Vyprávěj někomu o koncertě...

Před časem jsme s Kieslowski a Kittchenem hráli pro pacienty v blázinci. Kittchen začal do našich písní jakoby drnkat a já ho jakoby doprovázela při jeho písních na piáno. A strašně nás to bavilo. Super místo na to, domluvit společnou šňůru. Duo, jakým je Kieslowski, má tu obrovskou výhodu, že na termínu koncertu se musí shodnout jen dva lidi. A my jsme se bláznivě rozhodli pro plnou dodávku. Já, David, Jakub alias Kittchen s Tomášem Neuwerthem, VJ Jen Friedrich s projekcemi, Tomáš Havlen za zvukem a booking kluci z Everything Goes.

Šňůra začala v neděli v Bratislavě po víkendu nadupaném koncerty, z nichž některé prý byly zadarmo, takže Blava měla důvod odpočívat, pak jsme zamířili do Brna a skončili v úterý v Olomouci. Zkrátka hot termíny. No jo, ale když máte někoho rádi, tak s ním prostě chcete jet hrát. A to i ve chvíli, kdy se rada starších usnesla, že ta tour bude bez alkoholu. Cože? Jakože střízliví odehrajeme koncert, popřejeme si dobrou noc a šupky dupky do hajan? Jak by řekl David "dobrou noc a ruce na deku"? Jo. No tak fajn. Takže každá kapela si vezla alespoň tři basy svého oblíbeného nealko drinku, a Tomáš měl co dělat, aby se s bicími vůbec vešel. A Jakube, ačkoliv David hrál většinu svého života na basu a já ji mám teprve od Vánoc, můžu si s Tebou zahrát? Jo. A Tomáši, nezahrál by sis s námi pár písní na bicí? Jo. A budeme hrát něco společně? No jasně, že jo! Pane Bože, to začíná být skvělý!

Zažili jsem jedny z nejkrásnějších momentů roku! Kdo nebyl s námi, tomu ale nepomůže ani sebelepší vyprávění. Ono to totiž zní hrozně banálně. Jako třeba, že jsme se po cestě hodně nasmáli nebo že v Brně se to fakt povedlo. Ale za tím vyprávěním je skutečný smích, silné emoce, pocit, že s námi komunikuje vesmír a celý sál je jedna malá planeta, která nabírá strašlivou rychlost a ty světélka, že jsou vesmírné disko koule, které pak vdechneme jako prach, protože jsme najednou obři, který houpou s pódiem a vydechují jeden velký balón energie. Když Tomáš Neuwerth hraje na bicí, tak "jebe bubny" a ten pot, který si předáváme, když si vzájemně děkujeme, tak se nám vsakuje pod kůži. Pochopí jen ten, kdo zažil něco podobného a nebo tomu byl hodně blízko. Žádný záznam z koncertu to nenahradí. I proto jsme se rozhodli si to v září a říjnu ještě znovu zkusit. Jo a to omezení alkoholu můžu jen doporučit – je pak totiž na co vzpomínat...

Marie Kieslowski, zpěvačka a klávesistka Kieslowski a Selective Mute