Gibson Les Paul Studio Tribute 2019: odražení ode dna

Ať již patříte mezi příznivce značky Gibson, či ne, jistě vám neunikly její existenční problémy. Nicméně firma je, zdá se, zachráněna. A ode dna se snaží odrazit hned několika novými sériemi nástrojů. Jak obstála Gibson Les Paul Studio Tribute 2019 Satin Tobacco Burst v testu?

Jak to vypadá?

Popisovat tak ikonický model kytary, jímž Les Paul bezpochyby je, nemá význam. Proto se více budu věnovat materiálům, hardwaru a celkovému zpracování kytary, neboť právě tam byl v posledních letech značný pokles kvality. Modelová řada Les Paul Studio se vždy řadila mezi ty základní, chudší nebo chcete-li přímo levnější, ale ani zde rozhodně nešlo o nástroje nikterak podřadné. Poslední dobou právě tato řada byla předmětem mnoha diskuzí.

Po prvním zběžném ohledání nástroje jsem ve vztahu k dílenskému zpracování nenašel žádné vážnější prohřešky. Saténový finiš se mně osobně u kytar typu Les Paul moc nelíbí (ač má dle výrobce zajišťovat lepší zvukové vlastnosti), ale je to holt jeden z cenových ústupků. Šetření odpovídá i absence typických lemovek okolo těla a krku nástroje, orientační značky na hmatníku ve formě jednoduchých teček a další drobné detaily.

Co se materiálů týče, výrobce se držel osvědčených kombinací, tedy tělo z mahagonu s bombírovaným javorovým topem. Lepený krk je z javoru a nese palisandrový hmatník s 22 kryogenicky ošetřenými pražci a tektoidovým nultým pražcem. Mechaniky jsou typu Vintage Deluxe a fungují lehce a přesně. Na straně druhé přechází struny přes hliníkovou kobylku Nashville Tune-o-matic do stop bar struníku. Konfigurace dvou humbuckerů 490T a 490R, třípolohový přepínač a ovládání v podobě dvou potenciometrů Volume a dvakrát Tone je rovněž klasika, se kterou není nutné jakkoliv experimentovat.

Jak to hraje?

Kytara je oproti jiným řadám Les Paulů znatelně lehčí, což je dáno jednak výraznějším komorováním těla, tenčím profilem krku a částečně i o něco lehčím saténovým nitrolakem. Na zvuku se to podepsalo jen minimálně a vaše bolavá záda to rozhodně ocení. Kytara dobře sedí v ruce i na těle, nikam nepřepadává a rychle se s ní sžijete. Snímače 490T a 490R vychází z vintage snímačů PAF, ale nabízí oproti nim lehce zpěvnější a modernější zvuk.

Při hře na „sucho“ hraje kytara neskutečně hlasitě, snad nejhlasitější Les Paul, na jakého jsem kdy hrál. A to je z továrny osazená „devítkami“. „Desítky“ struny by ji rozehrály možná ještě o trochu víc. Tón je hezky barevný, vyrovnaný. Na čistý zvuk hraje skutečně brilantně, skvěle reaguje na dynamiku hry, při práci s potenciometrem Volume se mění jen hlasitost a barva tónu, ale jeho frekvenční charakteristika zůstává zachována, což bývá často největší kámen úrazu. Tady je vše v pořádku. Ve zvukovém spektru je možná trochu méně basů a kytara hraje hodně ve středech, což se ještě více projeví při zkresleném zvuku. Riffová hra tolik nevalí a neduní, ale to může být pro někoho plusem. Kobylkový snímač má výrazný atak, ale při stažené tónové cloně trochu rychle „umírá“, krkový naopak při otevřené cloně nádherně zpívá a při zavřené dostává příjemný jazzový nádech.

Závěr

Pokud se mi nedostal do ruky zrovna výjimečně povedený kus a podobnými nebo ještě lepšími kvalitami disponují i ostatní nástroje ze sérií pro rok 2019, tak lze skutečně hovořit o pomyslném odražení ode dna a pomalém návratu značky Gibson na čelní pozici mezi výrobci kytar. Za svých, bez pár drobných 30 tisíc korun českých, obdržíte velmi dobře zpracovaný nástroj, který zvukově odkazuje k nejlepším tradicím značky Gibson, aniž byste kvůli tomu museli zruinovat své konto. V ceně je i elegantní soft shell kufr.