Gibson SG Faded T 2017: stále svěží klasika

Díky své jednoduchosti, spolehlivosti a skvělému zvuku patří legendární „esgéčko“ už více než padesát mezi nejoblíbenější kytarové modely. Pojďme si pěkně zčerstva proklepnout model, který Gibson přichystal na příští rok.

Jak to vypadá?

Design této kytary se od počátků její výroby prakticky nezměnil, pouze tu a tam některý výrobce svou vlastní variantu tvarově lehce „okoření“. Tudíž je asi zbytečné se zde sáhodlouze zabývat vzhledem – prostě "esgéčko" jak má být.

Tělo je vyrobené z mahagonu, krk z javoru a hmatník z palisandru. Orientační značky na hmatníku jsou ve formě teček z bělené pryskyřice. Nultý pražec je z materiálu TekToid. Krk typu Slim Taper předurčuje kytaru k rychlé hře a humbuckery 490R a 490T zase dodávají typickou zvukovou hutnost. Mechaniky jsou typu Keystone Vintage Style a na druhém konci struny přechází přes klasickou Tune-O-Matic kobylku do Stop Bar struníku.

Ovládání snímačů se děje pomocí potenciometrů v klasické konfiguraci 2 x Volume, 2 x Tone a třípolohového přepínače. Specialitkou této kytary je barevná povrchová úprava Worn Brown, působící dojmem lehké zašlosti, čemuž přispívají i decentně, jakoby léty ohlazené hrany nástroje. Na kytaře jsou natažené firemní "devítky", což nepovažuji za zrovna ideální, desítky by jí jistě slušely o trochu víc, nicméně za účelem testu postačí. Jdeme hrát...

Video je zatím k dispozici pouze k letošnímu modelu...

Jak to hraje?

Před samotným hraním bylo ještě potřeba trochu doladit oktávy a snížit dohmat, což trochu kazí jinak výborný dojem ze zpracování a seřízení nástroje. Hlavně skutečně luxusně začištěné pražce mě osobně nadchly. Zvuk nasucho se pohybuje spíše ve středech s příjemně dlouhým sustainem, vibrace strun hezky přechází do těla a celkem znatelně i do krku.

Po zapojení kytary do zesilovače a zvolení kobylkového humbuckeru se ozve průrazný a příjemně ostrý zvuk jako stvořený pro beglajty. Sustain kytary se projevuje naplno a kytara dokáže i na čistý zvuk a kobylkový snímač slušně "zpívat". Snímač u krku nám naopak nabízí teplejší a kulatější tón, ideální pro blues. Tónová clona zejména u krkového snímače pracuje velmi hezky a dává snímači hodně zajímavých barev. Při zapojení obou snímačů najednou najdeme zvuk ideální pro hru alá Keith Richards – tedy něco mezi sólem a doprovodem.

Při přepnutí na zkreslený kanál a stažení gainu na minimum tu máme brilantní crunch, který mi prostě nedá a zkouším z kytary vydolovat nějaký ten riff od AC/DC. A vida... jde to skoro samo. Tahle kytara jakoby byla pro tenhle zvuk přímo stvořena. Přidávám gain a od AC/DC se najednou ocitám ve světě Black Sabbath a Iommiho řádně hutných a zatěžkaných riffů.

Kobylkový snímač produkuje ostrý, hutný zvuk, silný ve středech a výškách, který se zadírá pod kůži a kobylkový naopak nádherně zpívá, táhne tón při sólech a má spíše basovější zabarvení. Ani při naplno vytaveném gainu a poměrně velké hlasitosti z kytary neslyšíte žádné šumění ani brum, což svědčí o kvalitě použitých snímačů.

Po lehké úpravě seřízení se na kytaru hraje velmi pohodlně, kytara je i přes použitý mahagon oproti Les Paulu i Stratocasteru o malinko lehčí a na drobnější a tenčí tělo se rychle zvyká.

Závěr

Nový model Gibson SG Faded T 2017 WB dokazuje, že "esgéčko" nejen nestárne, ale má i po tolika desetiletích pořád co nabídnout a ledasčím třeba i příjemně překvapit. Cena pohybující se okolo 21 tisíc není za tak precizně zpracovaný a atraktivní nástroj nic neúnosného a kytara najde (snad vyjma jazzu) uplatnění v téměř každém žánru.

Zlaté logo Gibson na černé hlavě nástroje tedy opět prokázalo, že svou vynikající pověst nemá jen tak pro nic za nic a i ve střední cenové kategorii nabízí nástroje, za které se vůbec nemusí stydět. Jo... a praktický gigbag je v ceně!