Green Day jsou po čase opět zábavní a sví
Američtí pop punkeři Green Day připravili své v pořadí již čtrnácté album. Dle jejich vlastních slov jde o jednu z nejlepších nahrávek, jaké za svou sedmatřicetiletou kariéru natočili, a deska se údajně bez problémů může zařadit mezi kapelní majstrštyky Dookie a American Idiot.
Co novinku se zmiňovanými alby skutečně spojuje, je zvuk a jakási lehkost celého záznamu. Po menším experimentu v podobě alba Father of All Motherfuckers bylo znovuangažování producenta Roba Cavalla, který má na svědomí nejzásadnější desky kapely, správným krokem. Green Day jsou na Saviors znovu zábavní a hlavně sví.
Jako pilotní singl byl zvolen otvírák alba The American Dream Is Killing Me, který začne s folk punkovým feelingem ve stylu Dropkick Murphys, ale nakonec se rozvine v typicky skočnou skladbu Green Day. Look Ma, No Brains! má mladistvou jiskru a připomíná nejlepší léta kapely z přelomu devadesátých a nultých let. Tyto pop punkové, tříakordové jednohubky (1981, Coma City) s jasným odkazem na pionýry amerického punk rocku Ramones jsou na albu Saviors oživujícím prvkem.
Dobře jsou na tom i rockovější kousky Corvette Summer, Dilemma nebo Living In The 20's se syrovým kytarovým sólem a řvoucím Billiem Joe Armstrongem v závěru. Do svých punkových písní dokáží Green Day potají implementovat i power popové prvky (Strange Days Are Here To Stay) nebo se rovnou inspirovat u Pixies, tak jak to udělali v Bobby Sox. U skladby One Eyed Bastards je jim vyčítáno, že opisovali ze slavného hitu So What od Pink, což je možné a ve světě pop music by to nebylo nic ojedinělého, spíše jde ale jednoduše o náhodu.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Green Day na Saviors připomínají sami sebe v mladších letech. Hrají stejně energicky, se stejným nadšením, jen vyspěleji, s nabranými zkušenostmi, s rozhledem i nadhledem. Billie Joe Amrstrong se vrátil k politickým tématům a už nevyznívá tak naivně jako v minulosti.
Basák Mike Dirnt se nechal slyšet, že stejně jako American Idiot a Dookie by podle něj Saviors mohla být deskou, kterou se kapela představí nové generaci. Těžko říct, samozřejmě by to bylo pěkné, ale vzhledem k tomu, jak se za posledních dvacet let doba, a tím i vkus posluchačů, mění, potěší Saviors převážně staré fanoušky a pamětníky jejich alb z devadesátek.
Green Day – Saviors
Reprise, 00:46:02
pop punk
70 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
