Franz Ferdinand jsou víc než optimistické retro
Skotští Franz Ferdinand se nikdy nezbaví prokletí odkazu svého debutu, který v roce 2004 uchvátil kytarovým rázem a post punkovou energií. Napsat znovu šlágr Take Me Out se kapele nepodařilo, ba se o to ani nepokusila. Žádná z dalších desek nekopírovala zažité postupy, kapela směle pokukovala po nových směrech, jako je tomu i v případě šesté řadové desky The Human Fear.
Posouvat se vpřed bylo vždy heslem Franz Ferdinand. Odklon od punkového zvuku na The Human Fear je logickým krokem, který si Skoti vyzkoušeli již na předchozích deskách. A tak si nové písničky uchovávají taneční optimistický rytmus a funky basové linky příjemně odvádějí posluchače od textů plných obav a úzkosti z reality všedního života.
Kombinace tanečních rytmů, syrových kytarových riffů a moderních elektronických prvků dává albu moderní punc. Otvírák Audacious nebo skotačivá Build It Up nabízejí typickou živelnou energii kapely, zatímco atmosférická Hooked posouvá Franz Ferdinand do temného elektronického swingu a ukazuje touhu experimentovat. Naopak ve chmurné skladbě Bar Lonely dokazuje frontman Alex Kapranos opět svůj talent kombinovat introspektivní verše s údernými refrény, v nichž zachycuje pocit izolace.
Ještě dál jde v Black Eyelashes, kde až nenuceně zpívá v potřeštěném aranžmá v duchu řeckých lidovek. Opravdickou úzkost vyvolává závěrečná The Birds, která nejvíce evokuje post punkové počátky kapely. Naopak do tanečního veselí plného dynamických kytarových riffů a klavírního swingu se Franz Ferdinand pouští ve vynikající Night Or Day.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Hudebně album navazuje na známý styl Franz Ferdinand, ale s moderním twistem. Bubenická posila Audrey Tait přináší do skladeb svěží rytmický základ, který je slyšet zejména v energetických skladbách jako Audacious a Never Enough. Produkce je čistá a precizní, stále udržuje surovou energii, která je pro kapelu typická. Elektronické prvky obohacují celkový zvuk a dodávají skladbám větší hloubku, například v hypnotickém Hooked.
Frontman Alex Kapranos je v textu stejně brilantní jako dřív, když spojuje chytré slovní hříčky s hlubším zkoumáním lidské psychiky. Album se zaměřuje na téma strachu ve všech jeho podobách – strachu ze selhání, ze samoty i ze změny. Bar Lonely evokuje pocity izolace, zatímco Everydaydreamer nabízí povzbuzení a snahu překonat vlastní obavy.
I přes několik nevýrazných momentů (Cats nebo Tell Me I Should Stay) působí album jako celek velice silně a dokazuje, že Franz Ferdinand mají stále co nabídnout.
Franz Ferdinand – The Human Fear
Domino Recording, 00:35:21
inide rock/post punk/swing
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
