Gearlust a pokus o boj s ním

Moje tvorba a liveshow se odvíjí od všelijakých přístrojů. Najdou se mezi nimi opravdové perly. A pokud se do nich člověk zamiluje, snadno propadne pocitu, že by bylo možná dobré mít nejen doma takových perel co nejvíc...

Dříve jsem trpěl silným bažením. Takovým, které znají skoro všichni fanoušci syntezátorů – a prý se to týká také kytaristů a majitelů chudých nahrávacích studií. Říká se tomu gearlust, a asi by se to dalo přeložit jako žízeň po mašinkách.

Nevím, jak to přišlo, ale projevovalo se to posedlým studováním vlastností, čtením recenzí, okukováním fotek, videí, škudlením a poté, co se daný přístroj podařilo koupit, vždy také nevysvětlitelným zklamáním, když přístroj dorazil. Jen tak si počíst něco v diskusích, kdy původním záměrem bylo se něco dozvědět, často končilo novou „láskou“, která začala zaměstnávat moji představivost. Stálo mě to víc času a peněz, než bych chtěl.

A tak jsem uposlechl rady, kterou jsem si přečetl někde na Gearslutz nebo TapeOp nebo možná ještě někde jinde: začni si psát, co chceš a proč to chceš dřív, než si to koupíš.

Nějakou dobu už si vedu „deník utrpení“ a mám v něm něco pod padesát stran, popsaných souboji. Duely, na jejichž konci je občas happy-end v podobě rozhodnutí nic nekoupit, kterému ovšem předchází palčivá a také dost připitomělá diskuse o racionalitu se pokoušející poloviny s iracionální technofilní polovinou. Zda je synťák / efekt / krabička X potřeba, co je na ní dobré, a proč by mohla být užitečná nebo naopak zbytečná. Jen se to v nich hemží slovy jako „zásadní“, „bez toho to nejde“ a podobně. A taky tam jsou vybojované, prodiskutované a jasně odmítnuté věci, u nichž po dvou odstavcích následuje: „Tak jsem to stejně koupil, ach jo“. Anebo velmi racionálně odůvodněné přístroje, které se pak ukázaly jako úplný nesmysl.

I když to nefunguje tak jednoduše, že bych si uměl něco dobře odůvodnit nebo vyvrátit, alespoň mě to zpomalí a má to také kumulativní efekt. Jelikož pročítat si deník pár měsíců nebo let nazpět přináší přehlídku určité marnosti, kterou si bažící při svém bažení hned neuvědomí. Ale která přináší osvobozující odstup.