Godin LGX-SA: zapomeňte na Fendera s Gibsonem

Patřím k těm, kteří kytary Godin oproti mexickým Fenderům či kopiím Gibsonu vždycky rádi doporučí. Obstojí ve spolehlivosti i zpracování a plusem navíc je vždy i nějaký malý zlepšovák. Loni jsem objevil řadu LGX a po vyzkoušení více modelů jsem zakotvil u kytary Godin LGX-SA Flame AA. Původně jsem ji měl jako protipól své "jedničce" (Fender Strat), postupně se ale prosazuje jako můj hlavní nástroj. Důvody: univerzálnost, pohodlnost, spolehlivost, nápad.

Devadesátková řada LGX patří k top řadám firmy. Na bazarech se původní typy dají sehnat okolo 20 tisíc a rozhodně stojí za pozornost. Dejte však pozor, který přesně typ máte – Godin hodně experimentuje, takže základní řada má mnoho mutací a i ty procházejí vývojem (snímače, HW, elektrika). Co zůstává, to jsou základní materiály (mahagon s případně javorovým topem, ebenový hmatník). Ustálilo se i značení, které sice není hezké, ale je jasně čitelné – LGX je základ, LGX-SA je se Synth-Access, LGXT je s tremolem. Já budu testovat přesně výše linkovanou kytaru, kterou jsem koupil minulý rok. Zcela vynechám záležitosti se synthem, neboť s tím zatím nemám tolik zkušeností (zevrubně to ukazuje toto video).

Pro své hraní jsem si Godina vybral hlavně proto, že umožňuje jednoduše přepínat i míchat zvuk klasických snímačů (SD SH-2 jazz krk a Custom III kobylka, pozor jiná vývojová stádia mají jiné snímače) a transduceru (obdoba piezzo snímače). Kytara má tři výstupy – 2x jack a 1x midi pin (ideál pro Roland GK, není už potřeba snímače). První jack je pro ty, kteří potřebují "jen" elektrickou kytaru bez transduceru. Druhý jack otevírá možnost volně míchat zvuk Duncanů a transduceru. To mají různé modely různě řešeny (dříve jsem měl model bez SA, ten měl "blend" poťák, šlo plynule přecházet), tento konkrétní má jednoduše hlasitost pro Duncany a "nahoře" hlasitost pro transducer (plus basy, středy výšky). A ano, můžete zapojit oba jacky naráz a mít tak z kytary "akustickou" i "elektrickou" cestu. Takto jsem to použil ve studiu při točení s Pohřební kapelou a výsledek promíchal, abych získal do sterea kombinaci akustického i elektrického zvuku, což je velmi užitečné.

Přepínač Duncanů je klasická pětipoloha s rozpínáním cívek. Můj model má struny vedené skrz tělo, ale za stejnou cenu můžete mít klasické tremolo. Velmi pohodlné je zamykání strun v kolících, výměna je rychlá a spolehlivá. Upozorňuji, že se poměrně často setkávám se špatným popisem zapojení, nejlépe si to raději zkontrolujte u výrobce. Mimo volume společného pro oba snímače najdete hned vedle volume synthu a dole clonu. Ta je trochu z ruky, což je škoda, protože zrovna SD SH-2 jazz a mahagon nabízejí možnosti zajímavé práce se clonou, přičemž zůstává čitelnost a průraznost tónu.

Pokud jde o akustický směr kytary, líbí se mi kombinace se snímači, což je dobré na funky doprovody, pokud netrváte na klasickém Fender zvuku (i když i rozepnutí na singly a přimíchání tohoto zvuku je fajn). Ideální, pro hračičky, je aku signál vyvést buď rovnou do PA (velmi použitelné), anebo aku komba. Já ale nemám bedňáka, takže můžu říci, že použitelný zvuk je i přes lampový zesilovač. Pozor, ekvalizér i předzesilovač je relativně silný, dobře si jej nastavte. Povinná devítivoltovka vydrží opravdu dlouho, ale bez šroubováku se k ní nedostanete.

Pro mne je samostatnou kapitolou ergonomie kytary. Je to úplný opak strata, na kterého jsem léta zvyklý, ale hodně rychle mi to sedlo. Zadní strana kytary je dobře tvarovaná, takže mi nechybí ani fenderovské zkosení pod loktem. Volume kolík je tak akorát, jak jsem zvyklý, přepínač poloh snímačů je trochu dále než na Fenderu (a za volume), což chce trochu cviku, ale zase si jej nepřepnete omylem. Většinu lidí, kterým jsem kytaru půjčil, ale zaujal krk a hmatník. Ten je na hony pryč od Fenderů a blíže klasickým kytarám (byť je užší), zaoblení velmi mírné, rozteč mezi strunami větší než u Fenderů. Mně to vyhovuje hlavně pro čisté doprovody hrané prsty, ale celkově to zvyšuje čitelnost kytary. Což taky podporuje použitelnost se synthem (lepší tracking). Používám klon Mu-Tronu od Salvation Mods (Vivider) a tahle rozteč spolu s ebenovým hmatníkem ideálně zlepšuje čitelnost tónu pro tento efekt, ukázka zde.

Ano, cena kytary je k padesáti tisícům, takže už netrpí žádnými nešvary levnějších kytar, přesto bych v této ceně očekával aspoň pevné pouzdro (samostatné stojí cca čtyři tisíce), na rozmazlování typu hadřík a popruh si nepotrpím, ale někoho by v této cenové hladině mohlo potěšit. Sympatické jsou rolny Schaller. Dvě věci mi ale přece nesedí. Baterka je přístupná jen šroubovákem (tady to nechápu) a umístění jacků (jsou tři, tak snad nešlo jinak), které – pokud nemáte lomený jack – problematizuje postavení kytaru do stojanu. V mých očích jsou to ale drobnosti. Pokud hledáte výborně zpracovaný nástroj, který chytře vybočuje, zkuste to.