Frontman šmíruje u Kittchena

Jakub König. Hudebník, textař, autor komiksů, spisovatel, jehož mnozí znáte spíše pod pseudonymem Kittchen. Jakub je však také spojený s kapelou Obří broskev a nejnověji s projektem Zvíře jménem Podzim. Právě ten můžete v těchto dnech zastihnout v Brně, Praze, Plzni nebo Mariánských lázních. Nebo si koupit čerstvě vydané album a podzimní melancholii dotáhnout k dokonalosti.

Na čem právě pracuji?

Zrovna jsme dokončili desku Zvíře jménem Podzim. Takže jsme minulý týden trávili na soustředění a natáčeli jsme klip. A tenhle víkend jsme natáčeli další video a ve čtvrtek 22. 11. startujeme třídenní šňůru v Brně. Organizuju, vymýšlím… a po dlouhý době cvičim, abych to uměl a nepletl.

Mé vybavení?

Leta hraju na VOX AC15. Je to můj takovej letitej souputník a podle toho taky vypadá. V určitých obdobích různě bručí a píská, v jiných hraje parádně. Zbytek se dost mění, protože, popravdě, nejsem moc gear freak. Spíš naopak. Dlouho mi trvalo, než jsem se naučil alespoň základní efekty ovládat a správně propojit. A dlouho jsem hledal efekty, který při svým způsobu hry a zpěvu dokážu ukočírovat.

V pedalboardu tedy mám delay a looper od BOSS, zkreslení od KHDK a Whammy. Klidně bych přivítal ještě nějakej delay, ty mi dělaj dobře. A možná nějaký zajímavý a brutální přepjatý zkreslení.

Kabely ztrácim a neřešim žádný konkrétní. No a pak samosebou nástroje. Dlouho jsem hrál na telecastera, kterýho jsem koupil od Roberta Křesťana. Ale s Kittchenem jsem potřeboval hodně jinej zvuk… kterej jsem s velkým překvapením našel ve stařičký Jolaně Proxima, kterou před dvaceti lety koupil můj bratranec Honza do naší první společný kapely. Našel jsem ji, vyměnil s někým za něco jinýho, přestříkal ji na modro. A tahle zvláštní kytara, která teď už připomíná spíš totem, nebo nějakej rituální nástroj, mě provází celých 6 let hraní s Kittchenem.

Zvíře jménem Podzim si ale řeklo zase o jinej druh nástroje. A jelikož jsem byl zrovna v té době nějakým zázrakem při penězích, pořídil jsem si S-bass, takovej mix mezi barytonovou kytarou a baskytarou. Tenhle zvláštní hybrid do určitý míry definoval zvuk a feel těch novejch, zvířecích písniček. Titulní skladba by bez toho specifickýho vybrnkávání zněla úplně jinak.

Oblíbený kousek?

To je určitě nástroj, kerýmu řikám „Divokost“. Jde o takzvanej Cigar box, třístrunná kytara původně z krabice na doutníky, na který se odehrávaly všechny ty dřevní bluesový začátky. Ten můj je z kanystru od oleje a hraje překrásně. Vyrobil ho Jan Fic z brněnských Red Bird Instruments a já se do toho zvuku a způsobu hraní napoprvé úplně zbláznil. A vydrželo mi to doteď. Od Red Bird Instruments mám ještě krásnou zelenou kytaru Poison Bird, ta ale vyžaduje trochu sofistikovanější zacházení než Jolana a nesmim do ní tak řezat… ale hraje taky parádně. Na tuhle firmu bych si dal bacha, fakt to hraje skoro samo. Všichni ti naskillený kytaristi teď budou brblat, protože přijdou o práci.

Nejhorší nástroj, co jsem držel v ruce?

To nevim. Nejspíš některá za těch hraček pro děcka, který vyluzujou hodně vejškový zvuky. Ale to není v pravým smyslu slova nástroj. Jinak se mi stává, že nerad beru do ruky a hraju na takový ty dokonale opečovaný a vyleštěný nástroje. Mě to znervózňuje. A to se mi pak blbě hraje.

Co bych si rád pořídil do sbírky?

Ó jé. Boss loop station rozhodně. Pak nějaký efektový vybavení na zpěv, klidně bych si znova zopáknul delay, looper a Whammy. Hodně koncertů teď jako Kittchen hraju sám a potřeboval bych se posunout k větší variabilitě a samostatnosti, než umožňujou přednahraný podklady. Na delayích bych se klidně mohl zaseknout dlouho. A asi nějakej dobrej nahrávací mikrofon. Ale nejdůležitější věc, kterou bych do sbírky potřeboval, je časovej a místní prostor. Pokoj, půdu… a třeba rok volna.

Nejhorší muzikantský zlozvyk?

Asi nakupování u benzínek. Kdykoli kdekoli zastavim, žene mě to do toho somnambulickýcho kolečka mezi regálama, kdy zvažuju, jestli si dám radši bagetu a colu, nebo párek v rohlíku a Shock, nebo kafe a nanuka, nebo prostě něco. Normální lidi to snad nemaj, ne? Kromě dětí. Ale to nejsou normální lidi. Děti maj mnohem blíž k muzikantům. Než k normálním lidem.

Nejlepší hudební zážitek?

Jéje. A těch zase klidně může bejt milion. Začalo to nejspíš totálním riotem v tátově starým baráku u dokolečka pouštěnejch Slavíků z Madridu. Pak první Beatles z gramofonu mýho otčíma, potom Nirvana a Black Hole sun v televizi, pak nejspíš nečekaný setkání se Stingem a jeho hudbou, fantastickej palácovej převrat v podobě Agaetys Byrjun od Sigur Rós… až po Dobrý večer 3, když dosedl na prvním koncertě Zvířete na Hradeckým Slunovratu… Nejlepších hudebních zážitků mám naštěstí hromadu.

www.obribroskev.cz
www.facebook.com/kittchen33
www.facebook.com/zvirejmenempodzim