Fotografie, které hrají: unikátní pařížská výstava českých autorů
Fotky dvaceti vybraných fotografů a fotografek zaměřených na hudbu budou od 1. března do 13. října ke zhlédnutí v Paris-Prague Jazz Clubu, jenž se nachází ve sklepení Českého centra v Paříži. Třígenerační záběr tvůrců výstavy Fotografie, které hrají přináší převážně koncertní snímky vzniklé od roku 1990 do současnosti. Tedy v čase, kdy do svobodné České republiky začali jezdit umělci, kteří se v předchozích desetiletích totalitně izolované zemi museli vyhýbat. Nechybí ale ani fotografie některých výjimečných českých hudebníků.
Výstava je součástí programu Roku české hudby a její součástí jsou autoři mnoha krásných hudebních fotografií: Daniel Vojtíšek, Ivan Prokop, Jindřich Oplt, Yvetta Stránská, Ája Dvořáčková, Ivan Kiša Menčík, Karel Šuster, Tomáš Turek, David Neff, David Webr, Martin Siebert, Tomáš S. Polívka, Tomáš Krist, Ondřej Pýcha, Tomáš Martinek, Barka Fabiánová, Andrea Petrovičová, Kryštof Havlice, Petr zewlakk Vrabec a Magdaléna Lindaurová. Kurátorem výstavy je Ondřej Bezr, jeden z našich redaktorů.
„O muzice se snažím psát už pětatřicet let. Stokrát jsem za tu dobu slyšel bonmot, že popisovat hudbu je stejně beznadějné jako tančit o architektuře. Nevím, jak často podobné průpovídky slýchají fotografové, já jsem si ale jist, že nejlepší snímky těch nejlepších skutečně umějí hudbu evokovat. Zprostředkovat její atmosféru, jejího ducha, její poselství. Proto si taky nelze představit článek o hudbě v novinách, časopisech nebo na internetu bez patřičného obrazového doprovodu. Práce fotografů je ale stejně nevděčná, stejně jednorázová a dočasná, jako práce novinářů. Noviny se druhý den zahodí, časopis po přečtení následuje za nimi, internetový příspěvek se v hloubi virtuální reality propadne kamsi do pravěkých vrstev. Těch článků, které se obvykle vyslovují k aktuálnímu dění, většinou taková škoda není. Ale fotografií, jsou-li povedené, je škoda vždycky, ty vlastně nestárnou. Ale pro běžného zájemce, hudebního fanouška, který své oblíbené muzikanty vnímá i vizuálně, jsou těžko k dohledání. Proto jsem si řekl, že by stálo za to aspoň pár desítek fotografií zaarchivovat na trvalejším médiu, za které považuji knihu. Proto také v roce 2018 vznikla publikace Fotografie, které hrají, od níž se odvinula základní myšlenka této výstavy,“ říká k výstavě Ondřej Bezr, jenž 1. března od 19.30 hodin nebude chybět ani na pařížské vernisáži.
Při výběru fotografií kurátora výstavy Ondřeje Bezra vedl především požadavek, aby každá fotografie byla schopna předat emoci a atmosféru samotné hudby. Aby každá vystavená fotografie skutečně „hrála“. Vybral dvacet autorů, jejichž těžiště tvorby sahá do období od roku 1990 po dnešek, a jejichž snímky se za tu dobu objevovaly buď přímo u jeho článků, nebo v médiích, do kterých psal. Jsou mezi nimi vrcholní profíci i de facto amatéři. Tedy fotografové, které tato práce živí i ti, kteří se živí něčím jiným a fotografují ve svém volném čase. „Troufám si tvrdit, že na výsledcích jejich práce to nepoznáte. Jsou mezi nimi takoví, kteří preferují velká pódia a světové hvězdy, stejně jako jiní, upřednostňující klid malého klubu a alternativnější žánry. Prostě, co fotograf, to osobnost. Možná, že opravdu jediné, co mají společného úplně všichni, je láska k muzice a setrvalá snaha ji zachytit fotoaparátem,“ dodává Bezr.
Z dvaceti zastoupených fotografů se zahájení této výstavy dva nedožili. V roce 2018 zemřela velmi předčasně fotografka Ája Dvořáčková a roku 2023 odešel doyen české hudební fotožurnalistiky Daniel Vojtíšek. Jejich památce kurátor tuto výstavu věnuje.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
