Frontman šmíruje u Jara

Jaro je novým projekt ostravského písničkáře a multiinstrumentalisty Jaroslava Korbela. Ten na svou debutovou nahrávku Eternalism přizval hostující hudebníky z rodného kraje i Martina Tvrdého (Bonus, Člověk pokrokový) coby producenta. O mástr se postaral Amak Golden (Golden Hive Studio), výsledek si můžete pustit nejen z desky, ale také kolegiálně posoudit naživo v pražském Bike_Jesus.

Na čem právě pracuji?

Právě jsem vydával debutové album Eternalism, takže se moje momentální práce ještě pořád týká právě toho alba – ať už jsou to koncerty, promýšlení vystoupení nebo organizace okolo, které není málo. Jsem typ člověka, který se nerad příliš dlouho soustředí na jednu věc, chvíli bych pracoval na tomhle a pak mám zase nové nápady a chuť jít dělat hudbu třeba i žánrově jinou. Soustředění na tuhle desku je pro mě velkou zkouškou trpělivosti. Samozřejmě nápady jen tak nezahazuji, občas si je někam zapíši, něco sem tam nahraji. Chci ale hlavně oddělit hlavní myšlenkové proudy a udělat co nejvíce pro desku, dokud nenastane čas přejít na něco nového.

Mé vybavení?

Oproti ostatním muzikantům toho zase asi tolik nemám. Mám upravenou elektrickou kytaru Cort EVL-Z2 s RM humbucker snímači a přidanými převody. Tu kytaru už mám hodně dlouho, koupil jsem si ji strašně dávno za první brigádu, takže je to taková srdcová záležitost. Moje krabičkování se už nějakou dobu točí okolo multiefektu Boss ME-25, které jsem dříve hodně využíval kvůli looperu – smyčkám stop. Hrál jsem se smyčkama, kytarou a vokály živě. Hodně skladeb z Eternalism bylo založeno právě na smyčkách, opakujících se částech na které se vrství další a další zvuky.

ME-25 jsem pak používal i při nahrávání, některé efekty má dost na úrovni. Živě je to pro mě perfektní, protože využívám spoustu různých efektů od ozvěn, octaveru až po pitch shift. Takhle to mám všechno v jednom. Teda až na zkreslení, na to mám takovou podomácku vyrobenou krabičku, kterou mi připravil jeden místní nadaný kutil. Je v tom variace na klasický zvuk OCD a Catalinbread, jedno hodně ostré a suché, druhé spíše bližší fuzzu. Kombo na doma mám taky starší kousek, a taky Corta – MX30, ale to na živáky moc není.

Doma mám ještě klávesy Yamaha PSR-E303, které používám na dema nebo jako midi controller. Nahrával jsem přes Steinberg UR22, výborná karta. Na vokály mám kondenzátorový mikrofon P120 a na odposlech AKG K612 – miluji naprosto čistý, suchý a přirozený zvuk, který má AKG zmáknutý. O kabelech raději ani mluvit nebudu – to je moje zkáza. Stovky metrů různých druhů kabelů,v době nahrávání se vinou všude.

Oblíbený kousek?

Moc se mi líbí Fendery, Jaguar, Jazzmaster nebo Telecaster bude zřejmě něco, o co si rozšířím svou výbavu. Zase, mám rád řízný, přirozený zvuk někde ve středech. Nejen zvukově, ale i esteticky jsou ty kytary hodně krásně provedeny, hezky se na ně dívá. Dříve se mi moc líbil i třeba 64 SG Gibson, krásný kousek.

Nejhorší nástroj, co jsem držel v ruce?

Myslím, že jsem nikdy nedržel nástroj, který by mi přišel vyloženě špatný natolik, že bych o tom musel vykládat. Moje první kytara byla začátečnickým kouskem, byla to základní Stagg Strat kopie. Tehdy se mi na ni hrálo dobře a byl jsem spokojený. Pak jsem přešel o úroveň výše, a nedostatků jsem si všiml až potom. No mám ji ještě doma a nejspíše si ji nechám, ale už na ni aktivně nehraji.

Co bych si rád pořídil do sbírky?

No to bude jedna z těch tří – Jaguar, Jazzmaster nebo Telecaster. Časem si do domácího studia ještě budu pořizovat i nějakou basu, asi půjdu taky do Fendera. K tomu plánuji i nějaké bicí, ale to ještě tak moc promyšlené nemám. Pak ještě nějaké lepší kombo, ale nemám vyhlédnuté nic konkrétního.

Nejhorší muzikantský zlozvyk?

Nikdy jsem si nevšiml, že by byl nějaký konkrétní zlozvyk muzikantů, pokud ovšem nemluvíme o něčem jako úhel držení trsátka. Všechno je to stejně celkově o lidech, asi mi vadí netrpělivost a spěch. Je to často kámen úrazu. Naštěstí se s tím momentálně nikde nepotýkám.

Nejlepší hudební zážitek?

Mezi nejlepší musí patřit můj první poslech desky Illinois od Sufjana Stevense, skladba o třech částech Come On Feel The Illinoise pro mě byla zlomová, je hodně silným zážitkem. Z těch novějších zážitků třeba album Sleep Cycle od Deakina, pro mě neskutečně úžasné album, které ke mně hodně promlouvá. Co se týče živých vystoupení, tak třeba ANOHNI mě naprosto oslnila na Colours of Ostrava, bylo to mé první setkání s její tvorbou, šlo o hodně nabitý koncert, který i převýšil vystoupení třeba mé oblíbenkyně St. Vincent. Z domácí scény na mě hodně živě zapůsobili Ghost of You, když jsem je viděl poprvé. Mají naprosto elektrizující vystoupení plné úžasných hitů, mám je moc rád.

www.facebook.com/Jarotheband