FORTY: Je 40 hostů na albu Zbytečný luxus?

Po návratu jsem se tak pustil do logisticky i časově náročné realizace alba, které vznikalo v průběhu druhé půlky roku 2023. Až na vokály k titulní Nostalgické písni se nahrávalo striktně podomácku, s cílem ušetřit a především dostat na desku co nejvíce i mimopražských kamarádů. Kytarové a klávesové základy většiny písní s mými pracovními vokály vznikaly v dětském pokojíčku, zejména během třítýdenního pobytu ratolestí na prázdninovém táboře.

Nejvíc kapelních i hostovských stop přibylo během podzimu v naší hostivařské zkušebně, kde jsme pro potřeby alba konečně zprovoznili osmistopý záznam bicích. Přespolní kamarády jsem pak, vybaven notebookem, mikrofonem a dvoustopou externí zvukovkou (PreSonus AudioBox USB 96), vyrážel nabírat do regionů – nejzápadněji do plzeňské provozovny společnosti Pinflow, nejjižněji do brněnských Lužánek a nejvýchodněji (a jednoznačně nejdál – pokud tedy nepočítám „australské“ klávesy do Presleyho) na naši chalupu v podhůří Slezských Beskyd. Zbylou cca čtvrtinu z celkového množství stop stačilo pohodlně stáhnout z google drive, kam mi je samostatného záznamu schopní a ochotní muzikanti nasdíleli.

Natáčení bylo vždy trochu dobrodružstvím, ale hlavně milou příležitostí strávit pár hodin (nebo alespoň desítek minut) s inspirativními a talentovanými lidmi, pozorovat, jak různě, a přitom s citlivostí k písním, přistupují ke zpěvu a hraní, ale také poklábosit a zavzpomínat (holt kulatiny...). Méně společenské a zábavné pak byly následné hodiny (a hodiny) u počítače strávené tříděním a základní editací pořízeného materiálu (v letité verzi DAW Cubase).

Vzdor několika morálním krizím a zejména počáteční nejistotě ohledně výsledné kvality se koncem listopadu podařilo dokopat všech dvacet naplánovaných písní do stavu, ve kterém je bylo možné poslat k finálnímu mixu Honzovi Balcarovi (Studio Bros.), se kterým jsme jako kapela Zbytečný luxus podobným způsobem spolupracovali už na našem předchozím „debutovém“ albu. Jelikož je Honza technicky zdatný a hudebně vnímavý mistr zvuku, zvládli jsme během společných prosincových a lednových setkání doladit nasbíraný materiál do finální podoby, a to i díky cenným připomínkám účinkujících („Šlo by ještě trochu přidat můj nástroj?“ nebyla překvapivě ta nejčastější...).

Ještě jednou díky všem níže vyobrazeným a zmíněným za jejich skvělá přispění a srdečně zveme k poslechu desky i na její slavnostní pokřtění 1. února v pražském klubu Letka!

Na albu účinkovali (na fotce v pořadí zleva doprava a shora dolů)

Saulo Paiva, Michal Štefek, Petra Hrabovská, Petr Hrabovský, Daniela Karčmařová, Ladislav Koťátko Niklíček, Saša Niklíčková, Tadeáš Polák, Vladimír Mikulka, Danny Rektořík, Martin Strakoš, Martina Červenková, Vašo Beliš, Vojtěch Urbánek, Nicol Havlíčková, Vojtěch Kouřimský, Petr Mazúr, Monika Kupková, David Kupka, Jakub Jelínek, Petr Tureček, Lukáš Hamáček, Jana Havláková, Dana Mazúrová (&holkys), Marek Stibal, Anežka Matoušková, Saša Zubov, Roman Matějka, Petr Stratil, Heda Fialová, Katarína Bakošová, Simona Macková, Benny Good Man, Ondřej Chalupa, Ernest Voltr, Lukáš Kazik, Jáňa Blažejová, Ondrej Kolenič, David Vrbský, Kateřina Becherová, Jiří Vrána, Václav Nevrlý, Eva Moravčíková, Ondřej Čech, Olaf Olafsson, Martin Zikán, Jáchym Šenkyřík a Stanley Kocanda.

Pár tipů pro ty, kteří zvažují podobné dobrodružství

• Dejte si rezervu – časovou i finanční. Tyhle projekty rostou pod rukama!

• Než začnete co nejopatrněji formulovat, že to zaslané cello nějak neladí, zkontrolujte si vzorkovací frekvenci!

• Nahrávat bicí až nakonec se sice nemá, ale když se všichni jakžtakž drží kliku, jde to (a u FORTY to vlastně ani jinak nešlo...)

• K udržení hlučícího dítěte dostatečně daleko od mikrofonu při nahrávání jeho rodiče lze v krajní nouzi nasadit i sladké sušenky (!)

Kolik hostů jste na svém albu využili vy? Podělte se s námi v komentářích nebo napište na redakce@frontman.cz