Přejít k hlavnímu obsahu
Žofie Kašparová, zdroj: archív umělkyně
Žofie Kašparová, zdroj: archív umělkyně
Anna Mašátová -

Frontman šmíruje u Žofie Kašparové

Česká flétnistka, basklarinetistka a skladatelka žijící ve švédském Göteborgu, Žofie Kašparová, vystudovala obor World Music Performance na Academy of Music and Drama. V současné době se kromě autorské tvorby věnuje hudbě blízkého východu, švédské lidové hudbě a pedagogické činnosti. Její kapela 13th Dimension (SE/FI/CZ) zvítězila v open call Czech Music Crossroads 2017.

Na čem právě pracuji?

Teď na podzim hlavně skládám nový repertoár na mojí debutovou desku, kterou budeme s kvintetem točit v létě. V listopadu je ve Švédsku klid. Dny se krátí, venku je zima, nejlepší příležitost k tomu se zavřít do zkušebny a tvořit. Těšte se, zatím to vypadá, že deska bude podzimní, útulná a zadumaná. A trochu skandinávsky jazzová.
Jinak jsme teď na podzim hodně hráli s experimentálním orchestrem GAO (Göteborgs alternativa orkester). GAO mě hodně baví. Je to pestrobarevná směs hudebníků z různých kultur a zázemí. Často je to chaos, ale nesmírně hravý a kreativní a inspirativní chaos. Hledáme nové cesty jak pracovat s velkým hudebním tělesem a přitom bořit stereotypy klasického symfonického orchestru.
Také bylo a bude hraní s Bosphorus ensemble, orchestrem který hraje blízkovýchodní hudbu a má členy ze Sýrie, Íránu, Iráku, Palestiny, Makedonie, ale také ze Švédska, Polska... a Čech (guess who). Jinak dva dny v týdnu učím na místní „ZUŠ“ a ve volném čase medituju a cvičím ashtanga yogu, což mě udržuje v psychickém i fyzickém zdraví.



Mé vybavení?

Na rozdíl od většiny muzikantů, co rádi shromažďují hračičky, nástroje a sběratelské kousky, jsem já skoro extrémní minimalista. Jakožto flétnistka jsem zvyklá jít na hraní s jedním batohem a těžko se mi z toho standardu slevuje. Ale samozřejmě se sólovým hraním a s tím, že my přibyl basklarinet, se to přece jen trochu rozrostlo. Každopádně snažím se vlastnit jen věci, které opravdu používám a být v tom hodně efektivní a kompaktní na sbalení.
Flétna: Oston Brannen (USA). Tehdy jsem z nějakých pocitových důvodů nechtěla japonský nástroj, přišlo mi, že jsou moc neosobní, přehnaně precizní a „mají to všichni“. Se svým nástrojem jsem spokojená, ale dneska bych už do japonské značky asi šla. Oni to zkrátka dělají fakt dobře.
Basklarinet: Jupiter, žádný speciální kousek, basklarinety jsou zkrátka příšerně drahé. Ale hraje pěkně.
Sälgflöjt: severská alikvótní flétna, v podstatě taková varianta fujary.
Mikrofon: Audix APS-011 na flétnu, vyhovuje mi lépe než DPA způsobem úchytu. Taky se občas hodí, že má krabičku s phantomovým napájením.
Zoom H1 – nahrávadlo: jeden z nejmilejších a nejnepostradatelnějších kousků mého vercajku. Neodmyslitelná pomůcka každého world muzikanta. Nahrávat, nahrávat. Jam sessiony, zkoušky, nápady, pouliční muzikanty, ptáky... Mikrofony má tak kvalitní, že se na to dá natočit i demo nebo třeba zvuk k videu z koncertu.
Looper: Boss RC30. Jeden z jednodušších, menších, kompaktní. Vyhovuje mi, že nemá milión funkcí, myslím, že ta jednoduchost a jistá omezenost mě rozvíjí v kreativitě.



Co bych si ráda pořídila?

Jakožto minimalistovi mi toho vlastně moc nechybí... ale přemýšlím nad efekty – octaver, reverb. Možná takový ten pickup, co se dá „žvejkačkou” přilepit na cokoli a prohnat zvuk přes efekty. A mikrofon na basklarinet. Ale nic z toho vlastně doopravdy nepotřebuju (smích).

Nejhorší muzikantský zlozvyk?

Nespolehlivost.

Největší hudební zážitek?

To nedovedu říct, takže zmíním ten poslední, co ve mě rezonuje aktuálně. Koncert kapely Dálava na Czech Music Crossroads. Nejdřív mi tekly slzy a pak už jsem jen koukala s otevřenou pusou až do konce koncertu. Bylo to poprvé v životě, kdy jsem měla vůbec nějaké emoce z české lidové hudby. Čím to je? Proč jsem musela slyšet českou hudbu od Američanů, abych si k ní konečně našla vztah? Nevím, ale myslím, že to má co dělat s tím, že sama hraji hudbu jiných tradic než té, z které pocházím, takže se dovedu lépe naladit na jejich perspektivu. V tom koncertu bylo takové to slovy nepopsatelné, co hýbe skalami – víte, co myslím.



Zkušebna ano či ne?

Zkušebna rozhodně ano! Miluju svojí zkušebnu! Je to pro mě pracovní prostor na všechno – zkoušení, cvičení, skládání, učení, administrativa...Ve svém malém pokojíku doma mám pak klidný prostor na to jen vydechnout. Zkušebna je pro mě také inspirativní prostor. Máme ji v takovém komunitním pracovišti pro lidi na volné noze. Ve sklepě je několik zkušeben a nahoře pak sedí různí novináři, paní, co vyrábí šperky, parta, co opravuje stará kola, firma, která vyrábí solární panely, módní návrhářka, spisovatelka, malíř, kulturní organizátoři a také je tam velký krásný sál s dřevěnou podlahou a stropem, kde se pořádají nejrůznější akce a přes den třeba i lekce jógy. Baví mě, že nikdy nevím, koho tam potkám. Občas přijdu introvertně pracovat v nějakém deštivém nedělním odpoledni a najdu tam třeba obří jam session. Také tam u oběda potkávám lidi z nejrůznějších oborů a diskutuje se jednou také o něčem jiném než pořád jen o muzice.

Plány do budoucna?

Po novém roce mě čeká tříměsíční cesta do Indie. Čeká mě spolupráce s místními hudebníky Bangla Natak ve východoindické Kolkatě, mezinárodní hudební projekt Strisvara v jihoindickém Bangalore a asi spousta dalšího zcela nepředvídatelného. Ráda bych se tam také naučila něco z tradiční hudby, hlavně mě zajímá jejich neskutečně bohatá rytmika a způsob improvizace.

Další odkazy:
www.zofiekasparova.com
video Žofie Kašparová Quintet
video Göteborgs alternativa orkester

Foto: Johannes Bergil
Tagy Frontman šmíruje Žofie Kašparová czech music crossroads

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

anna
Hudební publicistka, manažerka a historička umění. Je editorkou pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava a zástupkyní šéfredaktora kulturního magazínu Uni, její články kromě Frontmana naleznete také v Harmonii, Full Moonu, Sparku, Lidových novinách aj. Působila na pozici Head of…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY