Godin Rialto JR: parádní retro parlorka

Kytary parlor, které svým vzhledem i zvukem evokují zejména 30. léta minulého století, jsou poslední dobou čím dál oblíbenější. Zajímavou cestou se vydává i firma Godin, jejíž parlorka Godin Rialto JR Satina Gray HG Q-Discrete je sice od pohledu hodně retro, ale zároveň i lehce netradiční.

Jak to vypadá?

První, co vás na kytaře upoutá, je bezpochyby její design. Kytara je vyvedena v elegantním šedém laku (Satina Gray) a to včetně krku, s jednoduchou rozetou, bílým lemováním a perleťovým pickguardem. Kytara je osazena elektronikou EPM Q-Discrete, přičemž její ovládání je umístěno přímo na vrchní desce a skládá se ze dvou potencimetrů Volume a Tone, se stylovými retro knoflíky. Mně osobně se zdá zbytečný zásah do vrchní desky, ale ve zvuku to nijak dramaticky znát není.

Pojďme k materiálům. Zmíněná vrchní deska je masivní smrk, zadní deska a luby jsou z laminované plané třešně, krk je ze stříbrolistého javoru a na hmatník výrobce použil richlite, což je ekologický kompozitní materiál z přírodních vláken, který se vyznačuje velkou odolností a trvanlivostí a používá se například i na stavbu lodí. Hmatník nese devatenáct skvěle ošetřených pražců, orientační značky v podobě klasických teček a intarzii na dvanácté poloze. Kobylka je z ebenu a nutý pražec z materiálu TusQ. Firemní ladící mechaniky jsou otevřené a fungují bezchybně.


Jak to hraje?

Zvuk je přesně takový, jaký asi lze od kytar tohoto typu čekat. Subtilnější, s menším obsahem basů, výraznějšími středy a s příjemně znělými, pevnými výškami. Kvalitní kytary typu parlor, ale vždy disponují něčím navíc, pro co jsou tolik vyhledávané – a tím je jejich osobitost. Evokují v nás náladu zašlých časů a dřevních bluesových či country nahrávek.

Nejlépe kytara reaguje na hru prsty, kdy vynikne zmíněný charakter, tón je krásně čitelný, dynamický a jiskřivý. Hra trsátkem dodá zvuku na ataku, zvonivosti a zvýrazní se dynamika. Plná akordová hra sice není úplně doménou parlorek, ale ani v tomto případě kytara zcela nepropadla a nabízí sytý zvuk, který má sice daleko do mohutnosti a hutnosti dreadnoughtů, ale i tak se určitě ve zvuku kapely neztratí a naopak nabízí příjemnou alternativu k ostatním typům kytar a jejich typickým zvukovým charakteristikám. Na kytaru se hraje velmi pohodlně, čemuž napomáhá profil krku i kratší menzura, která činí 631 mm.

Velmi dobře na mě zapůsobila i hra se zapojením piezo snímače a preampu. Použití elektroniky leckdy levnějším kytarám pomáhá k trochu lepšímu zvuku, což v případě tohoto nástroje není naprosto třeba. Elektronika EPM Q-Discrete mě proto nadchla především tím, že sama o sobě zvuk nijak výrazně neovlivňuje, neprzní, pouze věrně přenáší přirozený zvuk kytary. Pomocí tónové clony se dá nastavit slušná škála použitelných barev a víc není potřeba. Trochu jsem se obával umístění potenciometrů na vrchní desce, ale nakonec jsem se s tím velice rychle sžil. Pro hráče povětšinou hrající na elektrickou kytaru to může být naopak plus, protože „poťáky“ najdou vždy tam, kde jsou zvyklí a ti ostatní si rychle zvyknou.

Závěr

Nikdy jsem se netajil svým vřelým vztahem k elektrickým kytarám Godin. Po dokončení testu téhle kytary se náklonnost přenáší v rámci značky i na kytary akustické. Skvělé dílenské zpracování, pro daný typ kytary výborné zvukové vlastnosti, přirozeně fungující elektronika, neotřelý design, gigbag v ceně a to vše bratru za něco málo přes dvadvacet tisíc. To už stojí minimálně za úvahu.