Geniální introvert Frank Zappa

Jméno Zappa je mezi veřejností známé, jeho tvorba už méně. Americký muzikant Frank Zappa během své přibližně třicetileté kariéry vydal přes 60 desek, dohromady bylo jeho jménem publikováno více než sto alb. Je opravdu těžké, ba téměř nemožné obsáhnout celou jeho diskografii. Já sám znám jen něco kolem 40 jeho desek. Na stránkách Frontmana by o Zappovi pár slov rozhodně nemělo chybět.

Většinu nahrávek Frank Zappa pořizoval ve svých studiích (např. Barking Pumpkin records), byl proslulý jako workoholik a pedant, který chtěl mít vše do detailu perfektní. Hltal hektolitry kafe a kouřil mnoho cigaret, což se mu samozřejmě podepsalo na zdraví. Po incidentu, kdy ho šílený návštěvník jeho koncertu shodil z pódia, měl navíc poškozený hrtan, čímž mu výrazně klesl hlas a kvůli zraněním páteře musel být zhruba rok na vozíku. Ani to ho však nezastavilo v práci – právě naopak – během této doby vydal dvě skvělá jazzová alba Waka Jawaka a Grand Wazoo. Skládal hudbu mnoha žánrů – proslul zejména díky rocku s avantgardními texty, zajímal se ale i o moderní vážnou hudbu a již zmíněný jazz.

Frank Zappa se obklopoval samými skvělými muzikanty jako jsou George Duke, Ian Underwood nebo slavný Steve Vai. On sám byl výborným kytaristou, později komponoval své desky na klávesovém nástroji Synclavier (předchůdce dnešních workstations). Zajímavostí je, že dle svého tvrzení nikdy nedokázal hrát na kytaru a zpívat zároveň (pusťte si skladbu Broken Hearts Are for Assholes).

Nejznámější z jeho desek jsou Apostrophe, Absolutely Free, debutová Freak Out!, Sheik Yerbouti, či poněkud ujetá Joe´s Garage. Za zajímavé považuji rovněž Hot Rats (velice nadčasová jazzrocková záležitost) nebo Zoot Allures (pravý rock podle Zappy). Kolem osmdesátých let se Zappa začal angažovat v politice – vystupoval proti cenzuře v hudbě, která pochopitelně neminula ani jeho tvorbu, proti komunismu a vnucování náboženství dětem.

Více se o tom můžete dozvědět z jeho knihy Opravdová kniha Franka Zappy. Zappa se přátelil s Václavem Havlem, mimochodem undergroundová legenda tuzemské scény – Plastic People of the Universe se jmenuje podle Zappovy písně Plastic People.

Frank Zappa zemřel v roce 93 na rakovinu prostaty. Jeho hudba je nesmírně zajímavá a inspirativní i po nějakých jednadvaceti letech od jeho smrti. Dalo by se o něm napsat ještě hodně – celý článek jsem sepsal jen tak z hlavy, bez využití dalších zdrojů. Nechci vás však zatěžovat desetistránkovým slohem, raději si pusťte něco z jeho tvorby. Až příště nebudete mít co poslouchat, zkuste právě Zappu.