Frontman šmíruje u Milli Janatkové

Tentokrát navštívil Frontman hudebnici, skladatelku a výtvarnici Milli Janatkovou. Talenty oplývající umělkyně se ale nejlépe představí sama a navíc na sebe ledasco prozradí.

Co v poslední době tvořím

S jarem jsme v pražském klubu Jazz Dock s kapelou Milli Janatková Quartet a hosty pokřtili album Mým kořenům, které je součástí mého stejnojmenného autorského projektu, na kterém intenzivně pracuji od léta 2015. Na CD hrají pianista a aranžér Marek Novotný, kontrabasista Petr Tichý (se kterými zpívám asi čtvrtým rokem), bubeník Tomáš Vokurka, a neméně skvělí hosté Robert Fischmann, Vojta Nýdl a Michal Wróblewski.


Jde o mé druhé CD. Vlastně třetí, když počítám katsa.theo, se kterým jsem spolupracovala, a byli jsme v roce 2010 nominovaní na cenu Anděl v žánru Alternativa.

Vše, co tvořím, má návaznost, i když je forma někdy rozdílná – ať už v žánru nebo druhu tvorby. V elektronice katsa.theo jsem použila portugalštinu, k níž jsem se vrátila později v autorském debutu Proměna z roku 2013, kterou jsem se všemi nástroji, zvuky a hlasy nahrála sama. Album získalo čtyři nominace na americké ceny The Independent Music Awards, a dvě nominace na Tais Awards. Druhým rokem v návaznosti na Proměnu dělám na kořenech, a vracím se tak v popisu do současnosti.

Mým kořenům je komplexní projekt nejen hudebně – výtvarný. Součástí je zmíněné CD, na kterém tentokrát „jen“ zpívám, soubor písní a maleb, výstavy, koncerty a kulturně vzdělávací akce. Na cover a booklet alba jsem použila své malby a grafiku z rodného města a kraje předků, a také krásné fotky od Jana Přibylského. Projekt má inspirovat k obnovení zájmu o sebe a rodinu, a také posílení naděje, důvěry, úcty a odvahy. O tématu a osobním příběhu se víc dočtete na HitHitu, který jsem ke konci minulého roku úspěšně dovedla ku zdárnému konci. Jsem vděčná, že to vyšlo, bez nutnosti se zadlužovat.

Na druhou stranu kvůli náročné (ale opravdu krásné) práci na projektu i jeho financování jsem neměla tolik času na domlouvání koncertů. Proto zatím letos vystupuji na sólových akcích. Pokud nebudou jiné priority, ráda bych pokračovala s kapelou, se kterou jsme už loni měli skvělé kořenové koncerty, třeba na Jazz Goes To Town v Hradci Králové. Jinak vystupuji šestým rokem sama. Využívám tak zase víc loop station a vrstvení hlasů, rytmů, míchání žánrů a volnou improvizaci, které se věnuji od roku 2008. Ráda komunikuji s diváky, je to spíš taková otevřená performance. Kořeny ještě propojuji s mým dalším projektem Klid, prosím!, což je také hudebně – výtvarný počin, díky kterému Kořeny vznikly.



Kromě muziky se těším na dokončení výtvarné stránky projektu Mým kořenům – soubor maleb inspirovaných nejen krajinou předků, ale i hudbou a jejím grafickým zápisem. Čeká mě další psaní, na což se také těším. Ráda bych zrealizovala publikaci, která bude obsahovat jak historky z Čech a Ameriky, tak osudy silné osobnosti mé pratety Věry Kistlerové, která po druhé světové válce odešla za americkým vojákem do Jižní Karolíny. Byla skladatelkou, spisovatelkou, malující pedagožkou, a její písně, resp. instrumentální složku, na CD Mým kořenům přepracoval především kolega Marek Novotný. Díky Markovi jsem oslovila víc muzikantů a hudba na albu je o to bohatší!



Asistenční solo singl, který vychází ve stejnou dobu jako CD, s albem souvisí tématicky ve smyslu respektu ke zdraví, k lidem a jejich odlišnostem:


Mé hudební vybavení

Asi od roku 2012 vystupuji sólově, s Loop Station Boss RC-300, na který vrstvím jak rytmy, perkuse, kytaru, tak zvuky a zpěv. Svému stylu zpěvu říkám „perkuzpěv“. Vyšel z pětileté zkušenosti s propojováním hlasu a hry na bicí a perkuse. Využívám také zkušenost s ambientem a tvůrčí spoluprací s Jardou Kořánem a Orlojem snivců. Bicí jsem vyměnila za volnost pohybu, a od roku 2008 propojuji zpěv s pohybem a rytmem těla. Inspirovala mě nejen zkušenost s tanečními soubory pro které jsem hrála, ale i mé působení na Konzervatoři Duncan Centre. Tam jsem korepetovala a učila zpěv (improvizaci) i výtvarku v propojení s pohybem. Tím se obloukem dostávám k bezdrátovému headsetu, díky kterému na koncertech můžu plout mezi lidmi, což je fantasticky uvolňující jak pro mě, tak pro diváky. Nejčastěji používám bezdrátový systém - kondenzátorový kardiod. mikrofon AKG C 420, vysílač AKG PT 40 flexx, přijímač AKG SR 40.

