Přejít k hlavnímu obsahu
Riffy a vokály tvoří atmosféru většiny písniček, i přes přesahy k dream popu nebo akustice však rytmika skladby rázně táhne do ponuré temnoty. | Foto: DyingPassion.com
Riffy a vokály tvoří atmosféru většiny písniček, i přes přesahy k dream popu nebo akustice však rytmika skladby rázně táhne do ponuré temnoty. | Foto: DyingPassion.com
Martin Hošna -

Gotická melancholie Dying Passion má barevný nádech

U šumperské kapely Dying Passion už nějaký ten pátek platí, že metal tepe v jejich srdcích čím dál pomaleji. Původně doommetalová formace vydala po téměř šesti letech svůj další opus nazvaný Skylor, který nás provází žalostně zadumanou vesmírnou odysseou.

Je skoro škoda, že hudební styl Dying Passion je poněkud opomíjenou senzací. Přitom jejich progresivní, vleklé a barevné kompozice v sobě ukrývají překvapivé momenty i zvukové chameleonství. Kombinace ambientních kláves, jemných i drsných kytar, ponuré rytmiky a především hlasu Zuzky Jelínkové posouvají písně za hranu běžné všednosti. Atmosférická nálada se táhne celým albem, střídání melodických i disharmonických pasáží nenechá nikoho klidným, ba naopak. Hrátky se samotnou kompozicí tu jsou daleko hmatatelnější, letargické tempo skladeb kontrastuje s gradujícím vokálem a hlavní vokalistka se narozdíl od minule čím dál méně bojí experimentů. Po vzoru A Perfect Circle a Pink Floyd se z jejího přednesu dá vyčíst silná dávka emocí a napětí.

Otvírák Search silně koketuje s mainstreamem. Dying Passion tu narozdíl od dalších skladeb hrají optimisticky, sem tam dokonce připomenou rádiovou produkci Cranberries. Poté se ale kapela pouští do temných vod, v nichž riffy vzplanou po vzoru Alice in Chains; v písni Aerosouls má elektronika a rytmika nádech romantismu new wave, přesto emotivní projevy neztrácejí na síle, podmaňují si tělo i duši. Vesmírný astronaut v další skladbě Skylor se baladicky toulá po hvězdách stejně jako Malý princ, zato hned následující píseň Breakwater jen hýří ostrou rytmikou a disharmonickými klamnými codami. Natvrdo se zde promítne deprese raných alb kapely.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Skladby se vinou ve středním tempu, Dying Passion si hrají s barvou zvuku, s překvapivými přechody a nenásilnými modulacemi. Poznávacím znamením je Zuzčin hlas, který od vypravěčských poloh graduje do rádoby refrénů, které ale nenastanou. Zbytek ansámblu tvoří ostřílení profesionálové, kteří ví, jak ze svých nástrojů dostat to nejlepší. Riffy a vokály tvoří atmosféru většiny písniček, i přes přesahy k dream popu nebo akustice však rytmika skladby rázně táhne do ponuré temnoty. Dying Passion nahráli pestrou desku.

Dying Passion - Skylor

Dying Passion – Skylor

Epidemie Records 53:00

Dark hard rock/metal

80 %

Tagy Dying Passion

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Martin Hošna
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslové…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY