poroty i diváků. Snad se jim bude dále dařit.