Zvukově mám nejradši kombo AER Compact 60/3, které moc ráda vlastním. Hraju na elektroakustiku – slovenská Dowina, typ Cabernet Clec (s předzesilovačem Fender Fishman Classic 4T), která se už dnes nevyrábí, pokud se nepletu. Koupila jsem ji od kamaráda a výborného kytaristy Adama Pavlíčka. Kabely používám Planet Waves nebo Bespeco. Dřív jsem si občas vyráběla perkuse nebo malé paličky na kytaru. Říkám tomu „paličkování“, což zní trochu jako cimbál a moc mě to baví (uslyšíte třeba v písni Blízkost na CD Proměna.) Mám ráda přírodní perkuse, hrála jsem na větve, choroše, vodu... škoda, že nahrávání alba Proměna není na videu. Dnes spíš potřebuji aktivity redukovat a hlavně propojovat ve smysluplný celek.
Kytara mi padne do ruky, headset na uši a looper zase na nohy, protože ráda loopuju ve stoje a v pohybu. Když pomineme nástroje, mým oblíbeným kouskem na koncertech jsou autorské kořenové šaty, které šiju. Je víc než příjemné obléct se do vlastní malby.

Zato nejhorším nástrojem byla asi moje první kytara (vlastně naše napůl s bráchou), kterou jsem ani neuměla v těch asi deseti letech, kdy jsem se začala samoučit, naladit.

Co bych si ráda pořídila do sbírky

Zvažovala jsem novou kytaru i hlavový mikrofon. Láká mě nový kytarový zvuk jako doplněk k mému současnému soundu. Asi začnu šetřit, až bude z čeho. Momentálně jsem díky HitHitu všechny své příjmy a dotace (přes 220 000,- Kč) dala do nákladů projektu Mým kořenům. Jsem ale vlastně spokojená s tím, co mám.


Nejhorší muzikantský zlozvyk

Když zkoušíme s kapelou, a někdo z nás (včetně mě) přijde pozdě. Čím plnější diáře máme, tím náročnější je domluvit koncert nebo zkoušku. To zároveň značí kvalitu muzikantů a větší vděčnost, že s kolegy můžu spolupracovat. S tím souvisí můj dřívější zlozvyk. Ve své spontánnosti jsem občas slíbila spolupráci, na kterou jsem pak neměla kapacitu. Na to si už dávám pozor, šetřím časem i silou. Také nechci slibovat, co bych nemusela zvládat, pak to mrzí ostatní i mě. Pro mě osobně by zlozvykem byla špatná životospráva. Nejen hlas vyžaduje péči. Divoká léta mám za sebou. Vím, že tělo i psychika potřebují pravidelný spánek, kvalitní stravu a klid, takže jim je dopřávám a vůbec se za to nestydím – naopak. Nesoudím ty, kteří to mají opačně – asi právě proto, že mám sama různé zkušenosti.

Dál nejasná komunikace – tu zná každý z nás. Ve vztahu (i hudebně – kolegiálním) se může stát, že někdo něco – i nevědomě – pokazí. Nejsme dokonalí a důležité je si to uvědomit a omluvit se. Mrzí mě, když není možnost promluvit si osobně. Buď v klidu, nebo se poslat do prdele a pak se obejmout, odpustit, dál důvěřovat. Místo přímé konfrontace se věc někdy řeší nepřímo za zády, i když chápu, že člověk potřebuje reflexi od ostatních. Vzniká tak spousta domněnek a neporozumění. Naštěstí se mi to stává výjimečně a věřím, že se vždycky všechno urovná. Ovšem život není jen příjemný, jsou s ním spojené nejrůznější výzvy, takže se v takových chvílích můžu hodně naučit.

Skvělých hudebních zážitků je naštěstí víc, než zlozvyků. Nejlepší hudební zážitek je pokaždé, když si všichni akci užijeme. Když se moje energie (nebo i muzikantů, pokud vystoupím s kapelou) naváže s diváky a je otevřená, vzácná atmosféra. Je to kouzlo. Když za mnou přijdou diváci, poděkují, nebo dokonce řeknou, v čem jim moje tvorba pomohla, a nebo si navíc koupí CD. To všechno mi dává smysl a chuť pokračovat dál i přes překážky, které přináší cesta vlastní nezávislé tvorby, jíž se člověk navíc živí. A konkrétně? Vynikající zážitek byla možnost zpívat na dvou koncertech s brazilským kytaristou Nelson Faria a Jaromírem Honzákem v roce 2010. Byla to čest a obrovská zkušenost. Dubnový křest CD byl přátelský a euforický. Díky všem muzikantům Quartetu (Markovi Novotnému, Petrovi Tichému a Tomášovi Vokurkovi), i hostům (Ridině Ahmedové, Martě Töpferové, Antonii Nyass, Cyrille Oswald a Vojtovi Nýdlovi) za ochotu, podporu a parádní zážitky, bylo mi ctí!

www.millijanatkova.com