Frontman šmíruje u Filipa Tománka
Vyzpovídali jsme bubeníka Filipa Tománka z formace Molotow Moloch Quartet. Ti vznikli před dvěma lety jako autorská experimentální syntéza různorodých prvků jakékoli hudby, která neodporuje přísnému, leč otevřenému vkusu jeho členů. Předem není vyloučeno nic. Za svůj výchozí bod považují moderní jazz, z nějž přebírají nejen moderní stylovou estetiku (např. Chris Cheek, The Bad Plus, Mark Guiliana), ale i jeho improvizační a zejména syntetizující charakter. A tak v hudbě MMQ uslyšíme vše od baladických impresionistických ploch, přes syrové rockové groovy, atonální disharmonické postupy, až po exotické tóniny.
Hudba Molotow Moloch Quartetu se nejprve zmítá v chaosu neuchopitelných lámaných rytmů, aby z něj nečekaně vyplula něžnou melodií, jež na otřeseného posluchače zapůsobí jako okamžité sérum; líbezností však kapela nemá ve zvyku konejšit dlouho, vzápětí hned zase libozvučnou strukturu zničí smrští drásavých akordů a celý proces se opakuje. Všechny prvky jsou v konečném výsledku prokomponovány v živoucí balanci, jež posluchače neodradí, nýbrž zasáhne. Molotow Moloch Quartet se záměrně vzpírá jasnému žánrovému zařazení; pro milovníky akademických kategorií by jejich styl nicméně bylo možné charakterizovat označením jazz-groove-artificial.
Na čem právě pracuješ?
Do konce roku se nejvíce těším na Český rozhlas Jazz Fest, v jehož rámci vystoupíme s Molotow Moloch Quartet ve znovuotevřeném jazz klubu U Staré paní. Koncert se bude nahrávat, a tak budeme mít konečně použitelný záznam. V prosinci ještě odehraju pár záskoků s punkovou skupinou Volant. Je to vždycky trochu šok, když přijedu na festival, kde paří tisíce lidí a během koncertu lidí doslova lítaj vzduchem, klubový akce samozřejmě taky stojej za to (smích). Nejradši mám ale malý, akustický hraní – při kterých vzniká často mnohem větší napětí a silnější energie. Po novém roce se rýsuje menší tour s Molotow Moloch Quartetem, živé hraní s projektem Matěje Porteše Matt, koncerty s moc šikovnou písničkářkou Zuzanou Vantuchovou (Souvrat) nebo duem Avokaduo. Mimo to dva až tři dny v týdnu učím.
Tvé vybavení?
Poslední dva roky nejčastěji používám malou jazzovou soupravu Sonor Bop (18"x16" bass drum, 12"x8" tom, 14"x14" floor tom), na velký pódia mám ještě soupravu Sonor 2005 full birch (22"x17.5" bass drum , 10" tom, 12" tom, 14" floor), ale popravdě tyhle moderní fusion soupravy moc nemusím. Mám radši starý bubny. Nedávno jsem "ulovil" parádní set Amati (20"x14" bd, 12"x8" tom, 16"x16" floor) rok 1960. Zrovna se pouštím do renovace, pak už asi na nic jinýho hrát nebudu (smích).
Snare: používám teď nejradši starou no-name kopii Ludwigu 14"x6".
Činely: 15" Hi-hat Istanbul Mantra, 20" crash-ride Istanbul Mel Lewis, a 22" Ride Istanbul OM, pak používám ještě různý starý popraskaný crashe, splashe, spousty shakerů, drobných perkusí, a mini-sampler Akai MPX8.
Paličky: teď používám Vater Pianissimo, Vater Monster brush, různé metličky, špejle, mallets.
Oblíbený kousek?
Ride Istanbul OM Hubert Signature 22" (Můj bratr mi ho pomohl provrtat a osadit nýtama v den křtin jeho syna Huberta.) Teď ten ride zní jako činely Briana Bladea (smích).
Co by sis rád pořídil do sbírky?
Starou soupravu Slingerland 20, 12, 16.
Nejhorší muzikantský zlozvyk?
Neefektivní využití času ke cvičení.
Nejlepší hudební zážitek?
Wayne Shorter – Boby Centrum Brno 2016, SexMob – Jazz Dock Praha 2017, Erykah Badu – Exit Festival Novi Sad, Srbsko 2012, Člověk krve – V. kolona, Praha-Bohnice 2017.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.