Frontman šmíruje u Michaela Noska
Michael Nosek je stálým bubeníkem v kapelách Personal Highway, The Bladderstones, The Odd Gifts, Jana Lota, Mário Bihári a Bachtale Apsa, Gare, Guys Folks and Fellas a Maraca. Působil také v eggnoise, Dekolt, Bitumen Beat nebo Before Breakfast. Jeho portfolio nájemného hráče čítá na 150 hostování od popu po avantgardní jazz. Zabývá se také komponováním pro vlastní projekt Personal Highway, hraje i na kytaru a věnuje se pedagogické činnosti. Vidět ho teď v triu Beata Hlavenková – Michael Nosek – Oskar Török můžete třeba 15. července v ostravském Cooltouru. Dost důvodů zjistit, na čem právě dělá.
Na čem právě pracuji?
Čas, který věnuju hudbě, různě rozkládám mezi živé hraní, výuku bicí soupravy, skládání a studiovou práci. Jsou to spojené nádoby – někdy je víc toho, jindy zase onoho, ale největší část tvoří koncertování (cca 170 vystoupení ročně). Jsem nesmírně rád, že se mi v poslední době podařilo konečně své úsilí nasměrovat z asi 90 % pouze na kapely, jejíchž jsem kmenovým hráčem. V minulosti jsem hrál mnoho záskoků, často jednorázových, a vše kolem plynulo samospádem, jehož jsem se tak úplně necítil být součástí. Proto jsem ubral a učím se taky trochu odpočívat, protože to tempo bylo z dlouhodobého pohledu minimálně diskutabilní.
Před půl rokem jsme pustili do světa s The Bladderstones novou desku Without Cover, kterou nám vydali Indies Happy Trails Records. Natáčeli jsme v Jámoru u Ondry Ježka. S Bladders taky dost koncertujeme a mimo náš autorský program občas jezdíme šňůry s různými zahraničními interprety, kteří se stylově motají okolo blues a rocku. Na jaře jsme takto odjeli turné s Willem Wildem (UK) a máme domluvené do roku 2020 asi čtyři další podobné šňůry. A když padla zmínka o Jámoru, za aktuální lze považovat i desku Migrant Songs, kterou jsme natočili s The Odd Gifts.
Z poslední doby si rovněž cením alba Do Světla od Jany Loty, které jsme dělali u Míry Chyšky (Cyberbaobab). To bylo zatím asi nejpohodovější nahrávání, které jsem kdy zažil, na vše byl dostatek času a hrálo se mi díky tomu skvěle. O vděčnosti za možnost točit s Mírou a Honzou Jakubcem už ani mluvit nemusím.
Minulý rok jsme též vydali desku s Máriem Bihárim. Trochu aktuálněji jsem nahrával bicí do autorských písní mého dlouholetého dobrého kamaráda Ondřeje Klímka (saxofonista ve Vltavě, BSP, aj.). Šlo o tucet písniček, které dohromady nahrávalo asi dvacet muzikantů, takže je to hodně pestré. Taky jsme určitým způsobem vzkřísili ducha kapely Dekolt, který je už asi dva roky rozpadlý, a s Mildou Hejným nahráváme postupně nové písničky, z čehož mám ohromnou radost. Je to skvělá parta lidí. Po Dekoltu, stejně jako například po kapele eggnoise, často teskním.
Snažím se taky po určité odmlce zase skládat písničky pro můj autorský projekt Personal Highway, který pro mne bude stále ze všeho nejdůležitější, ale skrz mraky povinností mi na něj nezbývá skoro žádný čas. No a abych to nezakřiknul – rýsuje se spolupráce s Beátou Hlavenkovou a Oskarem Törökem. Ani ve snu by mne nenapadlo, že tito lidé budou mít zájem o spolupráci se mnou.
Mé vybavení?
Stává se ze mě sběratel, ale na všechny nástroje alespoň jednou za čas hraju, takže je nemůžu samozřejmě prodat, to je jasné.
Soupravy:
Yamaha Recording Custom (japonská bříza) 10x7,5, 12x8, 13x8, 14x12, 16x14, 18x16, 20x18
Premier Genista (finská bříza, po Hrochovi z Chinaski ) 10x9, 12x10, 15x13, 24x18
Mapex Saturn (javor a ořech) 10x8, 13x11, 15x13, 18x14
Basix Custom (čínská bříza) 10x9, 12x10, 14x12, 16x16, 20x18
Virbly (nemoc):
14x8 Gretsch Full Range javor, 14x5,5 Mapex Black Panther Phosphorbronze, 14x5 Sonor S-Classix bříza, 14x5,5 Remo MasterTouch, 13x8 Sonor Ascent buk, 12x5 Pearl Fire Cracker topol, 10x5 Mapex MPX ocel.
