Flashback: opakování je matka moudrosti
Pokud jste si na diskuzních fórech dělali rešerši k výběru nějakého univerzálního delay pedálu, určitě jste už narazili na Flashback od dánské firmy TC Electronic. V naší recenzi přineseme stručný souhrn informací i několik postřehů při porovnání s jinými obdobnými modely.
Flashback je zasazen do pevné, designově úsporné krabičky, stejně jako ostatní efekty TC Electronic z řady "Toneprint", i z jejich série overdrivů. Zespod se do útrob přístroje dostanete pomocí jediného velkého šroubu, který odmontujete v podstatě čímkoliv (korunou, otvírákem, trsátkem…) V případě digitálního delaye sem ovšem nepolezete kvůli výměně baterie, protože tu nelze kvůli vysokým energetickým nárokům na procesování zvuku doporučit (síťový zdroj bohužel není součástí dodávky).
Ovšem pod krycím dílem naleznete také dva interní přepínače, které už využití najdou. První nabízí volbu mezi dnes populárním true bypass módem a zapojením s bufferem, který přijde ke slovu při použití dlouhých kabelů nebo když máte v pedalboardu zapojených padesát udělátek. Druhý přepínač může vypnout původní, nezefektovaný signál, což je šikovné (vlastně nezbytné), pokud máte aparát s paralelní efektovou smyčkou.
Když se podíváme na ovládací panel, tak u tří ze čtyř potenciometrů není co řešit. Pokud víte, co má delay efekt dělat, pak se dovtípíte, že "Delay" ovládá dobu, o kterou se ozvěna oproti původnímu signálu zpozdí, "Feedback" přidává počet opakování a jejich odeznívání (od jednoho po nekonečno) a "FX Level" pak reguluje hlasitost ozvěn přimíchaných k vaší hře. S tím by si ovšem jeden z nejpopulárnějších delayů na trhu nevystačil, že?
Ještě než přistoupím k funkci zásadního čtvrtého potenciometru, stručně se zmíním o dvou menších vychytávkách. První z nich je přepínač rytmizace ozvěn. Na dražších a větších strojích najdete v tomto ohledu určitě bohatší možnosti (například TimeLine od Strymon nebo Echolution od Pigtronix) a ačkoliv Flashback také není úplně za hubičku (jeho přednosti jsou jinde), trojpolohový přepínač mi přijde dostatečný. Kromě základní čtvrťové noty nabízí i tečkovanou osminku, která dokáže riffu přidat sympatický synkopovaný feel (dobrý den, pane Gilmour), a také kombinaci čtvrťky a tečkované osminy (dobrý den, pane Edge).
Druhou libůstkou je takzvaný "audio tap", který jedna skupina uživatelů nemůže vynachválit a druhá si s ním zkrátka nerozumí (ano, patřím spíše do druhé skupiny). Chcete-li, aby se ozvěny vašeho nástroje muzikálně prolnuly se zbytkem aranže, stačí na chvíli sešlápnout hlavní spínač (signál se na chvíli přeruší) a dvakrát do rytmu brnknout – v tu chvíli je delay nastaven, bez ohledu na to, kam máte natočený potenciometr „Delay“. Problém nastává ve chvíli, kdy máte ve skladbě změnu tempa. Třeba někdy v budoucnu inženýři z TC Electronic přijdou na to, jak využít USB port ze zadní části pedálu k připojení nějakého jednoduchého tap pedálu, jak to umí třeba srovnatelný Boss DD-7.
Nyní se konečně dostáváme k poslednímu potenciometru – respektive jedenáctipolohovému přepínači. Ten nám nabízí zvolit mezi devíti přednastavenými modely (simulacemi, chcete-li), jednoduchým čtyřicetivteřinovým looperem a na závěr dnes již proslaveným "Toneprintem", jenž nabízí vskutku nepřeberné možnosti. Ano, Flashback sice není za hubičku, dokonce má určité nepříjemné limitace, zároveň však přináší flexibilní nástroj typu „10 + nekonečno“. A navíc – pozor, teď to přijde – zdaleka to není pouze delay s přídavnou funkcí smyčkovače.
Pokud totiž zvolíte typ "Modulated" a ozvěnu i feedback stáhnete na minimum, zatímco úroveň efektu pěkně osolíte, dostanete opravdu krásný chorus. Tím to ovšem nekončí. Z počátku dala firma TC Electronic editační moc nad pedálem pouze hudebním hvězdám, které pak prezentovaly své "otisky" na stránkách výrobce – zdarma ke stažení a nahrání do pedálu.
Pak ale naštěstí vyslechly žádosti běžných uživatelů a uvolnili TonePrint Editor široké veřejnosti. V poslední verzi je možné si své otisky archivovat, což trochu kompenzuje tu nevýhodu, že pedál pojme pouze jeden Toneprint (oproti většímu bratříčkovi, který si pamatuje čtyři). Já mám sice telefon s nízkým IQ, ale majitelé smartphonů mohou snadno nahrávat jiné zvukové nastavení pomocí blue tooth i mezi skladbami.
Nejenže si tak můžete vymodelovat vlastní delay, ale kromě výše zmíněného chorusu, můžete z Flashbacku vymámit pěkné vibrato i zajímavý flanger. Vzhledem k tomu, že všechny tyto efekty jsou si příbuzné, založené na kratším či delším opožděním signálu, skoro se nabízí otázka, nakolik se vnitřnosti ostatních TonePrint pedálů liší (Corona Chorus, Vortex Flanger a Shaker Vibrato). Proto také nenalezneme v této řadě phaser, kterýžto modulační efekt je zcela jiné krevní skupiny.
Zvukoví puristé se Flashbacku nemusí bát – hlavní signál se totiž nedigitalizuje (oproti třeba Echopark od Line6) a tak se zvuk vašeho nástroje nijak neotupí. Hřejivosti analogových modelů se lze velmi přiblížit, ačkoliv simulace páskového echa by mohla hřát více. Pro někoho je zklamáním absence zvukového artefaktu "rozladění" při změně času u analogové emulace, což by snad mohlo být časem napraveno.
Kromě Flashbacku je v prodeji i jeho o chlup dražší mutace Alter Ego, která nabízí mezi základními modely působivé odkazy na Echoplex a Memory Mana. Ovšem ty lze v podobě TonePrintu nahrát i do zde recenzované základní verze. Pokud nejste lety ostřílení pardálové, kteří si už našli butikový delay, jenž dokonale sedí vašemu hudebnímu výrazu, Flashback je dobrý, flexibilní nástroj, který vám buď bude sloužit léta nebo vám dopomůže se na poli delay pedálů najít.
Plus:
Zvuk (někdy čistý a když je potřeba, tak umouněný)
Vzhledem k variabilitě příznivý poměr výkon/cena
Looper 40 vteřin (20 ve stereo zapojení) v ceně
Skvělý nástroj pro zvukové hledačství a osobité hudební vyjádření
Rozsáhlá nabídka "zvukových otisků" + freeware editor
Mínus:
Adaptér není v ceně
Kontroverzní funkce "audio tap" (není mínus pro každého)
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.