Činely:
Hajtky – 15 Istanbul Agop Signature Om, 15 Paiste RUDE, 15 Amati Kraslice, 13 Istanbul Agop Traditional Regular
Ridy – Istanbul Agop – 22 Om, 21 Agop Signature, 21 Special Edition Jazz, 21 Ottoman Jazz
Crashe – Istanbul Agop – 17 Alchemy Sweet, 17 Traditional Medium, 18 Om, 18 Mel Lewis, 20 Om
Efekty – 6 Stagg bell, 8 Meinl Byzance splash, 8 Bosphorus Traditional splash, 18 Agop Trash-Hit, 20 Stagg china
Paličky:
Signovaný model R-Stick v hikoru a v habru, metle Vic-Firth Jazz Brush a Rohema Jazz 2, špejle Flix, tympánovky Pro-Mark.
Blány:
Mix Remo a Evans. Na kopák mám rád Powerstroke 3 Clear, EMAD Clear a EMAD Calftone. Rezonanční EQ1 Coated, nebo EQ3 Coated. Na virblech se mi líbí pískové Powerstroke 3, Powerstroke X, Control Sound, Control Sound X a velmi zajímavá novinka Evans UV1. Dole Ambassador Snare Side. Na tomech různě zkouším, ale nejčastěji nahoře G2 Clear, Ambassador Coated a Emperor Coated. Dole Ambassador Clear, Ambassador Ebony, Diplomat Clear, nebo Evans Resonant Black.
Hardware je všehochuť, ale nejvíc a nejraději Yamaha.
Obaly Gewa SPS, Mono, Protection Racket, Ritter, Stagg, Mapex, Šiba, co zrovna šlo.
Elektronika:
Roland SPD-S, Roland SPD-SX, D-Drum Acoustic Pro triggery, 2 pady Roland PD-8, kick pad Alesis, HH Controler Yamaha, Alesis DM-5, Mackie mix na odposlech, běžná sluchátka.
Vzhledem k tomu, že se žánrově pohybuju od šansonu po grunge, je pro mne variabilita a barevný rozsah mých nástrojů na prvním místě. Hraničí to až s posedlostí. Je sice pravda, že nejčastěji používám set Yamaha 20, 10, 16, na který odehraju v podstatě cokoliv, kromě straight ahead jazzu, ale podle potřeby a zvukových požadavků různých kapel všechny soupravy mezi sebou kombinuji a snažím se vzít si vždy to, co považuji za nejvhodnější (často kopák, k němu jiné tomy a různé virbly). Těžko budu mít dobrý pocit s rockovou kapelou na open airu, když mi pod nohou bude štěkat osmnáctka a break budu končit na čtrnáctce postupáku. Taky si těžko vezmu na jazzový gig v miniaturním sklepě 24, 14, 18 jako Dave Grohl na stadion.
Poslední dobou se snažím taky upgradovat svůj elektronický set. Při představě, že bych si měl koupit klasické elektronické bicí, se mi zvedá kufr hned dvakrát (stěhování a cena za špičkový modul a pady). Proto jsem zvolil cestu dvou samplerů Roland (S a SX), které mám mezi sebou propojené. Esko používám hlavně kvůli vstupu hihat control a do SX mám připojený kopákový pad (Alesis RealHead) a dvouzónový snare Roland PD-8. Stejný používám i pro hajtku. Tahle souprava se mi vejde do krosny a mám ji zapojenou za čtvrt hodiny. Nejsem omezený továrními zvuky, moduly jsou zároveň samplery. Za cenu okolo 30 tisíc bych těžko našel něco tak skladného, pohotového a variabilního s více než 20 pady k dispozici v jednom okamžiku. K tomu můžu ještě efektovat v real timu pomocí procesoru v SX.
Oblíbený kousek?
Asi ty Recording Custom, Genista kopák, snare Panther a všechny činely.
Co bych si rád pořídil do sbírky?
Ian Paice Signature snare, Ludwig Supraphonic LM-402 14x6,5, bílý Chambers Signature snare, set Ludwigů (asi Classic Maple ze 70´s), Nord Drum 3P, zbývající tomy do RC soupravy (8 a 15), 18 Genista kotel, zakázkovou soupravu DC Drums v tenkostěnném javoru a ve sněhobílé barvě, set tvrdších plechů na big beat… Každý den moje tužby bobtnají do prostoru.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.